Skladovanie jabĺk

[Mikeš13]

Jaj, škoda jich zožrať .

[RastoD]

p. Hlavatý: Vaše jablká môžete fotiť do odbornej literatúry.
abstrakt: keby ste mali napredaj, tak by som bol hneď Vašim odberateľom

[peron]

Tie jablká sú fakt ako z reklamy... škoda ich ma pálenku.
Otázka OT na pána Hlavateho- koľko x priemerné chemický ostrujete vaše stromy? ( jasne že to je rozdielne pri rôznych odrodach ale taký priemer)

[roman]

Letos se díky nízkým teplotám dobře skladují jablka v obyčejném sklepě při otevřeném sklepním okně. Ráno jsem se díval na teploměr a ukazoval v místnosti 5°C.

[Libor1]

Jablka skladovane vonku v tieni od jesene - poradie dnes :

1. Pinova - takmer ako zo stromu, chrumkava lahodna, vonava, takmer bez strat hnilobou (ziadne nahryzavanie lienkami, chrobakmi,...)
2. Topaz - maksia duzina, menej stavy, oddelujuca sa supka, priemerna hniloba + vplyvom nahryznutia chrobakmi
3. Sirius - zosuvereny, obschnuty, maksi, oddelujuca sa supka, casta hniloba+ vplyvom nahryznutia chrobakmi. Dalsia varka je vo vodarni v podzemi, tam je konzistencia spickova, supka pevna aj chut vyborna - diametralny rozdiel!
4. Angold - maksi, bohuzial chutovo odsudena u nas len do strudiel, bude prestepeny Pinovou

Na zaciatku zimy je Topaz vzdy vitazom, chutou aj stavnatostou, Pinova byva vzdy menej stavnata za nim, resp. Siriusom, ale dlhodobe skladovanie v nepriaznivych podmienkach (vonku) znasa Pinova ovela lepsie a s minimalnymi stratami. Kedze nemam chladnu pivnicu, jablka ostavaju na stromoch az do chladnejsich dni, mozno skorsie obratie by im predlzilo skladovanie, ale zase neviem ci by nevysychali pri vonk. teplotach 20+ na jesen.

[Ivan Hlavatý]

Otázka OT na pána Hlavatého- koľko x priemerne chemicky ošetrujete vaše stromy? ( jasné že to je rozdielne pri rôznych odrodách ale taký priemer)

Na takúto otázku som už odpovedal na inom vlákne, takže len som skopíroval svoju odpoveď (viď foto). IH

[přasličák]

Sklizená jablka MUDr. Hlavatého jsou opravdu nádherná. Trochu jsem pochyboval, že taková jablka lze vypěstovat zcela bez chemie. Teď jsem chytřejší, nějaké omezené zásahy je nutno udělat i na jihu Slovenska. Podobnou ochranu provádá¨ím i já. Co bych za to dal, kdybych chemii nemusel používat vůbec. / Dnes jsem udělal druhý postřik proti kadeřavosti broskvoní, tentokráte Sulkou /. Idea, použít chemii pouze v první polovině vegetace je jistě rozumná. U mne však jsou dvě vyjímky. Druhý postřik proti obaleči jablečnému a zároveň proti slupkovým obalečům nejčastěji v srpnu. A pokud je deštivý podzim, jako byl v roce 2020, nevyhnu se postřiku proti skládkovým chorobám. Výsadby mám v údolí a to má svá negativa. Postřik provádím počátkem září u zimních odrůd. / Sklízím počátkem října až poč. listopadu, dle odrůd. V minulosti jsem používal Zato / UL Trifloxystrobin / s ochrannou lhůtou 14 dnů, vloni přípravek pro profesionální použití Bellis / UL boscalit, pyraklostrobin / s ochrannou lhůtou 7 dnů. Do sklizně tedy ochrannou lhůtu přípravku vždy nejméně dvojnásebně překračuji. Nejsem naivní a určitě nějaká rezidua v ovoci zůstanou. Je to však podstatně méně, než u ovoce v supermarketech. Rozumím tomu, že většina nebude s tímto souhlasit. Zkusím vysvětlit. Škody druhé generaci obaleče jablečného / v teplých ročnících se mi zdá, že druhá generace klade až do září / a zejména slupkových obalečů,jsou u mne daleko větší, než u první generace. Poškozené plody jsou vstupní bránou pro monilii, která se při vlhkém podzimu značně šíří. Ovlhčení je i podmínkou pro sazovitost, mušincovitost a skládkovou strupovitost. Při aplikaci uvedených postřiků jsou ztráty zanedbatelné.

