Strana 2 z 4
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 20 Nov 2020, 14:13
od používateľa vysloužil
Já už na vlastní zahradě strom Grávštýnského nemám. Ale v okolí jich roste ještě dost a občas navštívím svůj "monumentální strom" u lesa. Ano, padání plodů před sklizní je významné, ale nevidím to jako velký nedostatek. Jednou z vlastností odrůdy je totiž postupné dozrávání, což může být přednost i vada. Přednost pro toho, kdo jablka jí - prodlouží se čas konzumace, nedostatek pro toho, kdo chce naráz strom otrhat. Při velikosti dospělého stromu je takřka nemyslitelná postupná sklizeň probírkou, takže padáním dozrálých plodů nám strom nabídne ty nejlepší. Problém je, že enormně křehká jablka pád z výšky často nepřežijí.
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 20 Nov 2020, 15:19
od používateľa Jaroslav - Pear Man
Ivan Hlavatý napísal: ↑20 Nov 2020, 12:56
Miloš, ako je to u Teba s Gravštýnom, čo sa týka tendencie k padaniu plodov v čase dozrievania ?
Pozoruješ túto vlastnosť ? Ak áno, tak je výrazná, alebo "prijateľná" ? IH
Nejsem M. V., tak snad nebude vadit když upřesním: Ten starý strom Gráv., co byl u cesty byl ze západu nekrytý proti nejčastějším a nejsilnějším větrům a vichřicím. Proto jablka po dozráním většinou okamžitě spadla do větší měkké trávy asi z 1,5-3 metrů a otlačila se. Když jsem je česal mírně jsem je podtrh, to už totiž měla velmi dobrou chuť v naší poloze. Ačkoliv byla tvrdší a méně sladká, tak se dala uchovat. Většinou jsme je do 2 týdnů snědli, protože jich bylo málo...
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 20 Nov 2020, 17:32
od používateľa vysloužil
Jelinek Radim napísal: ↑20 Nov 2020, 00:35
Pokud vim, tak v Nemecku se povazuje za vhodnou odrudu na paleni, my palime jen z Jadernicek, i kdyz jsem uvazoval zkusit to i z Gravstynu.
Stará německá literatura skutečně uvádí Gravenstein jako jedno z nejlepších na pálení. Rozhodl jsem se tu jednodruhovou jablkovici vyzkoušet, když jsem totiž přičichl k míse se zralými jablky, tu úžasnou vůni jsem si přál mít v destilátu. Před 8 lety při větší úrodě jsem počkal až začaly plody padat a setřepal jsem asi 200 kg jablek. Zjistil jsem však, že tu vůni získají plody až po několika dnech anebo když spadnou v plné zralosti. Grávštýn ale není jadernička ani kožeňák, spadané plody nevydrží a musely se rychle zpracovat . Navíc v době sklizně je ještě hodně teplo. Abych to zkrátil. Výsledný destilát byla vcelku průměrná jablkovice navíc s menší výtěžností, protože cukernatost raně podzimních Grávštýnů byla o pár stupňů menší než je obvyklé u zimních odrůd. Ideální by tedy bylo jablka ručně otrhat, nechat pár dní dozrát (vyrosit) a pak teprve podrtit nebo zmoštovat. Vzhledem k velikosti stromu a jen průměrné násadě - jablka jsou od sebe dost vzdálená - by to byla hodně velká práce. Podruhé jsem se k tomu neodhodlal. Vedla mě k tomu mimo jiné zkušenost s Čisteckým lahůdkovým. Z jeho aromatických jablek jsem jednodruhový destilát vyrobil, byl trochu jiný, ale ne lepší. Mošt ze samotných Čisteckých dokonce nebyl příliš dobrý, aroma jablek se v něm změnilo v jakousi pachuť.
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 22 Nov 2020, 23:05
od používateľa vysloužil
Mikeš13 napísal: ↑19 Nov 2020, 11:16
Grávštýnského mám dva stromy v cca 235 m n. m. - starý (na leteckých fotomapách z 50. let je už vzrostlý a tak odhadem těch 90 let mít bude) a mladý, který jsem kupoval na podnoži A2, ale z kterého se vyklubala jiná odrůda, byl před 5 lety přeroubován rouby ze starého stromu. Chuťová kvalita plodů "veterána" je výborná, u mladého ta chuť zatím po dvou úrodách nedosahuje kvalit plodů starého. Snad se to věkem zlepší.
