Sebevražda slivoní.

[vysloužil]

Každý rok je jiný a úroda ovoce taky. Ovšem co provádějí letos slivoně, to mi hlava nebere. Na jaře se některým zkroutily listy - jakoby od mšic a shodily prakticky všechny plůdky (Amers, Topstar). Jiné ještě před dozráním sebrala monilie (Carpatin, bude jich víc). Ty stromy, které vydržely, se rozhodly spáchat harakiri. Nechali si všechny plody a ty narostly tak, že ještě nezralé jsou větší než v minulých letech při sklizni. Výsledek je nabíledni. Každý den počítám ulomené větve. Co s tím? Probírka větších slivoní je nereálná, podepřu-li větev, přelomí se přes oporu. Co je paradox, týká se to i odrůd, kde jsem si v minulých letech stěžoval na nízkou plodnost (Gabrovská).
Dodnes si vyčítám chemický zásah na jaře proti pilatce.

[Červenka Jiří]

Násadu švestek Vám tiše závidím polámané větve už ne.Tady v pobeskydí kromě Domácích (Bystrických) a starých Beskydských (Valašských) trnek není po jarních mrazech téměř nic.

[Jitka]

Neměla jsem zdaleka takovou násadu a také se mi vylomila prakticky terminální větev. Tohle si vůbec nedokážu představit na větvích mých stromů. Jinak podobné - Katinka i přes postřik pilatky a 2x mšice měla asi 5 ubožáků a Ontario a Čačanky zaplodily velice slušně.

[Vlasatej]

to máte po stromech. co se neoláme , to se vyláme, a zbytek zustane navždy ohnutej. pak strom vyžene vlky, včetně spících pupenů na kmeni, a větve z nich vyrostlé se časem vylámou protože co vyroste na kmeni ze spících pupenů už nikdy nemá takovou nosnost jako v čase rostlá větev.

[vysloužil]

Že by bylo úplně po stromech, to si nemyslím. Příroda je mocná, poradí si. Je to možná jakýsi způsob zmlazení. Snažím se otrhávat velké nezralé švestky z těch přeplozených trsů, , abych zachránil, co se dá. Ale na vysoké stromy šplhat nehodlám.
Porobně se zachovaly i jabloně - tam jsem to řešil probírkou. A taky hrušně, třeba Walsche Schapsbirne plodí v rukávcích.

[roman]

Používám často podpěry a přelomení větve si nepamatuji, ale lepší přelomení části větve, než vylomení úplné. Někdy mi nějakou podpěru shodí vítr, tak ji pak nahoře ještě uvážu.

[Ivan Hlavatý]

Porobně se zachovaly i jabloně - tam jsem to řešil probírkou. A taky hrušně, třeba Walsche Schapsbirne plodí v rukávcích.

Mimo slivkovej témy - otázka na dr.Vysloužila: Miloš, keď už spomínaš hrušku W.Schnapsbirne - táto je prezentovaná ako ideálna odroda na pálenie. Niektorí záhradkári pri nej ale referovali menej šťavnatú dužinu, neviem či by to mohol byť nedostatok ohľadom pálenia. O vhodnosti Williamsovej na pálenie aj z vlastnej skúsenosti nepochybujem, to asi nikto. Pri W.Schnapsbirne mám tak trochu pocit, či to nie je len taký reklamno-marketingový ťah, teda či nevytiahli miestnu odrodu 'takmer plánky' a propagujú ju týmto smerom. Ale nechcem tejto odrode krivdiť, obzvlášť keď s ňou nemám žiadnu skúsenosť, možno sa teda mýlim. Aký je Tvoj názor na W.Schnapsbirne ? IH

[vysloužil]

Nepatří to do slivoní, nýbrž jádrovin, čtenář snad odpustí. Ano, Schnapsbirne byla vydatně potlačena reklamou. Lze o ní říct, že aroma je skutečně zajímavé a nepochybuji, že hruškovici dá dobrou. Sám jsem jednodruhouvý destilát z této odrůdy nedělal, tolik jich nemám. Dužina je skutečně sušší, což ba ale vadit nemělo, díky tomu bude mít kvas vyšší cukernatost, což se nakonec hodí (ostatně přilít voda se dá vždycky). Plody jsou ale poměrně malé, bez probírky hodně malé, takže jiné využití než do kvasu - na přímý konzum a křížaly bude problematické. Mimochodem aromatických drobnoplodých odrůd dávajících výbornou hruškovici je mnoho, namátkou Kozačka Štutgartská, Ananaska Coutrayova, pro mě je ovšem topem Muškatelka šedá (kacířsky řeknu, že v pálence snad překoná i Williamsovu). Na obranu Schnapsbirne třeba říci, že v plodnosti se jí žádná z těch palírenských hruštiček nevyrovná.