Je to zvláštní, moje Jofela na Wag. podnoži vykvetla již první rok, kdy jsem květy radši otrhal a pohnojil jsem ji granulemi, pak další rok jsem květy opět otrhal a nehnojil a začala pěkně růst a třetí rok jsem ji přesadil do horší půdy z obavy z kořenů ořešáku, které ji konkurovaly. To měla už velkou korunku, kterou jsem kvůli zkráceným kořenům (které byly překvapivě dost hlubokoko) trochu zredukoval a pak nekvetla vůbec, protože neměla vytvořené květní pupeny. Letos to vypadá, že zase pokvete - pohnojil jsem ji při přesazování koňským hnojem.
Loni na podzim jsem pak zasadil další Jofelu - čtvrtkmen na myrobalánu v kontejneru, kde kořeny prorostly tak hustě, že nebylo možné je rozplést. A taky bude mít plno květů, které též radši nenechám, aby lépe zakořenila.
Z těchto zkušeností předpokládám, že je pro mladou Jofelu velmi důležité hnojení. Jenže vy jste je počítám nejspíš hnojili dost? To nechápu. Možná je prostě St. Julien pro tuto odrůdu nevhodný?
Mám i zkušenost s hnojením granulemi pod různými jinými ovocnými stromky na bujných podnožích, tak to podpořilo tvorbu květních pupenů a když jsem to další rok nehnojil, kv. pupeny se nevytvořily.