Nadešel čas odběru roubů?

[vysloužil]

V čase adventu a při stávajícím - bezmrazém - počasí je ideální doba k odběru roubů peckovin. Lze to jistě i později, ale peckoviny se ze zimní dormance probouzejí poměrně brzy a tak je lepší nařezat je dříve. Samozřejmě je možné nařezat i rouby jádrovin, ale je to zbytečné. Jejich rouby odebrané v lednu, únoru, březnu, dokonce i v dubnu se ujímají stejně dobře. Navíc založené jabloňové rouby jsou oblíbenou zimní potravou myší a jiných hlodavců.
Jak nejlépe rouby uchovávat? Bavíme se konkrétně o peckovinách. Ty se kopulací štěpují pokud možno velmi brzy - koncem února a v březnu, takže žádné speciální uložení nevyžadují. Stačí je zapíchnout do země nebo ani to ne. Necháme-li je ležet na zemi někde ve stínu (když je třeba zem zmrzlá nebo se bojíme odlomení odstávajících pupenů), nic se neději, i tak budou v době roubování kopulací naprosto svěží. Trochu problém je uschování roubů za účelem naroubování za kůru. To se u peckovin provádí naopak velmi pozdě - podle mých zkušeností je nejlepší ujímavost a nejsilnější míza zhruba 2 týdny po odkvětu. Uchovat do té doby rouby nezaschlé a nenarašené není snadné a jsou li tenké, ani nemá smysl se o to pokoušet.

[andre.marek]

Na zítra mám upomínku v kalendáři - odběr roubů.
Učím se roubovat, loni jsem odebíral hodně pozdě, takže spíše neúspěch, ujaté jen 2 rouby z cca 10. Na peckovinách za kůru, roubováno v době květu - teď už tedy vím že raději počkat, nebo se naučit tu kopulaci.
Pokusy zatím dělám na výmladcích švestek.

[vysloužil]

Na zítra mám upomínku v kalendáři - odběr roubů.
Učím se roubovat, loni jsem odebíral hodně pozdě, takže spíše neúspěch, ujaté jen 2 rouby z cca 10. Na peckovinách za kůru, roubováno v době květu - teď už tedy vím že raději počkat, nebo se naučit tu kopulaci.
Pokusy zatím dělám na výmladcích švestek.

Roubování je lepší se učit na jádrovinách (jabloně jsou lepší než hrušně s tvrdším dřevem), jeřabinách, šeříku. Peckoviny za kůru je vyšší dívčí, dva ujmuté rouby z 10 u nezkušeného je docela dobrý výsledek.
U peckovin je metodou volby kopulace. Za kůru by se mělo roubovat jen výjimečně. Kromě potíží s uchováním roubů jsou problémy i s hojením větších řezných ploch. Lepší výsledky - než za kůru - přináší roubování na vlky vyrostlé po silném zmlazení.

[andre.marek]

Vím že jádroviny jsou lepší, taky jsem zkusil pár jabloní - něco se chytlo, něco ne. Ale ty jsem až tak nepotřeboval. U těch švestek z výmladků jsem chtěl mít i nějaké jiné odrůdy v takovém menším hájku u cesty, na pozemku co pro mě jinak nemá využití. Takže takové spíše pokusy .
Za kůru je to takové, technicky jednodušší, není tam náročná manipulace, jako při kopulaci. Nějaké vlky po zmlazení jinde už také budou, tak budu trénovat a uvidíme.

[M.H]

Broskvoně se poslední dny začínají nalévat - sunhaven, redhaven, tak u nich bude třeba odebírat rouby ještě dřív, tak začátek prosince.

Jaký je mechanizmus a vystoupení peckovn z dormance? Jedná se jen o nasbírání dostatečného počtu Chill hours - chladných hodin ( stratifikace +2 až +7°C)

Některé odrůdy mají okolo 500 chilling, jiné přes 1000, řídí se nalévání pupenů podle tohoto vzorce? Na zahradě to nezjistím, protože ty běžné odrůdy u nich se Chilling neuvádí - spíše u těch jižnějších odrůd, co tu vyvěšuje M. Fiala COT meruňky, tam je rozptyl 250 - 1200 chill hours.

[Neregistrovaný]

ja mam velmi dobru skusenost s nasledujucim postupom vruble kostkovin asi hrubky ceruzky odoberiem uz teraz a dam do mraznicky ak bol sneh dal som ich do dozy so snehom ak nie do mikrotenoveho sacku robil som opravne vrublovanie aj v juni ujatelnost velmi vysoka ine skladovanie kostkovin uz ani nerobim...ale pozor na tu hrubku aspon ako ceruzka nie tenučke tam mi to skoro vsetko sčernalo...

[Mimmo]

Broskvoně se poslední dny začínají nalévat - sunhaven, redhaven, tak u nich bude třeba odebírat rouby ještě dřív, tak začátek prosince.

