Usychání šlechtěných švestek - Pseudomonas S.

[Mikeš13]

Pokud by šlo o chlorozu, bude žilnatina listů zelená, bude se to týkat celého stromu, nejvíc mladých lístků.

Ano, žilnatina byla světle zelená. Kupodivu se chloróza nemusí vyskytovat na celém stromě.

Co se Pseudomonas týče, nafotil jsem Zelenou renklódu - tady raší jen část, část je již suchá a část ještě živá, ale bez náznaků rašení.

[Valouch]

[/quote]
Co se Pseudomonas týče, nafotil jsem Zelenou renklódu - tady raší jen část, část je již suchá a část ještě živá, ale bez náznaků rašení.
[/quote]

Vypadá to přesně jako u mě na čačankách. Zrovna Z. Renklóda se umístila v německém seznamu náchylnosti starých odrůd na prvním místě. U těch starých ale testovali jen náchylnost na listech (fleky a dírky za vegetace), zda to tomu odpovídá i náchylnost dřeva ? Nevim.

[Jelinek Radim]

Vsiml jsem si podezrelych suchych ci nevyrasenych vetvicek na Hanite, Elene, Nancyske, Hagante, Opalu. Nic velkeho, ale je to tam.
U Wangeheimky bych rekl to ma zasadni vliv na plodnost. I kdyz ten strom se nakonec zazelena a vypada napohled relativne vporadku, tak plodnost neni.
Naopak bez nakazy se jevi Techobuzicka, Gabrovska, Katinka, Hamanova, Cac. rodna, Wazonova, Oulinska. Snad i Anna Spath, Topstar a Chrudimska. Uvidi se v dalsich letech. Jofela, Kalipso, Hanka, Haroma jsou male stromky.
Kdysi jsem na starem foru napsal, ze tohle bude problem, no a vypada to, ze uz je.

[Valouch]

A měl jste pravdu, je to problém, a na nějakých místech obrovský.
Nafotil jsem některé ty mé vypelichané Čačanské Najbolje asi 17leté, minulý rok byly ještě zcela zdravé, krom té vytáhlé na prostrední fotce, ta uz byla odspodu napadána dříve. Je to strašný pohled.
Některé začínají silně obrážet z kosterních větví takže bude možné založit sekundární koruny, (přotože z těch proschlých vrchů těžko něco kloudného bude) ale to za předpokladu že postřiky pomůžou a infekce se nebude na nových vlcích opakovat.. no uvidíme..
Šárka, pilatka, monilie, Tmavka, pseudomonas.... tohle už je moc,to se nedá..

[Jelinek Radim]

Soutez o nejtristneji vypadajici strom u me letos vyhrava visen Kralovna Hortensie a jeden strom Wangenheimky.
A v zadnem pripade se u K.Hortensie nejedna o moniliovy uzeh, ten se projevuje jinak. Podle me to vypada na Pseudomonas.

[peter_z_tt]

Po postrekoch a prihnojení sa mi zdá, že toptaste sa začína pomaly preberať k životu. Zrážok je v máji dostatok, chcelo by to aspoň pár dní s normálnymi teplotami aby sa vegetácia ponusunula bližšie k normálnemu stavu. Predpoveď maximálne nepriaznivá, teploty stabilne pod 20°C...
Na fotke je monília? A čo tie žlté listy?

[Ivan Hlavatý]

Po postrekoch a prihnojení sa mi zdá, že toptaste sa začína pomaly preberať k životu. Zrážok je v máji dostatok, chcelo by to aspoň pár dní s normálnymi teplotami aby sa vegetácia ponusunula bližšie k normálnemu stavu. Predpoveď maximálne nepriaznivá, teploty stabilne pod 20°C...
Na fotke je monília? A čo tie žlté listy?

Monilióza + šarka. IH

[andrejZA]

Myslíte, že choroba pseudomonas syringae môže postihovať aj marhule? Na mojej nerodiacej marhuli som pozoroval opísané znaky, najmä trhliny a glejotok, občas tiež usychajúce vetvičky.

Niečo podobné, ale v strašidelnej miere, som už zažil na zelenej ringlote, ktorú som musel po roku živorenia aj vykopať. Radšej som ju spálil celú aj s koreňom. Zaujímavé je, že keď som do inej ZR navrúbľoval malvazinku (čo je vlastne nie ringlota, ale veľkoplodá mirabelka), táto sa vyvíja vitálne a nemá žiaden problém.

[Ivan Hlavatý]

Myslíte, že choroba pseudomonas syringae môže postihovať aj marhule?

Áno, môže. IH

IMG_20210605_064028.png (94.43 KiB) 2507 zobrazení

IMG_20210605_064007.png (123.53 KiB) 2507 zobrazení

[Valouch]

Našel jsem zajímavou studii která ukazuje že jizvy po opadu listů jsou vstupní branou pro pseudomonas syringae jen krátkou dobu po otevření. Riziko infekce rány po opadu jednotlivého listu rychle klesá a po dvou dnech infekce skoro nehrozí. Nejhorší pro rozvoj nemoci je tedy když listy padají přímo za deště a bakterie se tak hned dostane do rány.

273605845_705234297313504_848731417963036358_n.jpg (29.79 KiB) 1640 zobrazení

Jako jakési ochrané opatření se mi tedy jeví na podzim při opadu listů vychytat suché a slunečné dny, kdy je riziko infekce malé, a setřepat listy, které by mohli spadnout sami později za horšího počasí. Jizvy zatím zaschnou a při zhoršení počasí např. za 3 dny už nebudou ohroženy infekcí.

Studie zde : https://www.pubhort.org/members/showdoc ... uits130060