Lepotica chválená i prokletá

[vysloužil]

Čačanskou lepotici zná asi každý a málokdo ji považuje za chuťovou špičku. Zosobňuje všechny neduhy, kvůli nimž jsme v minulosti kritizovali tzv. "bosenské švestky". Bosenská švestka - pojem natolik obecně známý, že jej - např. jako přirovnání velikosti a tvaru používají i ti, co žádnou bosenskou švestku neviděli. Ale zpět k těm neduhům. Málo šťavnatá dužina, fádně nasládlá chuť bez aromatu a kyselinky, v knedlících se rozvařuje, na koláčích roztéká, kompot je rozbředlý a bez chuti, povidla vyžadují masivní doslazení. Plodí hodně, to ano, plody jsou pěkně velké, ale kampak na naše pravé švestky!
Ale kdeže ty loňské sněhy jsou. Lepotica je tu s námi pořád. Má totiž několik neocenitelných vlastností. Stromy i masivně postižené šarkou plodí poměrně kvalitní ovoce. V dužině a na jinak dobře odlučitelné pecce jsou jen drobné červené flíčky neovlivňující konzistenci ani chuť - jaký to rozdíl od devastovaných plodů Domácí nebo špendlíků! Plodnost je opravdu vysoká, těžko najít odrůdu s tak velkým výnosem na objem koruny. Díky menší šťavnatosti plodů sklizené plody poměrně dlouho vydrží a dají se transportovat. Dokonce i zralé švestky popadané či setřepané do trávy nenesou žádné známky poranění. A čeho si na lepotici cením snad ze všeho nejvíc - plody snad nevědí, co je to monilie. Takže ona ta zatracovaná bosenka si své místo na zahradě pořád drží.
A perlička nakonec: likérka Rudolf Jelínek čas od času vydává prémiovou sérii jednoodrůdových slivovic. Mimochodem sedmička takové vyjde na hodně přes 1000 Kč. Nevím, zdali jsem ochutnal úplně všechny, ale nejlepší z nich, a to docela přesvědčivě, byla Čačanská lepotica. To mi tedy hlava moc nebere. Při vší úctě k odrůdě, s pálením čačanek mám své zkušenosti a nikdy z toho žádný šampión nebyl. Ale Bůh ví, odkud je vizovičtí berou. Slyšel jsem, že na Balkáně dosahují lepotice sladkosti a vůně srovnatelné s nejlepšími klony Domácí švestky.

čačanská lepotice netvoří příliš velké koruny. Strom má 20 let

Plodnost lepotice je opravdu vysoká

Listy masivně postižené šarkou dokáží plody uživit

Příznaky PPV v dužině jsou minimální.

[peter_z_tt]

Čačanská lepotica má celý rad dobrých vlastností, ktoré sú vyššie popísané, hlavne každoročná plodnosť bez výnimky (v 2017 zmrzla, inak každý rok). Monilia je naozaj celkom neznámy pojem. Chuť je jediné čo tejto odrode chýba. Vyskytujú sa roky, ktoré sú asi v mojich podmienkach porovnateľné s tými balkánskymi. Aj v rekordne horúcich rokoch keď bola teplota dlhodobo a stabilne drží nad 35 °C bola chuť rovnako mizerná. Ja osobne neverím tomu, že na Balkáne dosahuje kvalitu porovnateľnú s domácimi slivkami...

[vysloužil]

Čačanská lepotica má celý rad dobrých vlastností, ktoré sú vyššie popísané, hlavne každoročná plodnosť bez výnimky (v 2017 zmrzla, inak každý rok). Monilia je naozaj celkom neznámy pojem. Chuť je jediné čo tejto odrode chýba. Vyskytujú sa roky, ktoré sú asi v mojich podmienkach porovnateľné s tými balkánskymi. Aj v rekordne horúcich rokoch keď bola teplota dlhodobo a stabilne drží nad 35 °C bola chuť rovnako mizerná. Ja osobne neverím tomu, že na Balkáne dosahuje kvalitu porovnateľnú s domácimi slivkami...

Já, upřímně řečeno, taky ne. Přesto je mi ta chuť Jelínkovy lepoticovice nepochopitelná. A taky musím říci, že v chladných letech je u nás chuť plodů ještě horší (z čehož jsem usuzoval, že na jihu bude možná výborná).

[Rafael]

Ten destilát z Lepotic jak vzpomněl p. Vysloužil tuším, že pochází z jejich valašských sadů.
Z nějaké limitované edice doopravdy z Vizovic a okolí. Psalo se o tom včetně odkazů na staré zahradě. Nechce se mi to zrovna teď hledat, ale určitě to tam někde je! Nebo i někde jinde na netu.
*
Podle mě je to takový držák a záruka skoro každoročních úrod. A ve většině staré výsadby ji mám. Tehdy nic lepšího a odolnějšího sehnat nešlo.