[vysloužil]

Sklizená jablka MUDr. Hlavatého jsou opravdu nádherná. Trochu jsem pochyboval, že taková jablka lze vypěstovat zcela bez chemie. Teď jsem chytřejší, nějaké omezené zásahy je nutno udělat i na jihu Slovenska. Podobnou ochranu provádá¨ím i já. Co bych za to dal, kdybych chemii nemusel používat vůbec. / Dnes jsem udělal druhý postřik proti kadeřavosti broskvoní, tentokráte Sulkou /. Idea, použít chemii pouze v první polovině vegetace je jistě rozumná. U mne však jsou dvě vyjímky. Druhý postřik proti obaleči jablečnému a zároveň proti slupkovým obalečům nejčastěji v srpnu. A pokud je deštivý podzim, jako byl v roce 2020, nevyhnu se postřiku proti skládkovým chorobám. Výsadby mám v údolí a to má svá negativa. Postřik provádím počátkem září u zimních odrůd. / Sklízím počátkem října až poč. listopadu, dle odrůd. V minulosti jsem používal Zato / UL Trifloxystrobin / s ochrannou lhůtou 14 dnů, vloni přípravek pro profesionální použití Bellis / UL boscalit, pyraklostrobin / s ochrannou lhůtou 7 dnů. Do sklizně tedy ochrannou lhůtu přípravku vždy nejméně dvojnásebně překračuji. Nejsem naivní a určitě nějaká rezidua v ovoci zůstanou. Je to však podstatně méně, než u ovoce v supermarketech. Rozumím tomu, že většina nebude s tímto souhlasit. Zkusím vysvětlit. Škody druhé generaci obaleče jablečného / v teplých ročnících se mi zdá, že druhá generace klade až do září / a zejména slupkových obalečů,jsou u mne daleko větší, než u první generace. Poškozené plody jsou vstupní bránou pro monilii, která se při vlhkém podzimu značně šíří. Ovlhčení je i podmínkou pro sazovitost, mušincovitost a skládkovou strupovitost. Při aplikaci uvedených postřiků jsou ztráty zanedbatelné.

Jablka bez chemie jistě pěstovat lze, ovšem ne taková, jako na fotkách pánů Hlavatého a Přesličáka - ať co se týče odrůdové skladby nebo vzhledu jednotlivých plodů. Loňský rok toho byl důkazem. Pod vlivem slabého tlaku strupovitosti v předešlých letech a vyššímu zastoupení rezistentů v sadu, jsem ochranu víceméně vynechal a choroba hned ukázala zuby. Možná ale ještě větší škody napáchala Elsinoe pyri, která zlikvidovala většinu úrody Topazu a Rubinoly a samozřejmě monilie. Zcela nevídaného rozsahu bylo napadení relativně "benigní" sazovitostí. Zajímavé byly rozdíly v postižení jednotlivých odrůd. Zatímco všechny střížovické odrůdy včetně rezistentů byly sazovité jak od kominíka, některé odrůdy, povětšinou starší, měly plody čisté. Bez postižení byly např.: Dione, Jadernička, Smiřické vzácné, Hammersteinovo, Delor, Blaník, aj.

[peterpe]

Otázka OT na pána Hlavatého- koľko x priemerne chemicky ošetrujete vaše stromy? ( jasné že to je rozdielne pri rôznych odrodách ale taký priemer)

Na takúto otázku som už odpovedal na inom vlákne, takže len som skopíroval svoju odpoveď (viď foto). IH

IMG_20210322_171914.png
IMG_20210322_171934.png

Prosim Vas a pri broskyniach v akom stadiu (pred rozkvetom ci az ked su listy?) pouzivate ten druhy postrek org. fungicidom?
Vdaka

[Ivan Hlavatý]

"peterpe:
Prosim Vas a pri broskyniach v akom stadiu (pred rozkvetom ci az ked su listy?) pouzivate ten druhy postrek org. fungicidom? ".

Postrek broskýň proti kučeravosti musí prebehnúť včas - dávno predtým ako sa rozvinú listy, vtedy by už bolo neskoro. Je tu o tom samostatné vlákno "Kadeřavost" - preštudujte si ho. Prvý postrek by mal byť meďou (Kuprikol, Champion...). Ten je rozhodujúci a musí byť vhodne načasovaný (viď spomínané vlákno). Niektorí záhradkári týmto jedným postrekom aj končia - v niektorých oblastiach to stačí. Iní pridávajú ešte postrek organickým fungicídom krátko pred vyrašením (Syllit, Dithane...). Ja používam Prolectus, to je ale postup 'off-label' a nikoho nevyzývam, aby to robil rovnako. IH