Co dokáže monilie

[Peb]

Raz to tu už bolo preberane ..otázkou je či pán v diskusii má dobrú pôdu ,a tá udržuje dobrý zdravotný stav alebo mu to naozaj pomáha ...

[roman]

Dnes jsem posrážel zapomenuté mumie ze švestek. Problémem je, že některé byly částečně přilepené k větvím.

[přasličák]

Ano. Ponechání moniliozních plodů na stromech i pod stromy je u nás velký problém a nikdo v okolí to neřeší. Přitom je to základ prevence před jarem tyto plody odstranit.

[M.H]

Moniliové švestky, broskve i meruňky se dají shodit, někdy ty příškvary na větvích jdou jedině seškrábnout jak drží, to je fakt. Co je větší problém posledních let jsou moniliozové plody třešní. Velký strom má takových mumií tisíce možná i desetitisíce. Mumifikované 1cm plody jsou i na jabloních, monilioza přestupuje přes květ a malé jablíčka zůstanou na stopce připečené, nejdou vidět, objeví se až zblízka při detailním řezu po zimě. Vyčistit tedy zahrady od monilie je nemožné, minimálně by se musely zrušit všechny stromy třešní.

[vysloužil]

Moniliové švestky, broskve i meruňky se dají shodit, někdy ty příškvary na větvích jdou jedině seškrábnout jak drží, to je fakt. Co je větší problém posledních let jsou moniliozové plody třešní. Velký strom má takových mumií tisíce možná i desetitisíce. Mumifikované 1cm plody jsou i na jabloních, monilioza přestupuje přes květ a malé jablíčka zůstanou na stopce připečené, nejdou vidět, objeví se až zblízka při detailním řezu po zimě. Vyčistit tedy zahrady od monilie je nemožné, minimálně by se musely zrušit všechny stromy třešní.

Že patří ty seschlé monilií strávené plody ze stromu pryč, o tom nechci polemizovat. Otázkou je, nakolik jsou spóry z těch mumifikovaných plodů opravdu rizikové s ohledem na infekci v dalším roce. Těžko se to dá objektivně poměřit. Každopádně ani pečlivé odstranění mumifikovaných plodů nás před další vlnou infekce nechrání. Podobně si nejsem jistý, má-li smysl uklízení popadaného listí jabloní v rámci prevence strupovitosti. Vypozoroval jsem, že po roce masivního výskytu choroby obvykle následuje rok se zdravými plody, a to i v případě, když se listí (s rezervoárem houby) neuklidí.

[M.H]

Moniliové švestky, broskve i meruňky se dají shodit, někdy ty příškvary na větvích jdou jedině seškrábnout jak drží, to je fakt. Co je větší problém posledních let jsou moniliozové plody třešní. Velký strom má takových mumií tisíce možná i desetitisíce. Mumifikované 1cm plody jsou i na jabloních, monilioza přestupuje přes květ a malé jablíčka zůstanou na stopce připečené, nejdou vidět, objeví se až zblízka při detailním řezu po zimě. Vyčistit tedy zahrady od monilie je nemožné, minimálně by se musely zrušit všechny stromy třešní.

Že patří ty seschlé monilií strávené plody ze stromu pryč, o tom nechci polemizovat. Otázkou je, nakolik jsou spóry z těch mumifikovaných plodů opravdu rizikové s ohledem na infekci v dalším roce. Těžko se to dá objektivně poměřit. Každopádně ani pečlivé odstranění mumifikovaných plodů nás před další vlnou infekce nechrání. Podobně si nejsem jistý, má-li smysl uklízení popadaného listí jabloní v rámci prevence strupovitosti. Vypozoroval jsem, že po roce masivního výskytu choroby obvykle následuje rok se zdravými plody, a to i v případě, když se listí (s rezervoárem houby) neuklidí.

To střídání tlaku chorob, myslím že jste to psal dříve o kadeřavosti, jeden rok kalamita, druhý rok minimální tlak - tak jsem si toho všiml, ale je to jiným počasím v dalším roce, nebo ty houby strupovitost, dírkovitost listů peckovin, alternují bez vlivu na průběh vnějšího klimatu? Kdyby bylo 2x po sobě studené mokré jaro, bude i kadeřavost na brosvoních stejně intenzivní?

