Lepotica chválená i prokletá

Ivan Hlavatý
Príspevky: 4892
Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03

Lepotica chválená i prokletá

20 Aug 2022, 08:15

vysloužil napísal:
20 Aug 2022, 08:04
...Veškeré nákupy nejsou z Balkánu...
...a takto sa k nám zrejme dostala Čierňavka slivková / Tmavka švestková.
Nemusela tú diaľku preletieť, larvy vnútri kôstok mali komfortnú dopravu zadarmo. IH

Screenshot_20220820-082459_Drive.jpg
Používateľov profilový obrázok
Rafael
Príspevky: 2156
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
Kontaktovať používateľa:

Lepotica chválená i prokletá

21 Aug 2022, 16:08

OT, ale trochu k tomu "Mořskému zrání":

A ještě norský akvavit
Tak jen pro zajímavost. Pro zrání destilátů se vždy doporučuje stálá a nízká "sklepní" teplota. Ale on zraje na zaoceánských lodích ! ! Jako hodně výrobních postupů byl i ten objeven náhodou. V r. 1805 vypravili trondheimský obchodník Heinrich Meincke a jeho sestra Catharina Lysholm loď s nákladem zásob potravin a dalšího zboží do Indonésie. Na palubě bylo i několik sudů akvavitu. Ten se však v Indonésii nepodařilo prodat, tak putoval zpátky do Norska. Po návratu v prosinci 1807 bylo při ochutnání vzorku ze sudu zjištěno, že dlouhá cesta měla za následek výrazné zlepšení chuti.
Akvavit.jpg
Akvavit.jpg (20.85 KiB) 1086 zobrazení
A tak v r. 1821 založil Jorgen Lysholm vlastní palírnu a na základě této rodinné historky nechal posílat sudy s čerstvě vypáleným akvavitem do Jižní Ameriky a zpět. Takto zrající akvavit byl pojmenován Linie (podle dvojnásobného překročení rovníkové čáry při cestě) a brzy se stal nejprodávanějším produktem firmy. Koncem 20. století se výrobci pokusili v laboratoři nasimulovat podmínky zrání na moři – kolébání sudů, které promíchává jejich obsah, slaný mořský vzduch a výrazné střídání teplot od severského chladu po tropická vedra – ale výsledek nesplnil jejich očekávání. Laboratorně uzrálý destilát se nedal chuťově srovnat s tím pravým, zcestovalým. A proto i dnes plují tisíce sudů s akvavitem na palubách zaoceánských parníků mezi Norskem a Austrálií, aby jejich obsah získal během této cesty svoji nezaměnitelnou chuť.
http://deslik.blogspot.com/2013/08/kminka.html
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Používateľov profilový obrázok
Mikeš13
Príspevky: 2184
Dátum registrácie: 23 Mar 2020, 17:06
Bydlisko: ČR - severozápad

Lepotica chválená i prokletá

21 Aug 2022, 20:26

U Lepotice si považuju její nenáročnost (blbuvzdornost :)) - dobře roste, dobře plodí, plody pěkně vybarvené, velikostně jednotné. Akorát vloni jsem, jako u jediné odrůdy, zaznamenal "vysypávání" části květních pupenů. Chuťově je to mezi průměrem a lepším průměrem (dle ročníku) a během jejího zrání jí přebíjejí jiné odrůdy. Ale co oceňuju je dlouhé sklizňové okno - začal jsem už skoro před měsícem a stále češu. Takový spolehlivý plnič.
vysloužil
Príspevky: 4662
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 08:30

Lepotica chválená i prokletá

22 Aug 2022, 21:55

Je to tak. Třebaže lepotica nepatří k chuťovým ani cukrovým špičkám, je to spolehlivý plnič úrod, s dobrou tolerancí k PPV a minimálními ztrátami hnilobou.
Co se týče povidel (lekváru), považuji lepotici paradoxně za možná nejvhodnější odrůdu. Plody má velké, snadno jdou od pecky a dužina je málo šťavnatá. To vidím u vaření a odpařování spíš jako výhodu. Že je méně sladká? Ano, ale většina dnešních receptur na povidla udává přídavek cukru (až 20%!). Při současných cenách energie potřebné k uvaření povidel, jsou náklady na cukr zanedbatelné.
Před 45 lety jsem pomáhal vařit v kotli povidla bez cukru z pravých Domácích švestek (90kg). I když švestky byly mimořádně sladké, po uvaření (celou noc) se sladkost povidel vlivem zkaramelizování cukru snížila. Kuchařky je pak před plněním buchet a koláčů beztak doslazovaly.
V současnosti vařím (nebo spíš peču) povidla po malých dávkách (cca 3kg ovoce). Mohu tak porovnat, jak chutnají z jednotlivých odrůd. Rozdíly jsou minimální, mnohem víc záleží, jak se podařilo trefit dobu přípravy a tedy správnou tuhost a konzistenci. Nelze říci, že z lepotice jsou nejchutnější, ale příprava suroviny (sběr, třídění, vypeckování) je asi nejsnazší.
Používateľov profilový obrázok
Rafael
Príspevky: 2156
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
Kontaktovať používateľa:

Lepotica chválená i prokletá

22 Aug 2022, 22:29

Nemůžu moc rozumovat protože můj švestkový sad je odrůdově velmi malý a omezený, ale Lepotice byly pro výsadbu tehdy dobrá volba.
Ono sice tehdy toho na výběr ve školkách moc nebylo, ale vůbec toho nelituji.
A jsem rád, že je mám.

I přes jejích nízkou cukernatost, palírenské, chuťové vlastnosti a tak.
*
A pokud bych obnovovat, zakládal švestkový sad, čemuž už nevěřím a je to jen zbožné přání, tak Lepotice by tam taky určitě byly.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Dotaz

IP:  168.235

Lepotica chválená i prokletá

26 Aug 2022, 18:02

Screenshot_20220826-180106_Gallery.jpg
Tak teda nevím, co mi to v zahradnictví prodali.
Nebo prodali správně a já zase něco zvoral.
Ještě zhruba třetina první miniúrody se drží stromku jak klíště. Není to na lepotici trochu dlouho?
A mezi tím, co jsem setřásl, bylo i několik shnilých plodů. Že by do toho hodil vidle déšť? Praskly jen 2 švestky.
I chuť je nějaká taková naředěná.
Asi si na přímý konzum budu muset sehnat ještě něco jiného i třeba s odlišnou dobou zrání.
Když se nepovede jedno, tak snad jiné.
Napísať odpoveď