Choroby: strupovitost - vyjíměčně stroupek na pár plodech z celé úrody, jiné nepozoruju;
Škůdci: obaleč - ten docela dost řádí a stojí za předčasným opadem plodů;
Opad plodů v plné zralosti je běžný a je to ta optimální konzumní doba - takže nepodtrhávat, nenechávat přezrát (i když to moc u této odrůdy nehrozí). Ze starého stromu jablka skoro nečešu, protože se na něj ve svahu nedostanu (12m).
Starý strom - střídavá plodnost (ob rok), mladý teď zatím plodil dva roky po sobě.
Jinak tady má dlouhou sklizňovou dobu zralosti - letos od 10. září do začátku listopadu; červivé padanky jedlé a moštovatelné už i od poloviny srpna. Skladované na lodžii vydrží přes Vánoce i déle, ale kvalita jde dost dolů a chuti Grávštýnského se nepodobá.
Vybarvení plodů typicky dané odrůdě, ale objevují se tu i plody celočervené, dále kropenaté (bez běžného žíhání).
Výborné na přímý konzum a moštování.
Pane Mikeši, Vaše Grávštýny jsou podstatně hezčí než ty, které jsem byl schopen vypěstovat. A fotky nakonec taky. Mohu použít některé Vaše obrázky - např. do databáze odrůd?
Děkuji.
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 23 Nov 2020, 08:53
od používateľa Mikeš13
Samozřejmě, bude mi ctí
.
Fotografie, které se zde ve fóru zobrazí jsou ale trochu horší kvality než originál (asi kvůli datovému zmenšení pro potřeby fóra).
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 23 Nov 2020, 09:59
od používateľa kvas
Mikeš13 napísal: ↑23 Nov 2020, 08:53
Fotografie, které se zde ve fóru zobrazí jsou ale trochu horší kvality než originál (asi kvůli datovému zmenšení pro potřeby fóra).
ano, je to tak. kazdy obrazok, ktory je vacsi ako max. povolena velkost sa pred uploadom zmensi a nasledne sa na server uploadne uz zmenseny.
je to z niekolkych dovodov: upload je rychlejsi, uzivatel nemusi riesit manualne zmensenie obrazka pre potreby fora, mensi obrazok na serveri zabera menej miesta a taktiez sa rychlejsie zobrazi uzivatelovom pri prezerani diskusii
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 23 Nov 2020, 19:58
od používateľa Mikeš13
kvas: Rozumím.
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 23 Nov 2020, 20:10
od používateľa vysloužil
Miloš, ako je to u Teba s Gravštýnom, čo sa týka tendencie k padaniu plodov v čase dozrievania ?
Pozoruješ túto vlastnosť ? Ak áno, tak je výrazná, alebo "prijateľná" ? IH
[/quote]
Ano plody padají, ale nepřipadá mi, že by nějak extrémně. Když se nad tím zamyslím, tak vlastně naprostá většinu Grávštýnů, co jsem snědl, byly přímo pod stromem spadlé do trávy. Při postupném dozrávání jsou to právě ty v ideální zralosti s nejlepší chutí. Pokud tedy nepřijde vichřice.
Grávštýnské patří k mým oblíbeným odrůdám, které dobře snášejí i chladnější polohy, ale které bych v Podunajské nížině pěstovat nedoporučil (podobně jako dříve Desert a Matčino) . Hlavně z toho důvodu, že krátká doba konzumní zralosti se tam ještě zkrátí a teplomilným - v chladnu nepěstovatelným - odrůdám nebudou moci konkurovat. S Desertem jsem to tedy netrefil, ten své kvality prokazuje i v novozámeckém okrese. Jak dopadnou ty další, si rád počkám.
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 12 Máj 2021, 20:11
od používateľa Mikeš13
Starý strom Grávštýnského plodil vždy jen v sudém roce. Po loňské "sudé" úrodě je ale i letos, poprvé, co pamatuji, v plném květu. Podobně i oba stromy Boskoopského.
Grávštýnské a jeho mutace
Napísané: 14 Máj 2021, 12:54
od používateľa vysloužil
Podle sněhobílých květů lze Grávštýnské těžko s jinou odrůdou zaměnit. Stejně bílé je má i Grávštýnské červené.