zahrada.online

Libore, a to je v pálence ještě etanol a především dihydrogen monoxid, který má každoročně na svědomí statisíce životů.

Mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství.

Bol som presvedčený , že obcasna denná dávka ca 0,03l alkoholu je skôr liek ako jed, teraz to ale s tou slivovicu vyzerá ako príliš, pri whiskey, liehu ako OK. Len tej som nikdy na chuť neprišiel... Tak snáď odkôstkovanie či skladovanie v tmavom skle by to dúfam mohlo zvrátiť... Naozaj je mi ľúto liat to do ostrekovačov , to by mi zlomilo
Utechu mi poskytuje spomienka na člena rodiny, ktorý zomrel v 90ke zdravý ako repa, deň bez 0,05l panáka slivovice nikdy nezačal, + vajíčka, slaninu (domáce) a maslo k tomu tiež ... A tie boli tiež roky nezdravé, neodporucane (cholesterol)...
Aj ten dihydrogenmonoxid potrebuje riedit

Obávám se, že toxicita i kancerogenita etylkarbamátu je zanedbatelná ve srovnání s toxicitou a kancerogenitou etylalkoholu.

@Edgar
Durancie majú byť na na slivovicu ideálne a nemal by byt problém vybrať kôstky po vykvasení preliatím cez sito.
Skladovanie slivovice v tmavých fľašiach nevidím ako problém mám kopu fliaš od vína čiernych jeden a pol l v ktorých to najnovšie skladujem, takže na denné svetlo sa slivovica dostane až po naliatí do pohárikov, a tam to nevydrží ... Nemci dokonca doporučujú mať to zabalené v kartóne ...

@MV
Tak neviem čomu veriť. 0,2l vína denne sa často uvádza ako neškodná hranica u zdravých európskych mužov, nemajúc ich problém s odbúravanim alkoholu. Pri etylkarbamate som čítal až o 3-radovom (1000x) zvýšení pravdepodobnosti karcinómu pri pití 0,02l ! alkoholu s obsahom nad 1ug etylkarbamatu denne . Ale lekár nie som, takze ktovie kde je pravda... Možno uprostred, ako býva zvykom.

To je porovnání teorie a epidemiologických dat. Nádory jater, tlustého střeva, pankreatu jsou dávány do souvislosti s pitím alkoholu (zřejmě asi víc než 0,2l vína denně evropskými muži), přitom není velkých rozdílů mezi pitím ovocných a obilných destilátů. O benefitu každodenního pití trochy slivovice kolují ságy po desetiletí. Nevím o tom, že by v krajích typických pro slivovici (Valašsko, Haná) byl statisticky významnější výskyt některého druhu rakoviny, než třeba v Čechách - to už by někde vylezlo. Vyšší výskyt cirhózy ve vinařských oblastech naopak prokázán je.

O etylkarbamátu si myslím totéž co o metylu. Zbytečné strašení lidí.
*
Zkušenosti Martina Žufánka s etylkarbamátem:


https://www.zufanek.cz/2012/problemy-s-merunkovici/
https://www.zufanek.cz/2012/dokaze-vas- ... prekvapit/
*
Snižování obsahu ethylkarbamátu v ovocných destilátech od dr.Ing. Pavla Šimůnka v příloze:

Zas nějaký primitivní pokus pokus o získání co největšího množství kvasu.Předčasně zralé slivky sezbírám a dám na kompost,ostatně ani srnky si jich nevšímají.Slivky láduju do bečky až ty opravdu přezrále,klidně i měsíc a to je potom panečku slivovička!

Asi tu budu za kacíře, ale mamka tento postup praktikuje u letního ovoce. Aby se zužitkovaly všechny zbytky ovoce, tak ze začátku sezony různé přebytky zamrazuje a pak vyrobí kvas z letního ovoce. Převažují v něm letní jablka (+ různé jiné letní ovoce a zbytky po výrobě šťáv). Já destiláty vůbec nepiju, ale u ostatních konzumentů je tento destilát často oblíbenější než ze švestek.

Nesměšujme pojmy předčasně dozrálé a nezralé. Předčasně dozrálé švestky mívám, ale nějak zvlášť to neřeším. Plním sudy postupně. U švestek to není takový problém, švestkové kvasy jsou stabilní a přisypávání snášejí dobře. Žádné švestky nesetřepávám, počkám, až spadnou, takže vlastně všechny se sklízejí postupně. Ono by se to ani jinak stihnout nedalo. Horší je to u hrušek, třešní, meruněk, broskví. Nejde ani tak o předčasně dozrálé plody, spíš směs různě zrajících odrůd. Málokdo má na zahrádce obrovskou hrušeň (meruňku, broskvoň), z níž by naráz připravil několik q kvasu.
Mražení používám u letního ovoce (např. malin), které pak míchám do jablečné drti při moštování. Přidání rozmraženého ovoce do kvasu nemůže mít žádný negativní vliv (krom jeho ochlazení). Naopak rozmražené ovoce už je samo rozmělněné.