Pôvod jednotlivých odrôd jabloní

[vysloužil]

Diadém, Desert, Dione a Delor patří k mým nejoblíbenějším odrůdám, navíc se jim v chladnější poloze opravdu daří.
Dolores mi vyloženě nechutná, třebaže plodnost a vybarvení jsou příkladné.
Dukát je chuťovka, ale jeho nectnosti (pihovitost, vadnutí, u mě i kratší skladovatelnost) ho značně diskreditují
Ty ostatní jsou takovej středně velkej žlutej pes.
Jak říkám, Dulcita neznám, ale soudím, že kdyby byl výjimečný, už by se s ním někdo ozval.

[Gabriela]

Diadém, Desert, Dione a Delor patří k mým nejoblíbenějším odrůdám, navíc se jim v chladnější poloze opravdu daří.
Dolores mi vyloženě nechutná, třebaže plodnost a vybarvení jsou příkladné.
Dukát je chuťovka, ale jeho nectnosti (pihovitost, vadnutí, u mě i kratší skladovatelnost) ho značně diskreditují
Ty ostatní jsou takovej středně velkej žlutej pes.
Jak říkám, Dulcita neznám, ale soudím, že kdyby byl výjimečný, už by se s ním někdo ozval.

Velice děkuji za zhodnocení 👍

[přasličák]

Váhal jsem, kam tento příspěvek zařadit. Vloni jsem se seznámil se zajímavým mladým fandou ovocnářství a šlechtitelem, vyznávačem apigenetiky. Přiměl mne k určitým pochybnostem v současném zaběhnutém systému šlechtění ovoce. Nejsem patřičně vzdělán, abych plně pochopil nedocenění práce Mičurina. Ale zaujala mne myšlenka onoho mladého šlechtitele z Valašska. Prochází krajinu okolo silničních odpočivadel, kolem železničních tratí a monitoruje nalezené semenáče jabloní. Zastává teorii, že zde nalezne zvýšený výskyt zajímavých samovolných hybridů jabloní, vzniklý z odhozených zbytků kultůrních odrůd. Jen tak ze zajímavosti jsem si letos na podzim prošel pětiset metrový úsek u nás kolem železniční trati. Zaznamenal jsem 25 stromků či keřů jabloní. Ne všude bylo ovoce. Na jednom keři, z jednoho místa vyrůstaly tři rozdílné hybridy s rozdílným ovocem, jsem zaznamenal velice pěkné, vybarvené ovoce. Ani na plodech ani na listech jsem nezjistil příznaky strupovitosti. Škoda, že jsem stromek našel počátkem listopadu. Jablka byla již přezralá. Za rok si tento hybrid pohlídám. Příroda bude jistě velice zajímavý šlechtitel. Obdivuji práci milovníků starých odrůd, kteří mapují výskyt těchto odrůd v krajině. Snad by za úvahu stálo zmapovat i nově vzniklé hybridy kolem komunikací.

[vysloužil]

Může to být práce zajímavá a vzrušující, ale nemyslím, že by se hledání perspektivních odrůd mělo ubírat právě tímto směrem. Je to přece jenom hra na náhodu.
Mně by se víc líbilo, kdyby se do šlchtění více zavzaly staré osvědčené odrůdy a křížily s těmi moderními. Budou-li se pořád dokola křížit Topaz, Gala, Fuji, Heliodor, budou to jablka asi jedlá, ale dost podobná.
Pustit do toho Matčino, Ananasovou renetu, malináče, Croncelské, třeba by z toho vyšlo cosi jiné...

[Neregistrovaný]

Jen tak ze zajímavosti jsem si letos na podzim prošel pětiset metrový úsek u nás kolem železniční trati. Zaznamenal jsem 25 stromků či keřů jabloní.

Jste si jist, že žádný z těch stromků nikdo nevysadil?

[Jiří II]

...... Snad by za úvahu stálo zmapovat i nově vzniklé hybridy kolem komunikací.

Několik roků jsem v okolí svého bydliště sledoval náhodné semenáče vyrostlé v kamenité stráni a kolem komunikací, některé z nich dokonce narouboval v zahradě, ale žádný z nich nebyl lepší chuťově, než známé pěstované odrůdy. Tím neříkám, že takto není možné objevit dobrou novou odrůdu (viz. např. Christmas pippin), ale je to opravdu hra na náhodu, asi jako sázka na hlavní výhru v loterii. Promyšlenější je výsev jadérek z volného nebo záměrného sprášení.
PS. Před pár roky jsem ochutnal Parménu zlatou zimní ze sousedovy zahrady a od té doby nebudu mít klid, dokud se nedočkám vlastní úrody.

[Mikeš13]

Dělám to podobně už nějakých 30 let - semenáče ovocných druhů podél tratí (nejen) a nádraží. Momentálně teď v kultuře testuju kolem 20 vybraných a některé zřejmě dostanou (nebo už dostaly) své místo na zahradě.

[přasličák]

Zrovna ten trojstromek, ze kterého je focené jablko, rozhodně vysazen nebyl. Připadá mi to, jako by to vyrostlo z jednoho ohryzku. A samozřejmně Miloši, spoléhat na náhodu, to mohli naší předci. Jen jsem chtěl upozornit na skutečnost, že kolem komunikací lidé odhazují ohryzky kultůrních odrůd, které jsou nejdostupnější na trhu a nejprodávanější. Takže semenáčky by něco mohly podědit. Šlechtění je dnes věda, dělají se genetické analýzy, spoustu nevyhovujících hybridů se může brzy vyřadit a více prostoru zbude pro hybridy s potřebnou genetickou výbavou. Na druhou stranu hybridy nemají možnost se vyvíjet na svých kořenech. V časnem mládí jsou naroubovany na podnož M9, kde brzy vstupují do plodnosti, jejich vývoj zřejmně podnož nějakým způsobem ovlivňuje. Pan Louda starší, jestli si dobře vzpomínám, Šampiona i Rubína vypěstoval na původních kořenech.