Ano, to je přesně to, co chci letos ověřit. Vy dodáváte v těchto postřicích spoustu stopových mikroelementů.
Mám nakoupen soubor mikroprvků, které plánuji dodat na jaře do půdy. Jeden z nich by mohl být ten, který je "možná" potřeba a který "možná" blokuje větší příjem Ca. Podle jiných diskuzí by mohlo jít o bór, tzn. ještě k tomu přidám Borax navíc (i když v tom souboru už obsažen je). Uvidíme, jak se to osvědčí a zda to problém vyřeší.
Admirál - stará píseň
- Petr z H.
- Príspevky: 1013
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:53
- Bydlisko: Brněnsko, 400 a 435 m.n.m.
Admirál - stará píseň
Naposledy upravil/-a Petr z H. v 09 Jan 2021, 18:48, upravené celkom 2 krát.
Brněnsko, 400 a 435 m.n.m.
-
IP: 105.234
Admirál - stará píseň
Pôdne mapy vravia, že v okolí Šurian by mali byť najmä černozeme karbonátové, černozeme čiernicové a čiernice. Farby označujú kvalitu pôdy (najlepšia je červená = 1, potom tmavo oranžová = 2, atď.), šrafovanie vyznačuje tzv. chránené pôdy (tie najkvalitnejšie, ktoré si zaslúžia najsilnejšiu ochranu pred zastavaním či iným znehodnotením), konkrétny typ pôd je daný 7-číselným BPEJ kódom. V rámci plochy jednej farby (=rovnaká kvalita) môže byť viacero plôch s odlišnými BPEJ kódmi (=rôzne typy pôd), ktoré sú oddelené tenkými žltými čiarami. Pôdny typ možno vyčítať z dvojčíslia na 3. a 4. pozícii v BPEJ kóde, vysvetlivky sú napr. v tejto príručke v časti "Hlavné pôdne jednotky" v tabuľke 2 (od str. 30).
Pre pôdu navezenú v záhrade p. Hlavatého sú tie mapy irelevantné, ale možno vedia niečo povedať o záhrade jeho známeho. Možno pomáha zvýšený obsah Ca vo forme karbonátov (karbonáty = uhličitany) CaCO3 a možno je tam aj doplnok vo forme MgCO3, pričom Ca by mohol byť dobre prístupný vďaka dobrej štruktúre a pH tej černozeme. Alebo pán Hlavatý robí podvedome nejaký agrotechnický zásah so zázračným efektom na pehovitosť :-)
Pokiaľ viem, v ČR je (v porovnaní so SR) kvôli geologickému podkladu oveľa vačší problém s nedostatkom karbonátov v pôde a kyslými pôdami (tu píšu "pouze asi 20% našich půd má přítomné uhličitany").
Pre pôdu navezenú v záhrade p. Hlavatého sú tie mapy irelevantné, ale možno vedia niečo povedať o záhrade jeho známeho. Možno pomáha zvýšený obsah Ca vo forme karbonátov (karbonáty = uhličitany) CaCO3 a možno je tam aj doplnok vo forme MgCO3, pričom Ca by mohol byť dobre prístupný vďaka dobrej štruktúre a pH tej černozeme. Alebo pán Hlavatý robí podvedome nejaký agrotechnický zásah so zázračným efektom na pehovitosť :-)
Pokiaľ viem, v ČR je (v porovnaní so SR) kvôli geologickému podkladu oveľa vačší problém s nedostatkom karbonátov v pôde a kyslými pôdami (tu píšu "pouze asi 20% našich půd má přítomné uhličitany").
-
IP: 212.49
Admirál - stará píseň
A co to vůbec znamená typ půdy, do jaké hloubky se to počítá? Dost lidí má na políčkách kvalitní humozní lehkou zeminu, kterou pravidelně hnojili, a to je tak cca 30cm, které se bežně otáčí rytím. Anebo taky zmiňovaný návoz ornice odjinud. Na některých půdách od 30cm hlouběji už přitom začíná těžší jílovitá zem a některé nivní půdy mají už 80cm 90%ní jíl, ale na povrchu ta půda je celkem dobrá. Podle které vrstvy se na první pohled pozná o jakou půdu jde a pro stromy je nejdůležitější která vrstva? Já si myslím, že nejdůležitější na živiny je 0-30cm.
Admirál - stará píseň
Půdní typ je dán půdním profilem a charakteristikou těch jeho jednotlivých vrstev (horizontů) - výsledkem je názvosloví půd jako černozem, podzol, kambizem atd. O jakou půdu jde z pohledu "lehkosti/těžkosti" udává půdní druh na základě zrnitosti půdních částic - čím vyšší množství menších částic, tím je půda těžší, jílovitější. Podle toho pak můžeme mluvit o půdách lehkých, středních a těžkých a každý druh má ještě podrobnější členění (půda písčitá, písčito-hlinitá, hlinitá .... atd.). Jinak odběry se provádějí na základě pěstované kultury - obecně z orniční vrstvy (cca 20 - 30 cm - biologicky nejaktivnější) a podorničí, někdy i ze tří horizontů - dle půdního typu.M.H. napísal: ↑09 Jan 2021, 20:40A co to vůbec znamená typ půdy, do jaké hloubky se to počítá? Dost lidí má na políčkách kvalitní humozní lehkou zeminu, kterou pravidelně hnojili, a to je tak cca 30cm, které se bežně otáčí rytím. Anebo taky zmiňovaný návoz ornice odjinud. Na některých půdách od 30cm hlouběji už přitom začíná těžší jílovitá zem a některé nivní půdy mají už 80cm 90%ní jíl, ale na povrchu ta půda je celkem dobrá. Podle které vrstvy se na první pohled pozná o jakou půdu jde a pro stromy je nejdůležitější která vrstva? Já si myslím, že nejdůležitější na živiny je 0-30cm.
