Poradíte, které z 31 "starých" odrůd.

[driver240]

Na jaře je už pozdě na odebírání roubů, protože už do nich proudí míza a nemusely by se ujmout. Prý se mají odebírat v únoru.


To platí u peckovin, které je třeba odebírat ještě dřív, v prosinci či lednu. A částečně možná u hrušní. Rouby jabloní je možno odebírat kdykoli, pokud nemají lístky. Dokonce rouby brané těsně před rašením (březen-duben) se ujímají a raší rychleji.
Taky by mě některé odrůdy zajímaly (Watervlietské mr. , Hvězdnatá reneta).

Často se dočítám, že by se rouby v zimě neměly brát přímo do rukou. Je to založeno na pravdě? Máte s tím nějaké zkušenosti? Někdy z toho mám až fóbii ať je "nespálím". U zimního rybaření a braní ryb do "teplých" rukou prý platí to stejné.

P. S.: Minulý týden mi dorazily nůžky WOLF-GARTEN RS-EN a za ty grejcárky fakt stříhají dobře, takže děkuji za radu ...

[driver240]

Vzhledem k dopravě bych preferoval odběr roubů u jabloní na konci února, max. první týden v březnu. Samozřejmě s ohledem na aktuální počasí.

Budu se snažit to tedy pořešit v tom únoru a též si již něco klofnu Kdybych na to náhodou zapomněl, tak se prosím připomeňte robert.szuscik(zavináč)gmail.com

[vysloužil]

Často se dočítám, že by se rouby v zimě neměly brát přímo do rukou. Je to založeno na pravdě? Máte s tím nějaké zkušenosti? Někdy z toho mám až fóbii ať je "nespálím". U zimního rybaření a braní ryb do "teplých" rukou prý platí to stejné.

P. S.: Minulý týden mi dorazily nůžky WOLF-GARTEN RS-EN a za ty grejcárky fakt stříhají dobře, takže děkuji za radu ...
[/quote]

Je to asi podobné jako s těma rybama. Určitý pravdivý základ tam je. Když v silném mraze podržíte roub v ruce, zahřeje se a při opětovném rychlém zchlazení může voda vytvořit krystalky a porušit pletiva roubu. V praxi jsem to nepozoroval, pravda, když je mráz, pracuji obvykle v rukavicích. Jednou jsem byl u přítele na návštěvě a bral jsem rouby asi při -15 st. Ujaly se všechny. Určitě nevadí brát rouby do rukou v zimě při teplotě kolem nuly.

[Jaroslav - Pear Man]

Myslím, že s těmi rouby by se šlo domluvit. Chtěl bych se domluvit s majiteli a trochu jim to tam na jaře prostřihnout a ozdravit (viz. obr.), ale jelikož je to v 680 m.n.m., pokud by rouby byly, tak určitě později, neb tam bude sníh až do dubna a moc se mi nechce s žebříkem na zádech chodit po horách a ve sněhu .

Na jaře je už pozdě na odebírání roubů, protože už do nich proudí míza a nemusely by se ujmout. Prý se mají odebírat v únoru.

Souhlasím s panem Vysloužilem výše. Peckoviny odebírám většinou mezi vánoci a silvestrem, jádroviny až většinou pominou největší mrazy v tom únoru, ale i když jsem v březnu rouboval ze stromu na strom, nepozoroval jsem žádný rozdíl. Možná se mi rouby dokonce zdály ještě vitálnější, ale co s pupeny udělá "teplá" doprava nevím. Pokud by v tom byl problém, tak se budu obětovat již v únoru , ale myslím, že i v dubnu bude v těch 690 m.n.m. stále ještě leden.

OK. Omlouvám se za nesmysl, příště si to musím lépe nastudovat, ne jen slyšet jednu radu a použít ji obecně.

[charles91]

Využijem toto vlákno. Tiež planujem nejakú tu starú odrodu vysadiť do záhrady. Vsade počúvam o výnimočnosti chuti Coxovej renety. Aj by som ju vysadil, ale neviem, či nebude nachylna na choroby. Aj na starom fore niektorí zahradkari pisu, že nie je nachylna, niektorí že až moc. Ake mate s nou skusenosti ?

Poloha Sever Slovenska, okr. Bardejov, 320 m.n.m.

[vysloužil]

Využijem toto vlákno. Tiež planujem nejakú tu starú odrodu vysadiť do záhrady. Vsade počúvam o výnimočnosti chuti Coxovej renety. Aj by som ju vysadil, ale neviem, či nebude nachylna na choroby. Aj na starom fore niektorí zahradkari pisu, že nie je nachylna, niektorí že až moc. Ake mate s nou skusenosti ?

