Postřik na pilatku

[Petr z H.]

A je mi úplně jedno, co se pěstuje v Německu, stačí vyjít na kopec a vidíte ty lány řepky, kam se podíváte.

Zde jsou celkem názorná data pro vyvrácení mýtů ohledně pěstování řepky. Její plochy naopak poslední roky klesají. A zabírají stále přibližně stejnou plochu, stejně jako brambory či obiloviny.

[Ivan Hlavatý]

A je mi úplně jedno, co se pěstuje v Německu, stačí vyjít na kopec a vidíte ty lány řepky, kam se podíváte.

Zde jsou celkem názorná data pro vyvrácení mýtů ohledně pěstování řepky. Její plochy naopak poslední roky klesají. A zabírají stále přibližně stejnou plochu, stejně jako brambory či obiloviny.

Jedna vec sú absolútne hodnoty osevných plôch repky, druhou vecou je otázka, do akej miery je racionálne pestovanie poľnohospodárskych plodín z hľadiska ich štruktúry (percentuálneho zastúpenia) vo vzťahu ku kvalite pôdy a mikroklíme.
Môj laický názor (možno nesprávny): Nemám nič proti pestovaniu repky - aj tá je iste potrebná. Mám ale pochybnosť o tom, či jej (a nielen jej) pestovanie je naozaj štruktúrovo optimálne rozložené na území Slovenska vo vzťahu ku kvalite klimatických a pôdnych pomerov. Zrozumiteľne povedané: na kvalitných černozemiach v teplých oblastiach pestujme prednostne pšenicu alebo kukuricu, ktoré tu dajú výrazne vyššie výnosy, než v oblastiach menej priaznivých pre ich pestovanie. A plodiny menej náročné na kvalitu pôdy a teplo (repka, zemiaky) pestujme tam. Mám pocit, že tento aspekt dosť absentuje, aspoň keď sa dívam za pekného počasia do diaľky a až po nitriansky Zobor sa prerušovane tiahnu rozsiahle žlté lány repky. Teda v "obilnici" Slovenska. Neviem, nakoľko je z celoštátneho hľadiska plánované osievanie poľnohospodárskych pôd a či vôbec nejaké "centrálne plánovanie" existuje (predpokladám že asi nie a o tom čo zasejú, rozhodujú jednotlivé súkromné poľnohospodárske podniky resp. farmári). Takže zrejme to reguluje iba trh.
Na fotkách je zopár údajov, týkajúcich sa pestovania kukurice, pšenice, repky a jačmeňa na Slovensku. IH

[ariadna30]

V mojom okoli na poliach sadia kazdy rok nieco ine. Striedaju vacsinou repku,kukuricu,slnecnicu,psenicu. Jeden rok by mohli posadit konecne dake kvety

[Petr z H.]

Přesně tak. Plodiny se musí střídat, jsou pro to i nějaké regule. V obilovinách jsme soběstační, takže nevidím žádný důvod nějaké regulace na to, co pěstovat. To, co zemědělci pěstují, si cenovou úrovní reguluje trh.
Naopak řepka má docela velká pozitivita pro zlepšení kvality a struktury půdy, navíc i proti erozi. Pokud odmyslíme používání pesticidů při jejím pěstování. Ale ty se stejně tak mohutně používají i u obilovin ...

[IvaP]

Zde jsou celkem názorná data pro vyvrácení mýtů ohledně pěstování řepky. Její plochy naopak poslední roky klesají. A zabírají stále přibližně stejnou plochu, stejně jako brambory či obiloviny.

Tak ještě jednou - ta řepka se nepěstuje na jídlo, ale proto, aby se "přidávala" do pohonných hmot. Kromě toho, že na tom velmi zbohatl jeden nejmenovaný politik, tak její pěstování v tak velkém množství neprospívá půdě, díky tomu, že se musí pořád proti něčemu stříkat, tak dochází k zatížení spodních vod, úbytku včel a jiného užitečného hmyzu. Vypěstování a následné zpracování na aditivum má záporný energetický zisk, je potřena cca o 30% více energie, než se získá.

[Mikeš13]

Zde jsou celkem názorná data pro vyvrácení mýtů ohledně pěstování řepky. Její plochy naopak poslední roky klesají. A zabírají stále přibližně stejnou plochu, stejně jako brambory či obiloviny.

Tak ještě jednou - ta řepka se nepěstuje na jídlo, ale proto, aby se "přidávala" do pohonných hmot. Kromě toho, že na tom velmi zbohatl jeden nejmenovaný politik, tak její pěstování v tak velkém množství neprospívá půdě, díky tomu, že se musí pořád proti něčemu stříkat, tak dochází k zatížení spodních vod, úbytku včel a jiného užitečného hmyzu. Vypěstování a následné zpracování na aditivum má záporný energetický zisk, je potřena cca o 30% více energie, než se získá.

"Na jídlo" se pěstuje cca 40% řepky. Proti něčemu se stříkají prakticky všechny plodiny. Zajděte si na pole po sklizni řepky a párkrát zaryjte do půdy - výborná struktura půdy a navíc velký vnos organické hmoty do půdy, protože prakticky veškerá hmota (krom semen) zůstává na poli. Stejně bychom mohli diskutovat o lánech kukuřice pro BS a i jiných plodinách.
Ony věci nejsou jenom černobílé.

[Petr z H.]

Tak ještě jednou - ta řepka se nepěstuje na jídlo, ale proto, aby se "přidávala" do pohonných hmot. Kromě toho, že na tom velmi zbohatl jeden nejmenovaný politik, tak její pěstování v tak velkém množství neprospívá půdě, díky tomu, že se musí pořád proti něčemu stříkat, tak dochází k zatížení spodních vod, úbytku včel a jiného užitečného hmyzu. Vypěstování a následné zpracování na aditivum má záporný energetický zisk, je potřena cca o 30% více energie, než se získá.

