Slivky - Švestky 2023

[Hawkeye]

Už jsem tu. Moje oblíbené švestky.
Nějak se ztratilo, že jsem ve svém prvním příspěvku prvně tabulku pochválil! Protože si myslím, že každá osvěta je dobrá.
Druhá část příspěvku jsou moje "prsky". Na rozdíl od šlechtitele to mám lehké. Jdu takhle sousední vesnicí, a vidím, našel jsem si odrůdu. Jdu dál a mám druhou. Jména nemají. Ani na pomníku z I. sv. války (samo zezadu)! To je šlendrián. Tak se doptávám, ale marně. Takže blbec.
Šlechtitel to má mnohem těžší. Sedí, hlavu v dlaních. A spásná myšlenka. Zavolám Německo. Haló tam Německo? Máte odrůdy? A máte i jména a máte popis? Tak mi pošlete dvě. Platím převodem.
Tak máme odrůdy i s popisem. "Hodí se od Šumavy k Tatrám". Kdo z nich nenakoupí, je blbec. Procento "usedlých, naturalizovaných" odrůd si každý lehko spočítá sám. Ano, jsou i bariéry. Třeba zemědělské "výrobní oblasti" (kukuřičná, řepařská atd.).
No, a takhle já diskutuji. JG

Pochopil som, čo chcete povedať.
A diskutovať s Vami je potešením. Naozaj. H.

[přasličák]

Poprosím zklidnit emoce. Kdo chtěl, ten tabulku využije při svém rozhodování. Kdo má výhrady, to může. Není to trestné. Všiml jsem si že návštěvník uveřejnění tabulky pochválil. Prostě mu nevyhovuje. To se dá uvést bez emocí. Všichni si tu zakládáme na slušném prostředí. Já si tabulku ofotil. Z praktického hlediska je to pro mne lepší.
Z letních odrůd slivoní, dostupných v ČR i SR do vyšších oblasti, vřele doporučuji osvědčenou Čačanskou Lepotici ze Srbska, i když neoplývá cukernatosti. Ale je velmi plastická a úrodná. Z novějších polskou odrůdu Kalypso. Ta je rovněž plastická. Zraje ranně, chuť je lepší, než u čačanky. Pokud nepřeplodí, plody jsou rovněž celkem slušné velikosti i sladké. Pokud se nejedná o nějaké extrémní vysoké polohy, klidně bych vysadil i Topfirst, Katinku, Hanitu. Všechny tyto odrůdy, kromě Kalypsa, jsou v tabulce uvedeny. Opatrnější bych byl však k údajům o jejich toleranci k šarce.
Pokud Návštěvník ve svém okolí nalezl nějaké jemu neznámé zajímavé odrůdy, které se mu osvědčily, ať se o své zkušenosti podělí. Ideální nějaké fotky a údaje o plodech. Je zde spousta zkušených pěstitelů, kteří mohou odrůdy určit.

[Neregistrovaný]

Tak do mě zase vjela chuť zkusit znovu diskutovat o mých výše uvedených "švestkách".
Kolikátý je to pokus už nevím. "Našel" jsem je na vzdálenosti 13 km (dost přesně). Žlutka byl dospělý strom a zaujal mě ranným zráním. Velikost asi jako Herman, zrající těsně po něm. Chuť výrazná, dobrá. Nejvíc se podobá japonské slívě pana Přasličáka. Prodávaná po revoluci asi i na Slovensku. Na asi stejné ovoce se tu ptal nějaký pán ze Slovenska. Uváděl vysoké Brix. Zdravá.
Jiná Královna Viktorie. K té mě navedla stará (už nechodící) paní. Na druhou stranu údolí, říkala, že chodila zamlada na moc dobré ryngle. Než jsem se "rozhoupal", chyt jsem jen zbytky chrastí ze silničáři poraženého stromu. Takže výsadba asi nedlouho po válce (moje spekulace). Zraje v první dekádě srpna, plod podloulý, velikost jako menší vejce. Na stopčné jamce lem. Chuť dobrá, ale někdy i blátivá. Odrůdu taky uváděl tady pan "Mikeš". Šarku nevidím.
Vzdáleností 13 km naměříme na mapě, no moc. To je ale problém šlechtitelů. Kalipso, Lepotici, Katinku, Topfirst mám. Tak "babo raď". JG jihozápadní Morava (Vysočina) 450 m/m

[vysloužil]