Poloha Sever Slovenska, okr. Bardejov, 320 m.n.m.

Ano, náchylná je až moc. na všechno. Ale pro fajnšmekry je to výzva.

[Ivan Hlavatý]

Využijem toto vlákno. Tiež planujem nejakú tu starú odrodu vysadiť do záhrady. Vsade počúvam o výnimočnosti chuti Coxovej renety. Aj by som ju vysadil, ale neviem, či nebude nachylna na choroby. Aj na starom fore niektorí zahradkari pisu, že nie je nachylna, niektorí že až moc. Ake mate s nou skusenosti ?

Poloha Sever Slovenska, okr. Bardejov, 320 m.n.m.

Charles, s Coxovou to môžete skúsiť, ale skôr by som Vám odporúčal niektorú inú staršiu odrodu, ktorá je odolnejšia chorobám a nevyžaduje natoľko dobrú polohu. Trebárs Gravštýnske, Boskoopské, Smiřické vzácne, Sudetskú renetu, alebo niektorú z Bláhových renet. Môže byť ale problém ich zohnať. Coxovu renetu pestujem roky, chuťovo je to špičková odroda, ale aj dosť problematická. Plody nie sú príliš "fotogenické" (viď foto). Vyžaduje konvenčnú fungicídnu ochranu, u mňa má aj sklon k alternácii úrody (v 'plodnom' roku je nutná dôkladná prebierka, inak zdrobňuje). Mínusom je aj občasný vznik drobných trhliniek v okolí stopkovej jamky, táto oblasť býva hrdzovitá a niekedy tu plody trpia drobnými prasklinkami (najmä pri striedaní chladných dažďových a teplých suchých období). Tieto mikrotrhlinky sú potom bránou vstupu hnilobných patogénov - Coxova je u mňa v podstate jedinou odrodou, ktorej plody občas hnijú na strome, aj keď nie sú červivé. Skladovateľnosť tiež nie je dlhá, presnejšie povedané plody časom múčnatejú, niekedy aj praskajú. Vyskúšať to s Coxovou môžete, ale je to 'primadona', ktorá síce dokáže poskytnúť plody úžasnej chuti, ale takmer vždy za cenu väčších starostí a problémov, než je tomu pri iných odrodách. IH

[charles91]

Charles, s Coxovou to môžete skúsiť, ale skôr by som Vám odporúčal niektorú inú staršiu odrodu, ktorá je odolnejšia chorobám a nevyžaduje natoľko dobrú polohu. Trebárs Gravštýnske, Boskoopské, Smiřické vzácne, Sudetskú renetu, alebo niektorú z Bláhových renet. Môže byť ale problém ich zohnať.

Ďakujem za odpoveď. Gravstynske ma zaujalo tiež, a dokonca ma ju tento rok v ponuke plantex. Možno objednám, aj ked tiež sa uvádza, že trpí chrastavitostou. Do akej miery, neviem. Nepestovali / nepestujete ju ?

Boskoopské pestujem, mam obe verzie, vysokokmeň klasické Boskoopské a na mm106 mam 3 ročný strom - červenu mutáciu Boskoopského.
Je to výborne jablko na koláče.

[Mikeš13]

Grávštýnské - jeden starý strom, jeden mladý - tady strupovitost po léta prakticky nulová. Letos jsem zaznamenal jeden strup na jediném jablku. Vše bez postřiku.

[vysloužil]

Považuji se za příznivce starých odrůd, ale ne všude a ne za každou cenu. Má-li někdo zahradu za rekreační chalupou nebo chce osázet remízku na kraji pole, pak je dobré sáhnout po některé staré odrůdě na bujné podnoži. Strom poroste bez nutných zásahů tvarováním, jen s občasným řezem. Samozřejmě vyhneme se slabě rostoucím a rychle stárnoucím starým odrůdám jako byly James Grieve, Breuhahnovo, Bernské růžové,Ananasová reneta aj. Jestliže máme malou zahrádku, chceme mít pěkná jablka z nízkého tvaru, pak zvolme novější odrůdy. Plodí obvykle dřív, víc a kvalitnější ovoce. Mnohá tvrzení, že jablíčka ze starého stromu u babičky chutnala lépe patří k dětskému sentimentu, se skutečností mají málo společného.

Samozřejmě existují historické chuťovky (Coxova, Jonathan, Mac Intosh, aj.), které se novým chuťově vyrovnají, ba je předčí. Ty jsou ovšem pěstitelsky náročné, takže patří do rukou skutečným znalcům.