Pokud zhodnotím chuť této téměř 200 let staré odrůdy tak není žádným překvapením, že je originální a nezaměnitelná. Mírně převažují kyselinky nad cukry a díky tomu má jablko správný říz. Pro mě je chuťově nejlepší přibližně do jednoho měsíce od sklizně, která je v polovině října. Tabulkovou konzumní zralostí se neřídím. Po Novém roce začínají jablka v obyčejném sklepě moučnatět, takže bych Vilémovo označil za raně zimní odrůdu.
Odrůda je triploid. Pěstování je doporučené na vyšších tvarech. Strom roste bujně, tvoří strmé kosterní větve a velkou široce zaoblenou korunu. Plody na stromě jsou rozmístěné jednotlivě po celé ploše koruny, netvoří se shluky plodů. Jablka jsou větší a střední velikosti, mají pevnější dužninu a plody se neotlačují. Pokud se nesklidí, tak přibližně do konce listopadu opadají. Je méně náchylná ke strupovitosti a padlí.
Tato stará odrůda má poněkud komplikovanou historii. Původně se jmenovala Peter Broich, po pastorovi z Porýní, kterou vypěstoval z jadérka Harbertovy renety v roce 1824 v německém Höningenu vikář a pěstitel ovoce s vlastní školkou J.W.Schumacher. O 40 let později „našel“ toto jablko učitel a pomolog Carl Hesselmann na dospělém stromě v zámecké zahradě Haus Bürgel poblíž města Monheim am Rhein. Jelikož věřil, že objevil novou odrůdu jablka, požádal tehdejšího císaře Viléma o povolení pojmenovat ji po něm. Císař v roce 1875 pojmenování povolil a prohlásil že "je to skutečně majestátní jablko". O dva roky později byla odrůda doporučena Německou asociací pomologů a poté byla rozšířena po celém Německu. Pouze ovocné školky na levém břehu Rýna pokračovaly v distribuci této odrůdy pod původním jménem Peter Broich. Velká podobnost mezi oběma odrůdami nezůstala bez povšimnutí: školka Fey ve svém ovocném katalogu v letech 1938/30 napsala o odrůdě Peter Broich: „Je velmi podobná odrůdě Císař Vilém“. Až molekulárně genetický srovnávací test dokázal, že se jedná o jednu a tutéž odrůdu.
https://obstsortenerhalt.de/obstart/details/6660
https://www.dnn.de/Region/Umland/Erntee ... osssedlitz
https://www.nabu-muenster.de/projekt-ob ... r-wilhelm/
Vilémovo
Vilémovo
Mám na zahradě jeden starý strom této odrůdy a má skutečně mimořádné vlastnosti. Nenáročný na polohu, nevyžaduje chemickou ochranu, odolává dobře rakovině a plody jsou velmi pěkné, dobře se přepravují. Chutí snad trochu připomíná Boskoopské. V minulosti to byla v Sudetech velmi rozšířená odrůda. Patří k nejlepším moštovacím jablkům, protože padaná jablka velmi málo hnijí a díky nehnědnoucí dužině je mošt krásně čirý.
Vilémovo
Také mám starý strom této odrůdy, ale z větší části jsem ho přerouboval. Chuť plodů byla průměrná, vyskytovala se strupovitost, strom plodil ob rok a plody rychle moučnatěly (dobré na pyré). Ale trochu z něj jsem zachoval. Každopádně, kdo ho tehdy sadil, tak věděl co v té vlhké jílovité půdě poroste (Grávštýnské, Vilémovo, Boskoopské ...).
Vilémovo
Zdravím, má někdo zkušenosti s Vilémem na mm106?
Po dvou letech rovnání kmínku mám cca třímetrový špičák (roub v 1,2m), který se letos chystám zastřihnout a pracovat už na korunce. Má někdo radu..? Vím, že to bude dlouhodobý boj skrz vzrůstnost odrůdy vs. atypická podnož, ale je to jediná možnost jak mít tento druh na nevelké zahradě..
Po dvou letech rovnání kmínku mám cca třímetrový špičák (roub v 1,2m), který se letos chystám zastřihnout a pracovat už na korunce. Má někdo radu..? Vím, že to bude dlouhodobý boj skrz vzrůstnost odrůdy vs. atypická podnož, ale je to jediná možnost jak mít tento druh na nevelké zahradě..
Vilémovo
Vilémovo vytváří velké široce zaoblené koruny, podobně jako např. Boskoopské, v tom je ten problém na nevelké zahradě.
Tato vlastnost by měla jít vhodným řezem upravit, alespoň jsem to viděl na fotce od p.Hlavatého ve vlákně Boskoopské červené, viz odkaz níže.
viewtopic.php?p=7642#p7642
Tato vlastnost by měla jít vhodným řezem upravit, alespoň jsem to viděl na fotce od p.Hlavatého ve vlákně Boskoopské červené, viz odkaz níže.
viewtopic.php?p=7642#p7642
Vilémovo
U mladého stromku lze posílit kmínek podélnými řezy do kůry. Pokud je nepoměr mezi tenkým kmínkem a velkou korunou dán slabou podnoží a štěpováním bujné odrůdy v korunce, pak je náprava obtížná až nemožná.
Samozřejmě správný výchovný řez by měl vést k optimálnímu poměru kmene a koruny.