- A i když její cukernatost je mizerná, aspoň se dobře sbírá.

- A protože se přicukřování kvasů nijak nebráním tak v tom případě nemám s ní žádný problém a šel bych s ní i do nové výsadby.

- A i na mnoho známých, či kolemjdoucích, působí velmi atraktivně a chutně chodí si na ni
*
V tom směru byla a je větší a vizuálně atraktivnější její "sestra" Nalbolja. Taky z té doby. Ale mimo toho je to katastrofa. Aspoň z mého pohledu a zkušenosti.
*
*
Na rozdíl od jiných, daleko zkušenějších pěstitelů, ji nemůžu nijak prakticky porovnávat s novějšími odrůdami typu TOPŮ a jim podobných.
*
Tak jen můj takový omezený názor na ni i když jsem ji občas někde pomlouval a dohenestoval.
*
Nakonec ji mám velmi rád. Akorát nové negativum, že v mých podmínkách, po cca 30 létech, byť i na myrobalánech, už mi asi dlouho nevydrží.

A pokud se něco nenadalého nestane, tak ji přežiju a nezůstane po mně.

[Jiří II]

V tom směru byla a je větší a vizuálně atraktivnější její "sestra" Nalbolja. Taky z té doby. Ale mimo toho je to katastrofa. Aspoň z mého pohledu a zkušenosti.

V našich podmínkách je Najbolja hodnocena po stránce chuťi velmi zle, výrazy jako nevyhovující, řepovitá, trávovitá apod., zatímco v Chorvatské databázi o ní píšou (překladač) toto: " Čačanska - nejlepší. Tato odrůda rodí hojně a pravidelně, je odolná vůči chorobám, plísni, monilii a rzi a je tolerantní k viru pantů, není samooplodná. Plody jsou vhodné k mražení, sušení, výrobě jemné pálenky, patří ke kvalitním odrůdám švestek. Zraje v polovině srpna, plody jsou velké 50 - 80 g, kulaté vejčité, tmavě modré s výraznou maskou. Dužina je pevná, šťavnatá, chutná, aromatická a může být na stromě až 3 týdny. "

Tak kde udělali soudruzi z Čačaku chybu? Dali nám do tehdejšího Československa snad jinou Najbolju?

[vysloužil]

V tom směru byla a je větší a vizuálně atraktivnější její "sestra" Nalbolja. Taky z té doby. Ale mimo toho je to katastrofa. Aspoň z mého pohledu a zkušenosti.

V našich podmínkách je Najbolja hodnocena po stránce chuťi velmi zle, výrazy jako nevyhovující, řepovitá, trávovitá apod., zatímco v Chorvatské databázi o ní píšou (překladač) toto: " Čačanska - nejlepší. Tato odrůda rodí hojně a pravidelně, je odolná vůči chorobám, plísni, monilii a rzi a je tolerantní k viru pantů, není samooplodná. Plody jsou vhodné k mražení, sušení, výrobě jemné pálenky, patří ke kvalitním odrůdám švestek. Zraje v polovině srpna, plody jsou velké 50 - 80 g, kulaté vejčité, tmavě modré s výraznou maskou. Dužina je pevná, šťavnatá, chutná, aromatická a může být na stromě až 3 týdny. "

Tak kde udělali soudruzi z Čačaku chybu? Dali nám do tehdejšího Československa snad jinou Najbolju?

Najbolja má asi dobré geny, vyšlechtili z ní řadu dobrých odrůd. Ale chuťově je to mizérie

[vysloužil]

...zatímco v Chorvatské databázi o ní píšou (překladač) toto: " Čačanska - nejlepší. Tato odrůda rodí hojně a pravidelně, je odolná vůči chorobám, plísni, monilii a rzi a je tolerantní k viru pantů, není samooplodná. Plody jsou vhodné k mražení, sušení, výrobě jemné pálenky, patří ke kvalitním odrůdám švestek...
...Dužina je pevná, šťavnatá, chutná, aromatická a může být na stromě až 3 týdny. "
Tak kde udělali soudruzi z Čačaku chybu? Dali nám do tehdejšího Československa snad jinou Najbolju?