Tak ještě jednou: ta řepka se pěstuje především na olej, jen malá část jde jako aditivum do pohonných hmot. Nemluvě o tom, že ta povinnost byla právě novelou zákona zrušena. Řepka má jako velmi hluboko kořenící rostlina docela velká pozitivita pro zlepšení kvality a struktury půdy, navíc i proti erozi. Pokud kritizujete používání pesticidů při jejím pěstování, pak ale nemůžete pěstovat vůbec nic, protože i u obilí se pesticidy používají ve stejně mohutném množství.

[larix]

V ČR sa na výrobu MERO do palív a na výrobu potravín využíva približne rovnaké množstvo repky.
S SR je situácia iná, v neprospech potravinárskeho využitia (Dennik N):

"Z analýzy údajov Štatistického úradu SR sa pestovateľská plocha olejnín na Slovensku za ostatných 40 rokov zvýšila až o 1500% (slovom tisícpäťsto percent). Konkrétne zo 16 317 ha v roku 1975 na 244 324 ha v roku 2015. Z toho repku olejnú pestujú naši poľnohospodári na vyše 150 000 hektároch.

Táto komodita je veľmi dobre obchodovateľná a za dobré ceny. Ročne sa asi 70% domácej produkcie repkového semena zo Slovenska vyvezie, najmä do Nemecka a Rakúska. No aj na Slovensku sa väčšia časť spracuje na MERO (metylester repky olejnej), teda biopalivo, ktoré sa pridáva do bežného paliva s cieľom znížiť emisie skleníkových plynov. Len malá časť produkcie sa lisuje pre repkový olej na kuchynské použitie, resp. výlisky sa využívajú pre výrobu krmovín.

Druhou stranou tejto mince je skutočnosť, že už dnes nám v osevnom postupe chýbajú iné druhy poľnohospodárskych plodín, ako sú okopaniny, strukoviny, špeciálne a technické plodiny, zelenina, krmoviny a ďalšie, ktoré nielenže prispievajú k udržateľnej úrodnosti pôdy, ale tiež poskytujú potrebnú produkciu potravín. Špičkoví odborníci už dlho upozorňujú na rast rastlinolekárskeho rizika pri zastúpení repky a kapustovitých rastlín v osevnom postupe nad 10%. Nielenže sa zvyšuje spotreba ochranných chemických látok, ale škodcovia zároveň získavajú vyššiu odolnosť. Jednostranným odberom živín z pôdy, do ktorej sa nevracia organická hmota napr. v podobe maštaľného hnoja, sa pôda degraduje a stáva sa z nej len akási umelá masa, bez prirodzeného života. Rýchlejšie stráca vlhkosť a ľahšie podlieha veternej aj vodnej erózii. Jesenné prívaly dažďov už nie raz vyplavili obce pod svahmi, na ktorých bola čerstvo zasiata repka olejná."

[Ivan Hlavatý]

V ČR sa na výrobu MERO do palív a na výrobu potravín využíva približne rovnaké množstvo repky.
S SR je situácia iná, v neprospech potravinárskeho využitia (Dennik N):

"Z analýzy údajov Štatistického úradu SR sa pestovateľská plocha olejnín na Slovensku za ostatných 40 rokov zvýšila až o 1500% (slovom tisícpäťsto percent). Konkrétne zo 16 317 ha v roku 1975 na 244 324 ha v roku 2015. Z toho repku olejnú pestujú naši poľnohospodári na vyše 150 000 hektároch.

Táto komodita je veľmi dobre obchodovateľná a za dobré ceny. Ročne sa asi 70% domácej produkcie repkového semena zo Slovenska vyvezie, najmä do Nemecka a Rakúska. No aj na Slovensku sa väčšia časť spracuje na MERO (metylester repky olejnej), teda biopalivo, ktoré sa pridáva do bežného paliva s cieľom znížiť emisie skleníkových plynov. Len malá časť produkcie sa lisuje pre repkový olej na kuchynské použitie, resp. výlisky sa využívajú pre výrobu krmovín.

Druhou stranou tejto mince je skutočnosť, že už dnes nám v osevnom postupe chýbajú iné druhy poľnohospodárskych plodín, ako sú okopaniny, strukoviny, špeciálne a technické plodiny, zelenina, krmoviny a ďalšie, ktoré nielenže prispievajú k udržateľnej úrodnosti pôdy, ale tiež poskytujú potrebnú produkciu potravín. Špičkoví odborníci už dlho upozorňujú na rast rastlinolekárskeho rizika pri zastúpení repky a kapustovitých rastlín v osevnom postupe nad 10%. Nielenže sa zvyšuje spotreba ochranných chemických látok, ale škodcovia zároveň získavajú vyššiu odolnosť. Jednostranným odberom živín z pôdy, do ktorej sa nevracia organická hmota napr. v podobe maštaľného hnoja, sa pôda degraduje a stáva sa z nej len akási umelá masa, bez prirodzeného života. Rýchlejšie stráca vlhkosť a ľahšie podlieha veternej aj vodnej erózii. Jesenné prívaly dažďov už nie raz vyplavili obce pod svahmi, na ktorých bola čerstvo zasiata repka olejná."

Larix, vďaka za erudovaný a faktograficky bohatý príspevok. Človek je hneď viac v obraze. Čítankový príklad, prečo môže byť dobré stať sa účastníkom takéhoto fóra. IH

[larix]

Vďaka. Tiež tu často narazím na zaujímavé informácie, občas aj také, ktoré priamo so záhradami nesúvisia