Jakou odrůdu?

[Vyhlídka]

Těch 18 renklod je jen v mém sadu (některé teprve budou vstupovat do plné plodnosti), ale kdybych přidal počet vysazených renklod ještě v tátově zahradě, bylo by číslo ještě vyšší...
Rozdíl mezi pilatkou a obalečem je takový, že pilatka vám zničí plůdky a obaleče poznáte hlavně když trháte na zavaření.
Chtěl jsem přidat statistickou tabulku produkčních výsadeb slivoní jaké byly zakládány v době, kdy bylo dostupno na trhu dost novošlechtění z Německa. Bohužel ji nemůžu najít. V té době to ale byla ze strany velkopěstitelů odrůdová nostalgie. Je to pochopitelné, protože do podobných akcí se pouští hlavně zahrádkáři, kteří nemají sadařství jako obživu a mohou si dovolit vyzkoušet něco méně ověřeného.
Jinak nevím o nikom kdo by renklody pěstoval ve velkém a v obchodech jsou k vidění spíš ty americko-japonské blumy.
Já proti šlechtění v Německu nic nemám, ale co se týče té výrobny co dělá Top, řekl bych, že už je to na můj vkus už přehnané na jedno brdo, kdyby aspon ta odolnost k šárce a houbovým chorobám se posunula k lepšímu. To bych klidně bral i geneticky upravenou s přidaným genem klidně z korálového útesu.
Jinak nepochybuju, že třeba staré stromy kolem silnic s Oullinskými, Wazonovými případně Zenenými ranějšími i těmi pozdními, jsou u sběračů suroviny pro přípravu kvasu na dračku.

[charles91]

Ked uz sme pri teme ringlot, je oulinska ringlota samoopeliva?
Pripadne dokazu ju opelit aj ine slivky, alebo iba ina ringlota?

[Mikeš13]

Ked uz sme pri teme ringlot, je oulinska ringlota samoopeliva?
Pripadne dokazu ju opelit aj ine slivky, alebo iba ina ringlota?

Je samosprašná.

[Vyhlídka]

Ještě za zmínku stojí slíva Bryská, která se ještě dnes dá bez problémů koupit a je spojena s výrobou Bošácké slivovice (teda nevím jestli ještě i dnes, ale v minulosti ano). Zraje už v červenci, ale plody jsou malé tak kolem 15 až 20 g, od pecky se špatně odděluje.

[vysloužil]

Pěstoval jsem Bryskou v minulosti, už bych se k ní nevrátil. Jedinou její předností byla ranost. Měkčí dužina, sotva průměrná, jen nasládlá chuť. Plody drobné, ani plodností nevynikala. Odešla na šarku.
Všechno je možné, ale že by někdo zvolil jako surovinu na špičkovou slivovici zrovna skorou, drobnoplodou, málosladkou slívu?

[Vyhlídka]

Slivovice tam má docela dlouhou tradici a dnes už to těžko někdo zhodnotí, čerpal jsem z literatury. Pravdou ale je, že prodej stromků cz ji na kvas doporučuje. Oproti konkurenci je částka razantně vyšší. Kdo ví jaký mají klon? Ale když to vezmu, že lidi třepou u silnic do kvasu mirabelky vyrostlé z kořenů, na kterých byly v minulosti štěpované švestky, cukernatost asi o moc odlišná nebude. A nebo špendlíky, myslím ty žluté plody tvaru švestky. Někdo na ně nedá dopustit jaká je z nich slivovice. Děda velký špendlík vykácel, protože z něj žádná výtěžnost bez razantního přislazení cukrem nebyla. Je fakt, že byl chycený šárkou.

[Hawkeye]

Ještě za zmínku stojí slíva Bryská, která se ještě dnes dá bez problémů koupit a je spojena s výrobou Bošácké slivovice (teda nevím jestli ještě i dnes, ale v minulosti ano). Zraje už v červenci ...

Tak o tom dosť pochybujem, že by sa Bošácka slivovica robila z tejto skorej slivkovej odrody... H.

[vysloužil]

Slivovice tam má docela dlouhou tradici a dnes už to těžko někdo zhodnotí, čerpal jsem z literatury. Pravdou ale je, že prodej stromků cz ji na kvas doporučuje. Oproti konkurenci je částka razantně vyšší. Kdo ví jaký mají klon? Ale když to vezmu, že lidi třepou u silnic do kvasu mirabelky vyrostlé z kořenů, na kterých byly v minulosti štěpované švestky, cukernatost asi o moc odlišná nebude. A nebo špendlíky, myslím ty žluté plody tvaru švestky. Někdo na ně nedá dopustit jaká je z nich slivovice. Děda velký špendlík vykácel, protože z něj žádná výtěžnost bez razantního přislazení cukrem nebyla. Je fakt, že byl chycený šárkou.

Na prodejstromků jsou takto drahé všechny sazenice vysokokmenů. Na jejich reklamní doporučení: ...k přímému konzumu, pálení, zavařování, sušení i výrobě povidel... nelze brát zřetel, takto se dají využít všechny švestky. Máte pravdu, že myrobalány vyrostlé od kořenů u silnic mají cukru ještě méně. Ovšem limitované edice Bošácké slivovice se z nich asi nepálí. Co se týče pravých špendlíků (tvaru švestky), tam je to jiné. Bezvirózní plody bývaly vysoce cukernaté a destilát z nich excelentní. Škoda té šarky, tou špendlíky trpí silně.

[Vyhlídka]

Jak jsem přečetl tak to píšů, nevím jestli autor ještě žije, ale zase to z mého pohledu není tak důležité, abych ho kontaktoval a zeptal se odkud informaci získal. V každém případě dnešní Bošácká není jednoodrůdová, ale z více odrůd.
V dnešní době se pálí ve velkém z raných Topfirstů a také nemám proč bych pánovi, který se v oboru pohybuje neveřil.
Ono je to těžké ohledně odrůd a hlavně těch zapomenutých, které chce někdo obnovit. Jeden haní měrunku Bergeron, kácí Althanovu renklodu kvůli pachuti plodů a na druhou stranu doporučuje černošickou, která se podle starých pramenů nehodí kvůli kyselosti ani do buchet. Pak jiný napíše jaká je z černošické dobrá slivovice, takže asi tak...

[vysloužil]

Osobně jsem pálil z mnoha různých slivoní, včetně těch raných, povětšinou několik různých v jednom sudu. Tak jako většina zahrádkářů pěstuji více odrůd - z důvodu chuťové pestrosti a kvůli prodloužení doby konzumace od července do října. V sudu skončí plody, které se nesnědly, nerozdaly, nezkonzervovaly a neuvařily. Zkvasit a vypálit lze opravdu každou slivoň.
Pokud bych se chtěl živit výrobou a prodejem slivovice, volil bych odrůdovou skladbu jinak. Vysadil bych odrůdy s nejvyšším aromatem, cukernatostí, zrajících v takovém intervalu, aby se daly co nejrychleji sklidit a zpracovat. Tedy bezvirózní Domácí, Durancii, Toptaste, Presentu, Elenu, Č. rodnu, Gabrovskou, Jogantu, Moni a další podle nároků a dané lokality (aby stihly dozrát). Skorým odrůdám s nižší cukernatostí a slabším aromatem bych se - na rozdíl od zahrádkáře - vyhnul.