Tak do mě zase vjela chuť zkusit znovu diskutovat o mých výše uvedených "švestkách".
Kolikátý je to pokus už nevím. "Našel" jsem je na vzdálenosti 13 km (dost přesně). Žlutka byl dospělý strom a zaujal mě ranným zráním. Velikost asi jako Herman, zrající těsně po něm. Chuť výrazná, dobrá. Nejvíc se podobá japonské slívě pana Přasličáka. Prodávaná po revoluci asi i na Slovensku. Na asi stejné ovoce se tu ptal nějaký pán ze Slovenska. Uváděl vysoké Brix. Zdravá.
Jiná Královna Viktorie. K té mě navedla stará (už nechodící) paní. Na druhou stranu údolí, říkala, že chodila zamlada na moc dobré ryngle. Než jsem se "rozhoupal", chyt jsem jen zbytky chrastí ze silničáři poraženého stromu. Takže výsadba asi nedlouho po válce (moje spekulace). Zraje v první dekádě srpna, plod podloulý, velikost jako menší vejce. Na stopčné jamce lem. Chuť dobrá, ale někdy i blátivá. Odrůdu taky uváděl tady pan "Mikeš". Šarku nevidím.
Vzdáleností 13 km naměříme na mapě, no moc. To je ale problém šlechtitelů. Kalipso, Lepotici, Katinku, Topfirst mám. Tak "babo raď". JG jihozápadní Morava (Vysočina) 450 m/m

Dostal jsem před časem rouby slivoní, které se zmíněným podobají.
Jednu pod názvem Žlutá Jazovice (nejspíš místo výskytu). Kulaté žluté plody sladké asi jako Oulinská, ale o několik týdnů ranější. Bujná a velmi plodná. Chuť je oproti Oulinské trochu horší, ale za tu ranost to stojí. Slupka je lesklá, chybí jí jakékoli líčko. Šarku nevidím ani na listech
Druhá nesla název Babče. Tvarem a zbarvením odpovídala Viktorii, ale zráním se od ní o 1-2 týdny liší. Ten lem kolem stopky jsem ale nepozoroval. Listy šarkovité jsou, slupka s mapovitými skvrnami, ale dužina v pohodě. Chutí se od K. Viktorie příliš neliší.

[Neregistrovaný]

Jo, jo, tak to bude asi správně. JG

[david]

Zdravím,
pokud chci spolehlivost, podepíšu to, co sdělil kolega Přasličák. Babče je také dobrá volba, nikdy nezmrzlo, a krom horší odlučitlenosti a měkké dužniny se mu nedá moc vytknout...

[Neregistrovaný]

Dobrý deň.
Niekoľko príspevkov dozadu bola zverejnená tabuľka odrôd sliviek ktorú niektorí označili ako cennú.
Ja oceniť môžem akurát pána ktorý ju zverejnil za snahu.
Inak je táto tabuľka až na pár detailov bezcenná.
Možno sa dá použiť ako vodítko postupnosti dozrievania uvedených odrôd. Aj keď detailista by mohol aj tu namietať.
Nehovoriac o tom, že presný termín zrelosti je úzko spätý s lokalitou a nadmorskou výškou.
Veľkosť plodov? Tu sa autor pár krát dosť sekol.
Takže ako pomôcka pre niekoho kto si vyberá odrodu slivky a medzi jeho preferencie patrí aj veľkosť plodov je v niektorých prípadoch zavádzaný.
Aj pri hodnotení odolnosti na šarku autor v niektorých prípadoch je dosť mimo.
Chuť plodov je dosť subjektívna vec, ale nekomentujem.
Asi úplne najdôležitejší údaj je, či sa jedná o slivku alebo poloslivku... to je fakt poučné! Tento údaj je absolutne bezcenný. Rozdiel madzi slivku a poloslivku nevie ani väčšina skúsených záhradkárov.
Takže si dovolím tvrdiť, tá tabuľka je zdanlivo zaujímavá, ale prakticky takmer nepoužiteľná.
Peter

[vysloužil]

Dobrý deň.
Niekoľko príspevkov dozadu bola zverejnená tabuľka odrôd sliviek ktorú niektorí označili ako cennú.
Ja oceniť môžem akurát pána ktorý ju zverejnil za snahu.
Inak je táto tabuľka až na pár detailov bezcenná.
Možno sa dá použiť ako vodítko postupnosti dozrievania uvedených odrôd. Aj keď detailista by mohol aj tu namietať.
Nehovoriac o tom, že presný termín zrelosti je úzko spätý s lokalitou a nadmorskou výškou.
Veľkosť plodov? Tu sa autor pár krát dosť sekol.
Takže ako pomôcka pre niekoho kto si vyberá odrodu slivky a medzi jeho preferencie patrí aj veľkosť plodov je v niektorých prípadoch zavádzaný.
Aj pri hodnotení odolnosti na šarku autor v niektorých prípadoch je dosť mimo.
Chuť plodov je dosť subjektívna vec, ale nekomentujem.
Asi úplne najdôležitejší údaj je, či sa jedná o slivku alebo poloslivku... to je fakt poučné! Tento údaj je absolutne bezcenný. Rozdiel madzi slivku a poloslivku nevie ani väčšina skúsených záhradkárov.
Takže si dovolím tvrdiť, tá tabuľka je zdanlivo zaujímavá, ale prakticky takmer nepoužiteľná.
Peter