[vysloužil]

To já samozřejmě nevím. Ale všude se uvádí, že zdrojem infekce jsou spadané listy napadené chorobou. Z této logiky by rok se silným infekčním tlakem představoval rizikový faktor pro příští sezónu, pokud se neprovedou razantní opatření. A ono to v praxi tak není.

[Štěpánka.3]

Odstraňování mumifikovaných plodů určitě význam má. Mám odpozorováno, že větvička s mumifikovaným plodem bývá moniliovým úžehem často napadená a nebo bývá postižená i větvička pod tím, na kterou stéká voda se spórami. U meruněk nejspíš stačí jako zdroj infekce i cokoliv jiného napadeného a zaschlého, co na stromech zůstane. Pozorovala jsem zvýšený výskyt napadení na letorostech, kde zůstaly zbytky zničených výhonů po sání mšic. Viz foto.
U třešní je to kapitola sama pro sebe, co mám v okolí neošetřované stromy, na kterých zůstávají seschlé mumifikované plody, tak tam se situace opakuje každý rok. Na jaře jsou vedle těch suchých plodů spálené růžice květů a co přežije, tak ani moc nedozraje a shnije (i rané třešně ještě před útokem vrtule). A zůstane to viset na stromech.
Naopak u poctivého shrabávaní listí nějaký velký efekt na omezení chorob nevidím. Co už je jednou napadené, to už mám napadené doživotně. Postřiky už jen průběh chorob dokáži zmírnit.

[přasličák]

Sláva. Konečně jednou mohu nesouhlasit s Milošem a naopak pochválit pozorovací talent Štěpánky. Jsem zcela přesvědčen, že ponechané moniliózní plody na stromech a dokonce i pod stromy, slouží jako zdroj infekce na jaře. Rovněž zkadeřelé zbytky listů na broskvoních. To samé platí o napadených listech strupovitostí u jádrovin. Problém je, že nestačí si udělat pořádek u sebe na zahradě. Spóry jsou přenášený větrem, takže uklidit by měli i všichni v okolí, což je scifi. To, že jeden rok je silná nákaza, druhý slabá také přičítám spíše průběhu počasí v rozhodujícím období dané sezóny. Pokud je vlhkost, je nákaza. Rozumím tomu, že posbírat mumie na vysokokmenech je problém. Chodím s klackem a srážím je dole, pak sbírám. Ale dokonale to nikdy není. U jádrovin je dobré listí posbírat sekačkou. To ale nesmí být rok, jak byl uběhlý, kdy listí drželo i v prosinci. Řešením je i postřik před opadem močovinou, což často dělají v jádrovinách profesionálové. Pokud by to nemělo smysl, neprováděli by to.

[vysloužil]

Já nezpochybňuju vhodnost úklidu spadaného listí a mumifikovaných plodů. Jenomže kolem sebe vidívám zahrady pravidelně ošetřované, taky zahrady u chalupářů z druhého konce republiky, co přijedou 5x do roka, potom zbytky starých sadů po Němcích. Pozoruji, že projevy houbových nemocí mnohem víc odrážejí tlak choroby v daném roce než rozsah fytosanitárních úklidových prací. Typickým příkladem je loňská kadeřavost, která se na zásahy pěstitelů vůbec neohlížela. Co se týče strupovitosti, tam vidím rozdíly u chemicky ošetřených a neošetřených jabloní. Ale nakolik potlačí chorobu odklizení listí (logické to je, vždyť jsou zdrojem infekce), to opravdu nevím. Vysvětluji si to tak, že spóry létají na velkou dálku a tak uklizení listí jen pod mými stromy nestačí.
Další otázkou jsou ty mumifikované plody. Taky jsem pozoroval, že větvička pod otisklým vysušeným plodem má začernalou kůru. Jestli se ale taková infekce šíří cévními svazky dál, stejně jako v případě nákazy přes blizny květů, to neumím posoudit.