- Petr z H.
- Príspevky: 1013
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:53
- Bydlisko: Brněnsko, 400 a 435 m.n.m.
Admirál - stará píseň
Ještě doplním bližší info k možnému řešení problému s Admirálem. Na jaře jdu do toho, kdo se přidá?
Brněnsko, 400 a 435 m.n.m.
-
- Príspevky: 68
- Dátum registrácie: 09 Júl 2020, 23:11
- Bydlisko: Cheb
Admirál - stará píseň
Docela mi to zaujalo, zkusím to více naštudovat v geologii. Jen přemýšlím o jiné formě dodání do půdy, možná v jiné, vázanější formě.
Název Borax mi trochu připomíná Yperit a tuším, že borax se používá jako jed do nástrah na psy a na dravé ptáky. Škoda, že tu není někdo jako Chemický Alí.
Název Borax mi trochu připomíná Yperit a tuším, že borax se používá jako jed do nástrah na psy a na dravé ptáky. Škoda, že tu není někdo jako Chemický Alí.
Admirál - stará píseň
Borax je v potravinářském průmyslu označován jako E285. V EU je dosud povolen jako konzervant, v USA už ne. Má velmi dobré protiplísňové a repelentní účinky na hmyz. V průmyslu se používá k výrobě chemického skla, které nepraská horkem, v lepidlech, která zůstávají pružná, k výrobě dlaždic, obkladaček a jiné keramiky apod. Uplatňuje se při sváření kovů (např. zlatnický borax) i v analytické chemii ("boraxové perly"). Ve formě kyseliny borité se vyskytuje ve velmi malém množství i v očních kapkách a některých stravních doplňcích (reguluje hladinu vápníku, hořčíku a fosforu v tkáních). Ve velkém množství se jako kyselina boritá používá i v chladivu jaderných reaktorů protože jeden z izotopů bóru vychytává přebytečné neutrony a reguluje tím štěpnou reakci. Používá se i k výrobě bórové oceli různých typů. Využití v agrotechnice není třeba na tomto fóru připomínat (jed na mravence, impregnace dřeva, stopový prvek, fungicid, narušování krystalizace ledu). Borax vytváří lehce veliké a krásné krystaly, které se však v suchém prostředí po částečné ztrátě krystalické vody rozpadají.Hospůdka na mýtince napísal: ↑11 Jan 2021, 14:13Docela mi to zaujalo, zkusím to více naštudovat v geologii. Jen přemýšlím o jiné formě dodání do půdy, možná v jiné, vázanější formě.
Název Borax mi trochu připomíná Yperit a tuším, že borax se používá jako jed do nástrah na psy a na dravé ptáky. Škoda, že tu není někdo jako Chemický Alí.
Naposledy upravil/-a Mimmo v 11 Jan 2021, 17:06, upravené celkom 1 krát.
-
IP: 168.81
Admirál - stará píseň
Myslím, že jsem kdysi někde četl, že sloučeninami bóru se potahují čepy křídel nadzvukových letounů s měnitelnou geometrií křídla (třeba kdyby to bylo nějak jabkům užitečné).
„Na jaře jdu do toho, kdo se přidá?“ Já. Mluvil jsem s bývalým soukromým zemědělcem a ten si vzpomněl, že mu dříve na školeních radili neopomenout pro naši oblast, pro řepku, hnojení bórem. Zatím jsem hnojil, a asi dost, jen popelem ze dřeva a myslel jsem, že všech stopových prvků bude dost.
Ale mám problém, borax asi bylo nedávno zakázáno volně prodávat. Prý jen na IČO. JG
„Na jaře jdu do toho, kdo se přidá?“ Já. Mluvil jsem s bývalým soukromým zemědělcem a ten si vzpomněl, že mu dříve na školeních radili neopomenout pro naši oblast, pro řepku, hnojení bórem. Zatím jsem hnojil, a asi dost, jen popelem ze dřeva a myslel jsem, že všech stopových prvků bude dost.
Ale mám problém, borax asi bylo nedávno zakázáno volně prodávat. Prý jen na IČO. JG
Admirál - stará píseň
Zkuste ho koupit jako kyselinu boritou. Možná se menší balení prodává volně.
Admirál - stará píseň
Predávajú hnojivo s boraxom, možno by to stačilo?
https://www.prohopo.cz/cs/p-3880-forest ... VwQAvD_BwE
https://www.prohopo.cz/cs/p-3880-forest ... VwQAvD_BwE
Kysuce 600 m.n.m