Jestli se příspěvek či tabulka líbí anebo ne, je stejně subjektivní jako chuť švestky.
Sám jsem psal, že tabulka je užitečná, ale jen informativní a mé zkušenosti ji plně nekopírují. Ovšem když ji srovnám s údaji, které o stejných odrůdách píší na svých stránkách zahradní katalogy a e-shopy, tak proti nim je pravdivost a objektivita tabulky bezbřehá.

[Mevík]

Tabulka slivoní je dílo lidské, nikoliv boží, proto z povahy věci nemůže být dokonalá. Navíc každý máme zahradu někde jinde.
V tabulce jsou slivoně nutně rozškatulkovány, např. do kategorie švestek nebo pološvestek. Alespoň v mých podmínkách je ovšem např. pološvestka Čačanská rodná něco zcela jiného (a výrazně lepšího po stránce chuti i typu dužniny) než pološvestka Čačanská lepotica, natož Čačanská najbolja. Nicméně tyto rozdíly ve stručné tabulce úplně popsat nejde (a možná jsou jinde jiné).
Podobně pozdní slivoně, mám ve středně teplé poloze Annu Späth, Elenu a Presentu. Elena s Pesentou zatím nikdy (tedy asi 5 let, co plodily) nedozrály do uspokojivé kvality plodů, zpravidla je to ne moc poživatelná hmota, záhy hnijící. Zatím (alespoň u nich) čekám na efekt globálního oteplování marně. Anna Späth je každý rok výborná, dlouho vydrží na stromě, často i do listopadu. Za mne naprosto nesrovnatelné odrůdy, přesto dle tabulky má mít velmi dorou chuť Anna Späth i Presenta (rozdíl dekády ve době zrání není zase tak mnoho).
Prostě jako u všeho na tomto fóru (i jinde) musí člověk přistupovat k informacím opatrně a vybírat si z nich to, co považuje pro sebe a své podmínky za vhodné.
Za mne je to tabulka užitečná (ve výše uvedeném smyslu) a díky za ni. Je to projev konstruktivního přístupu ve stylu "Tady to máte a vyberte si z toho, co chcete." Kolik účastníků na tomto fóru zde podobné materiály dává? Mnoho jich opravdu není. Kritizovat její uvedení by mělo smysl jen tehdy, kdyby tam byla zjevná "zvěrstva."

[přasličák]

To plně podepisuji. Nikdy není vše na sto procent. Proto máme fórum. Uveřejňujeme zde své zkušenosti, z různých poloh. Často se v názorech lišíme. Ale na tom přece není nic špatného. Je spousta faktorů, ne pouze poloha, které ovlivňují naše zkušenosti. Někdo má výsadby na kopci, někdo v mrazové kotlině. Někdo má prvotřídní půdy, jiný pěstuje stromy v jílu či kamení. Rovněž zvolená podnož ovlivňuje spoustu vlastností dopěstovaného ovoce. Konkrátně třeba hodnocení Mevika odrůd Elena a Presenta. Prersenta dobře dozrála u mne pouze letos. Jinak ke mně nepatří. Elena dozrává pozdě, ale každoročně a patří u mne k nejchutnějším odrůdám slivoní vůbec. To ještě neznamená, že já nebo Mevik píšeme hlouposti. Je natolik zkušený ovocnář že mu věřím, že u něj to tak je. U Eleny já třeba každoročně provedu postřik proti monilinii. Jinak hnije.
A k určení odrůd. Opakuji se, ale nejvíce napoví fotky plodů, habitu stromů, olistění. Třeba u většiny japonských slivoní je list tipicky úzký, vrbovitý. Dužnina ulpívá na pecce, pecka je kulatá. Chuť je silně aromatická, vodnatá. Plod kulatý. Ta žlutá odrůda, co jsem zde uveřejňoval, byla odrůda Golden Japan. Moc nevěřím, že by zde byla vysazována již v 50. tých létech. A jedno doporučení. Hodně napomůže se mrknout na www.stareodrudy.com