Odkopek nebo semenáč?

[vysloužil]

Co je lepší podnož? Otázka vznesená i na starém fóru. Otázku mohu zodpovědět pouze mezi myrobalány, které takto porovnávám několik desetiletí. Nelze jednoznačně říci, co je lepší. Ano, semenáč má pravidelnější kořenový systém, líp ukotvuje v půdě, možná si sáhne hlouběji pro vláhu. Semenáčky mají totiž výrazně dominantní kůlový kořen. To však můžeme jednoznačně tvrdit pouze u těch semenáčů, které vysejeme na trvalé místo. Pokud semenáčky přesazujeme z truhlíků do školky a naštěpované pak znovu přesazujeme na místo, kořenový systém se příliš neliší od stromku, kde byl použitý kořenový odkopek. Jedinou výhodou semenáče pak zůstává jeho bezviroznost. Ale je tu další, dost významný rozdíl. Mám na zahradě většinu slivoní na myrobalánech a mohl bych je rozdělit do tří skupin: 1. Stromky zakoupené z tuzemských zdrojů - hlavně z JZD Brno Tuřany a Kubáčkovy školky ve Střílkách. Tvorba výmladků je malá, jen sem tam proutek a spíš těsně u kmene, takže využití odkopků je malé. 2. Stromky ze známého e-shopu, většinou původem z Polska, odnožují mnohem víc. Největší kořenovou výmladnost však pozoruju u slivoní na podnožích, které jsem si vypěstoval sám, ať už z odkopků náletových myrobalánových keřů v přírodě nebo z jejich jader. Jistě, roli hraje i naštěpovaná slivoň, bujné rostoucí odrůdy (Tipala, Presenta, Top 2000) odnožují méně, slaběrostoucí pološvesty a renklódy více. Takže jaká je nakonec tejkhoummesič? Samozřejmě, nejlepší by bylo mít k dispozici viruprosté selektované (m.j. selektované aby příliš neodnožovaly) myrobalány, ale kde je vzít? Musíme počítat s tím, že odkopky z kvalitních podnoží (zejména pod staršími stromy) mohou být infikované PPV, takže chceme-li je použít, pak pro spolehlivě tolerantní odrůdy, spíš ty slaběji rostoucí. Tam, kde chceme co nejdéle uchránit švestku před virovou infekcí, budeme asi preferovat myrobalán ze semene.