Informácie ktoré opisujú vlastnosti akejkoľvek odrody, či už pochádzajú z Čačaku alebo kdekoľvek na internete sú veľmi veľmi nespoľahlivé a nebojím sa povedať že z veľkej časti lož.
Ja som sa takto "opláchol" na internetovej stránke "deslik" ,kde som čerpal informácie o odrode Čačanská rodná (samozrejme nie len tam).
To že sú tam pravdepodobne zle udané rodičovské odrody nechám bez komentára. Ale to že je tam informácia o tom, že sa na Čačanskej rodnej vírus šarky neprejavuje na listoch a plodoch je neodpustiteľné!
To isté sa samozrejme deje na stránkach kde túto odrodu ponúkajú na predaj. V popise sú spomenuté hlavne "údajné" dobré vlastnosti a tie negatívne sú často zámerne vynechané. A tieto informácie sa bezhlavo kopírujú zo stránky na stránku.
Ako keby to nestačilo, je tu ešte faktor polohy a podmienok kde sa konkrétna odroda pestuje.
Záhradkár ktorý pestuje tú istú odrodu v dobrých podmienkach bude mať logicky iné výsledky ako niekto, kto pestuje danú odrodu v zlých alebo horších podmienkach.
Nie je nad vlastnú skúsenosť.

Nejbizardnější charakteristiky odrůd jsou v prodejních katalozích a na stránkách, kde prodávají nebo propagují ovoce či jeho sadbu. Nemůžeme se tomu divit, ani se zlobit. Když sledujeme v televizi reklamu na auto (šampón, vložky, vysavač), taky nás neurazí, že to zboží jenom nekriticky vychvalují. Ostatně novinky, o které se s námi dělí pan Fiala, jsou zářným příkladem. Blbý je, že někdy ty informace přebírají weby s jiným než reklamním zaměřením.

[Rafael]

.....Ja som sa takto "opláchol" na internetovej stránke "deslik" ,kde som čerpal informácie o odrode Čačanská rodná (samozrejme nie len tam).
To že sú tam pravdepodobne zle udané rodičovské odrody nechám bez komentára. Ale to že je tam informácia o tom, že sa na Čačanskej rodnej vírus šarky neprejavuje na listoch a plodoch je neodpustiteľné!
To isté sa samozrejme deje na stránkach kde túto odrodu ponúkajú na predaj. V popise sú spomenuté hlavne "údajné" dobré vlastnosti a tie negatívne sú často zámerne vynechané. A tieto informácie sa bezhlavo kopírujú.....

To jsem tam spáchal já. A číselnému hodnocení jsem věřil když bylo opsáno z důvěryhodného zdroje. Z nějaké práce z Holovous.

A už tomu nevěřím, prakticky jsem se už částečně přesvědčil.
Ale ty Rodné ještě moc nerodí, tak uvidím časem.

[Rafael]

P.S.
Šel jsem to tam opravit, ale částečně to už v diskuzi pod článkem napsáno bylo:

[vysloužil]

Musíme brát validitu informací takovou jaká je a ne absolutně. Pokud někdo v Holovousích napsal, že na Č. rodne neviděl příznaky šarky, psal to asi po pravdě. Nelze z toho ovšem automaticky vyvodit, že je odrůda proti chorobě rezistentní. Nicméně my jsme často zvyklí to tak vnímat.
Podobným zavádějícím příkladem je např. úmrtnost řidičů. V autech BMW se zabije víc lidí než v Toyotách (v přepočtu na počet jezdících vozů). Z toho logicky usoudíme, že Toyoty jsou bezpečnější auta. Jenže neumíme dobře vzít potaz (a těžko dokážeme změřit), že do bavoráků sedají jiní řidiči než do Toyot.
Existují techniky, jak citlivost k PPV do značné míry objektivizovat, např. podočkování mladé sazenice infikovaným očkem. Ale kdo to - s ohledem na spoustu nově generovaných odrůd - zaplatí?. Navíc, mnoho odrůd, původně deklarovaných jako tolerantní k šarce, se nakonec ukázalo, že jsou vnímavé a že nakonec se nemoc projevuje i na plodech. Takže možná i ty očkovací testy by nemusely být průkazné. Vysazení Domácí švestky na mé promořené zahradě znamená za pár let znehodnocené plody. U Katinky to trvalo asi 10 let, pak se objevily příznaky jen na listech a nakonec i na plodech, byť v menším rozsahu a trochu jiném projevu. Plody se zmenšily, ztratily aroma. Hanity podobně, i Čačanská rodna se zkraje tvářila, že se jí šarka netýká.
Údaje na Desliku o jednotlivých odrůdách jsou cenné, mají velkou informační sílu, s ohledem na zaměření serveru možná až příliš. Pěstitel, co se rozhoduje o výsadbě švestky na pálení by měl především zohlednit svoji pěstitelskou polohu.