zahrada.online

Monilioza plodů peckovin je každoroční strašák. Obávám se, že letos může dosáhnout kalamitních rozměrů. Deště způsobily praskání plodů, kroupy poranily ty zbylé. A houba řádí jak černá ruka.
Ordůda Carpatin patří k nejpostiženějším

Švestky apod., půl bídy a hnilobné kalamity.
Ale takové klasické odrůdy rynglí to je zážitek v tom směru.

Aspoň u mě poslední roky.
Plodí hojně, to se jim upřít nedá. Ale když už hnijí na stromech v nezralém stavu.
A když při sběru, na zemi, jsou z cca 10 plodů použitelné jen jeden až tři a člověk se v těch zhnilotinách přímo brodí, musí mít u sebe kýbl s vodou na mytí tlapek, tak to moc nebaví...

Deštivé počasí způsobilo, že tráva roste jak zběsilá, plody jsou větší než v minulosti, ale monilie řádí jak černá ruka. Veliké rozdíly jsou v napadení jednotlivých odrůd, ale žádná není úplně bez hnilých plodů. Mezi relativně odolné patří všechny Čačanské, rodnu ještě nelze posoudit, jsou úplně zelené. Ztráty způsobené monilií jsou v řádu desítek procent úrody.

Asi tu Lepotici mi nikdo nevymluví a příští rok si ji konečně naroubuji na červenolistý myrobalán.

Lepotici jsem považoval vždy za podřadnou pološvestku. Chuť opravdu není špičková, nízká sladkost předpovídá bídnou výtěžnost z kvasu. Na druhé straně tužší a méně šťavnatá konzistence dužiny umožní lepší transport, napadení monilií je skutečně malé. Kdo přijel na návštěvu, natrhal si ji a odvezl, ženy si půlené plody mrazí na zimní pečení, velké plody se snadno půlí. Teď jsem z ní vyrobil velmi dobrá povidla pečená v troubě, tam nižší sladkost nevadila, v receptu se beztak přidává cukr. Takže nakonec ta přehlížená lepotica je docela užitečná. A zatímco jiné - sladší odrůdy v letošním deštivém roce buďto shnily na stromech před dozráním nebo se přeplodily a polámaly větve, lepotici se nepolámalo nic a ztráty hnilobou byly zcela zanedbatelné.
Nadějnou alternativou lepotice je její opodstatně sladší a šťavnatější kříženec Kalipso. Vyrovná se velikostí i plodností, napadení monilií je snesitelné. Dužina je ale zřetelně měkší.

Slivky som este do kvetu nestriekal (neboli nikdy postihnute), Marhule a Visne byvaju (u mna) postihnute (bez postreku), tie striekam do kvetu (Signum pred tyzdnom, Prolectus dnes- odkvet marhul). Obzvlast pri vlhkom a chladnom pocasi ako teraz.

Přijde mi, že moniliová spála postihuje čím dál víc i slivoně. Já asi vynechám postřik proti pilatce, poslední roky byl víc problém s lámáním větví nadúrodou, místo toho při odkvětu dám Signum nebo Prolectus.

Určitě se připojím. To současné počasí mně straší. A deštivé počasí nekončí. Slivoně zatím nekvetou. Až to bude aktuální, půjdu na ně se Signem nebo Horizonem. Snad mám někde ještě i zbytek Zata. Pokud bude stávající počasí pokračovat i v době květu, bude potřeba ošetření po deseti dnech asi opakovat přípravkem s odlišnou účinno látkou. Už dávno moniliovým úžehem nejsou u nás napadány pouze meruňky a višně. Některé vnímavé odrůdy slivoní rovněž. Dokonce jsem se setkal s názorem jednoho pracovníka ÚKZUSu, že zaznamenal i napadení jabloní. Já měl za to, že Monilinia Laxa napadá pouze peckoviny a problém na jabloních způsobuje Monilinia fructigena.

přasličák napísal: ↑

15 Apr 2021, 20:14

Dokonce jsem se setkal s názorem jednoho pracovníka ÚKZUSu, že zaznamenal i napadení jabloní. Já měl za to, že Monilinia Laxa napadá pouze peckoviny a problém na jabloních způsobuje Monilinia fructigena.

Mirku, existuje aj monilióza jadrovín, tú spôsobuje poddruh Monilia laxa f.sp.mali.
Môžete si o nej pozrieť vlákno tu na fóre - zadať do vyhľadávača "Monilióza jadrovín". (Keď kliknete na 'Aktívne témy', hore sa Vám zobrazí okienko 'Rozšírené vyhľadávanie' - do neho napísať 'Monilióza jadrovín' a kliknúť úplne dolu na 'Hľadať' ). IH

hanita,haganta,toptaste aj po minule roky napadnute moniliou ale znesitelne zatial...na katinke ani jedna vetvička excelentny zdravotny stav stromu