Jaký je mechanizmus a vystoupení peckovn z dormance? Jedná se jen o nasbírání dostatečného počtu Chill hours - chladných hodin ( stratifikace +2 až +7°C)

Některé odrůdy mají okolo 500 chilling, jiné přes 1000, řídí se nalévání pupenů podle tohoto vzorce? Na zahradě to nezjistím, protože ty běžné odrůdy u nich se Chilling neuvádí - spíše u těch jižnějších odrůd, co tu vyvěšuje M. Fiala COT meruňky, tam je rozptyl 250 - 1200 chill hours.

Broskvoňové rouby se obvykle neskladují déle než několik dní. Nemá proto smysl je odebírat ke skladování. Roubování broskvoní a čipování je koncem zimy stejně snadné jako u jabloní. S tím rozdílem, že se roub chrání sáčkem proti vyschnutí (očko ne) a roub se odebírá těsně před štěpováním. Ne v předstihu. Samozřejmě si můžete ověřit opak. Nic to nestojí. Akorát možná ztratíte jeden rok. Uchovat se dá např. celá sazenice s nezakrácenými letorosty nebo možná hodně veliký broskvoňový roub zahrnutý na ležato. To však nemám osobně ověřeno.
Další věc je, že ve střední Evropě nemá smysl studené hodiny (chill hours) ve vztahu ke štěpování sledovat. Ani na Balkáně jsem se s tím nesetkal. Na Floridě nebo v Kalifornii se sledují, aby se vědělo, že se pupeny diferencují a mnohé z nich pokvetou. Pro štěpování nemají květní pupeny žádný význam. Pouze ho mohou znemožnit (jedno květní očko).
Ještě jednu poznámku. Pokud uříznete meruňkový roub až koncem března a on začíná nakvétat, taky se nic neděje. Vegetativní pupeny u meruněk raší později a květní se dají vylomit. Meruňkové rouby jsou však snadno skladovatelné a obvykle se odebírají i prodávají v lednu .

[M.H]

Mě to tak napadlo s těmi chill hours, protože pozoruju broskvoně na dvou místech, v teplejším místě se květní pupeny ještě nenalévají. Na druhém místě - hlavně v noci chladněji a vlhčeji v údolí, tam jsou pupeny už nalité. Tak mě napadlo jestli na tom chladném místě nedošlo dříve k vystoupení z dormance - tedy rychlejší nasbírání dostatečného počtu chladných hodin. Jen si to myslím, a ani nevím kdy nastává na podzim vsup do dormance, je to když zežloutne listí, nebo až opadne, pak se teprve začínají počítat chill hours - nebo je to ještě v době zelených listů říjen/october?

U třešní jsou to barborky, které se začátkem prosince dají do vázy, v tu dobu už musí mít nasbíráno minimálně 500 chill hours, jinak by nerozkvetly, tolik se uvádí u většiny jižních odrůd. U těch středoevropských se chilling nepíše, ani na tom balkáně, tam máte taky zimu tak se to neřeší. Spíš jsem myslel tu spojitost chillingu s naléváním pupenů, jesti tam je ještě nějaký jiný faktor?

[vysloužil]

ja mam velmi dobru skusenost s nasledujucim postupom vruble kostkovin asi hrubky ceruzky odoberiem uz teraz a dam do mraznicky ak bol sneh dal som ich do dozy so snehom ak nie do mikrotenoveho sacku robil som opravne vrublovanie aj v juni ujatelnost velmi vysoka ine skladovanie kostkovin uz ani nerobim...ale pozor na tu hrubku aspon ako ceruzka nie tenučke tam mi to skoro vsetko sčernalo...

Před mnoha lety jsem zkoušel skladovat rouby švestek ve výparníku ledničky (mrazáky byly běžným lidem nedostupné). Něco se ujalo, něco ne. Na pozdní roubování za kůru by to mohlo mít smysl - na rozdíl od skladování v chladničce.

[Vlasatej]

tak s těmi rouby to asi děláme všichni podobně. Jezdím okolo Vánoc na vytipovaná místa a beru rouby peckovin. Je to docela dobrodružství, ty nezpevněné cesty ... ale mám to na několika místech a docela vzdálených tak jezdím autem. Už jsem bral rouby i v lednu, za mrazu, za deště a vždycky se to ujme.
Jádroviny beru až okolo doby květu a ze stromu na strom. Taky s tím není problém.
Učil jsem se na jádrovinách a kopulací, v podstatě na tom vlastně nic není, chce to jen získat cvikem cit na odhad průměru a úhlu. když říznu špatně , opravím to po sobě druhým řezem . Na podnoži se řeže hůř protože u toho človek musí klečet a často v terénu. Nemůžete si to napolohovat.
Vlastní roub už se polohuje v pohodě a človek už časem pozná, že to na sebe sedí.
Na peckoviny se mi osvědčil nejlépe únor, většinou se tam dva dny se sluncem najdou.
Uchovávám pohozením svazků s rouby k severní zdi domu a pokud nspadne sníh tak je zahážu co to jde a pak si je už jen vyzvednu