Admirál - stará píseň

[Martin]

Na lahvi s Florasinem Calsium plus je napsán obsah živin:
- vápník 220 g CaO v 1 litru, bór 3,6 g B v 1 litru

Výrobce : Flosarvis s.r.o., Bratislava
www.floraservis.sk

[Ivan Hlavatý]

Já teď používám Florasin Kalcium plus,viz.např. https://www.levnepostriky.cz/e/5677?VariantID=5679

Jaké je přesné složení Florasinu Kalcium plus?

Florasin Calcium Plus obsahuje chlorid vápenatý v 35-40%-nej koncentrácii a kyselinu trihydrogénboritú v koncentrácii do 2%. IH

[Neregistrovaný]

Pokrok nejde zastavit. WUXAL CALCIUM, N - 160 g/l, CaO - 240 g/l, MgO - 30g/l, mikroprvky: Fe, Mn, Mo, B, Cu, Zn, cca 100 Kč/4 €/čtvrt litru. Také poštovné je byznys.
Na Vysočině je častý nadlimitní výskyt Fe a Mn ve studnách. Takže rostlinám u mě určitě netřeba. Bór jsem dal jako borax (obecně se u nás doporučuje pro řepku). Ca + Mg dolomitický vápenec (mikromletý) nebo popel ze dřeva. Dával jsem obojí na povrch půdy. Ale někde jsem pochytil, že při pihovitosti nepřehnojovat Mg. Tak nevím. Tak dávám jen vápno prach. Na N mám ledky, síran amoný a močovinu. Také podporuji azotobaktéry a jetele. Špetku modré skalice mám a odumírání růstových vrcholů (příznaku deficitu Zn) jsem si nevšimnul. Jinak sloučenin zinku je „kopec“. Molybden, kde vzít Mo to ale nevím. Nevím ani co způsobuje. Tak se obejdu bez něj.
Pokud bych chtěl stříkat Ca na list, použil bych si asi octan vápenatý. JG

[Mikeš13]

On Mg je antagonistou příjmu Ca a je známo, že i větší množství N není žádoucí. Vždycky tak koukám na plochu jetele, který obklopuje strom Admirálu a mám občas nutkání ho odstranit .

[Neregistrovaný]

No, já si zas říkám, že nejdůležitější je kulturní stav půdy. A tomu jetele dělají dobře. Bílý s tolicí dělá pěkný nízký trávníček (nepotřebuje tolik sekat). Inkarnát roznáším kvůli barvě. A nevěřím, že trochu lučního a nějaká vojtěška může něco pokazit.
Antagonismus mezi prvky (živinami), složení WUXALu a vhodnost k silnému posunutí ve prospěch Ca jsou mi právě záhadou. Možná, že právě ta cena. JG

[Mikeš13]

On takový jetel jenom v kombinaci s bakteriemi rodu Rhizobium dokáže fixovat, podle zdrojů, 45 - 340 kgN/ha/rok. Jde o to, kolik toho rostlina využije a také je tam v celém tom, docela složitém, procesu spousta ovlivňujících faktorů.

[Daník]

koupil jsem si zásobu chloridu vápenatého 5kg za 155,-Kč na distriparku. V zimě ho sypu do odvlhčovačů a na schody, v létě stříkám na ovoce a zeleninu

[vysloužil]

Pokrok nejde zastavit. WUXAL CALCIUM, N - 160 g/l, CaO - 240 g/l, MgO - 30g/l, mikroprvky: Fe, Mn, Mo, B, Cu, Zn, cca 100 Kč/4 €/čtvrt litru. Také poštovné je byznys.
Na Vysočině je častý nadlimitní výskyt Fe a Mn ve studnách. Takže rostlinám u mě určitě netřeba. Bór jsem dal jako borax (obecně se u nás doporučuje pro řepku). Ca + Mg dolomitický vápenec (mikromletý) nebo popel ze dřeva. Dával jsem obojí na povrch půdy. Ale někde jsem pochytil, že při pihovitosti nepřehnojovat Mg. Tak nevím. Tak dávám jen vápno prach. Na N mám ledky, síran amoný a močovinu. Také podporuji azotobaktéry a jetele. Špetku modré skalice mám a odumírání růstových vrcholů (příznaku deficitu Zn) jsem si nevšimnul. Jinak sloučenin zinku je „kopec“. Molybden, kde vzít Mo to ale nevím. Nevím ani co způsobuje. Tak se obejdu bez něj.
Pokud bych chtěl stříkat Ca na list, použil bych si asi octan vápenatý. JG

S tím octanem vápenatým to může být dobrý nápad. Navíc ho lze snadno vyrobit doma - např. z naložením mletého vápence (případně skořápek od vajec) do octa. Ten chlor v CaCl2 určitě moc prospěšný není.

[Neregistrovaný]

Ano, přesně tak. A skoro "zadarmo" (litr octa v akci cca 10 Kč). Ale kazilo by to byznys. JG

[Neregistrovaný]

On takový jetel jenom v kombinaci s bakteriemi rodu Rhizobium dokáže fixovat, podle zdrojů, 45 - 340 kgN/ha/rok. Jde o to, kolik toho rostlina využije a také je tam v celém tom, docela složitém, procesu spousta ovlivňujících faktorů.

Než se do "dusíku" zamíchali Habr s Bošem tak to ani jinak nešlo (trocha čilského ledku nemněla na světovou populaci vliv). Od té doby panečku frčíme. JG