zahrada.online

Velmi obdivuji a smekám před nim.

(I když znám jen ze čtení, ale snad si dokážu nějaké informace přebrat a vyhodnotit).

Takže Miloši, nejvyšší čas, abys se šlechtěním v Moravské Třebové začal ty. Co by bylo dobré u tebe, bylo by dobré i u mne a možná i v Tatrách.

Jen malé zamyšlení. Nových odrůd jablek přibývá přímo geometrickým tempem. Každoročně se na degustacích objevují vzorky, které dřív nikdo neznal. A to s pohybujeme víceméně jen na domácím písečku, jsou i tací, co hlásají, že tu chybí větší propagace zahraničních odrůd. V kontrastu s tím čteme zprávy, že výměry tuzemských sadů jsou stále menší, tedy že ovocných stromů v ČR i SR každoročně ubývá. Jaký to má vlastně smysl, kde se to zastaví? Jsou nově vyšlechtěné odrůdy skutečně lepší? Povede to k větší produkci jablek? Jaký má význam generovat desítky až stovky klonů a mutací téže odrůdy? Jaké můžeme čekat výsledky, křížíme-li dokola těch několik odrůd, co zrovna frčí?
Ano, Admirál přinesl po delší době konečně novou kvalitu. Nejspíš proto, že šlechtitel se nebál pokřížit úplně neznámou odrůdu. Ale jinak jsem k adoraci nových šlechtění trochu zdrženlivý.
Každý týden přinesu kolegům do práce košík jablek některé z nových i starších odrůd a zkouším monitorovat, jak rychle se vyprázdní. Výsledky jsou pořád stejné. Bohemia tu zatím nemá konkurenci.

vysloužil napísal: ↑

12 Nov 2021, 08:39

Jen malé zamyšlení. Nových odrůd jablek přibývá přímo geometrickým tempem. Každoročně se na degustacích objevují vzorky, které dřív nikdo neznal. A to s pohybujeme víceméně jen na domácím písečku, jsou i tací, co hlásají, že tu chybí větší propagace zahraničních odrůd. V kontrastu s tím čteme zprávy, že výměry tuzemských sadů jsou stále menší, tedy že ovocných stromů v ČR i SR každoročně ubývá. Jaký to má vlastně smysl, kde se to zastaví? Jsou nově vyšlechtěné odrůdy skutečně lepší? Povede to k větší produkci jablek? Jaký má význam generovat desítky až stovky klonů a mutací téže odrůdy? Jaké můžeme čekat výsledky, křížíme-li dokola těch několik odrůd, co zrovna frčí?
Ano, Admirál přinesl po delší době konečně novou kvalitu. Nejspíš proto, že šlechtitel se nebál pokřížit úplně neznámou odrůdu. Ale jinak jsem k adoraci nových šlechtění trochu zdrženlivý.
Každý týden přinesu kolegům do práce košík jablek některé z nových i starších odrůd a zkouším monitorovat, jak rychle se vyprázdní. Výsledky jsou pořád stejné. Bohemia tu zatím nemá konkurenci.

Z 'tuzemských' (=českých ) novošľachtencov ma za posledné roky oslovili najmä Admiral, Lucy, Merkur a Karneval. Podľa mňa tieto odrody sú svojím spôsobom špecifické, osobité a 'neimitujú' iné, už známe odrody. Myslím si, že sú prínosným obohatením sortimentu a ich vyšľachtenie malo zmysel. Keď sa pozeráme na odrody produkované v poslednom období, mám pocit že začala prevládať tendencia smerujúca k typickým 'trhovým' jablkám - prevažne sladkým, s tuhšou dužinou a dobrou transportovateľnosťou a skladovaním. Škoda, že ako rodičovské odrody sa používajú najmä Fuji či Pink Lady. Možno by nebolo zlé siahnuť aj po tuzemských starších odrodách. Ale šľachtiteľská práca je beh na dlhú trať a na jej konci by mal byť aj ekonomický benefit, náklady a ľudí treba zaplatiť. Možno práve tu je priestor pre (polo)amatérskych šľachtiteľov, ako je napríklad aj pán Buzrla, ktorí sa nebudú báť skrížiť aj 'netradičné' odrody.
(Samozrejme, ak by sme načreli hlbšie do minulosti, tak narazíme na také české elity ako je Rubinola, Topaz, Sirius...a ešte ďalej potom Rubín/Bohemia, ktorý môžeme bez preháňania považovať za 'superstar').
S nádejou sa dívam na snahu najmä ÚEB Střížovice z posledného obdobia, zameranú na vytvorenie nových odrôd, ktoré by boli (okrem krásy a chuťových kvalít) aj výrazne odolné voči chrastavitosti (polygénová rezistencia). Zatiaľ ide poväčšine o odrody označené len kódovými číslami, ale prvé ohlasy z degustácií sú veľmi povzbudivé. Inou otázkou je však to, či vôbec budú nám hobíkom dostupné. IH

vysloužil napísal: ↑

12 Nov 2021, 08:39

Jen malé zamyšlení. Nových odrůd jablek přibývá přímo geometrickým tempem. Každoročně se na degustacích objevují vzorky, které dřív nikdo neznal. A to s pohybujeme víceméně jen na domácím písečku, jsou i tací, co hlásají, že tu chybí větší propagace zahraničních odrůd. V kontrastu s tím čteme zprávy, že výměry tuzemských sadů jsou stále menší, tedy že ovocných stromů v ČR i SR každoročně ubývá. Jaký to má vlastně smysl, kde se to zastaví? Jsou nově vyšlechtěné odrůdy skutečně lepší? Povede to k větší produkci jablek? Jaký má význam generovat desítky až stovky klonů a mutací téže odrůdy? Jaké můžeme čekat výsledky, křížíme-li dokola těch několik odrůd, co zrovna frčí?
Ano, Admirál přinesl po delší době konečně novou kvalitu. Nejspíš proto, že šlechtitel se nebál pokřížit úplně neznámou odrůdu. Ale jinak jsem k adoraci nových šlechtění trochu zdrženlivý.
Každý týden přinesu kolegům do práce košík jablek některé z nových i starších odrůd a zkouším monitorovat, jak rychle se vyprázdní. Výsledky jsou pořád stejné. Bohemia tu zatím nemá konkurenci.

Shodou okolností se před pár dny objevila na Seznamu reportáž ze sadů Bohemia Apple a.s. ve které majitel a jednatel společnosti říká, že pěstují asi deset odrůd, z nich čtyři zásadní jsou Gala, Golden Delicious, Braeburn a Red Delicious. Z ostatních odrůd mají na webových stránkách české odrůdy Bohemia, Rubín a Šampion. Tím chci poukázat na dlouhou dobu setrvačnosti v myslích pěstitelů, prodejců a spotřebitelů. Aby nová odrůda prorazila přes tento "krunýř setrvačnosti" musí opravdu přinést novou kvalitu.
P:S: Vzpomínám často na slova komerčního pěstitele a prodejce, který říkal, že lidé (zejména starší) u něj nakupují odrůdy s měkčí dužinou, jmenoval Lipno, zatímco odrůdy s tvrdší dužinou, např. Sirius, je u něj téměř neprodejný.

Většina sadřů v Česku i na Slovensku jsou konzervativně opatrní a vysazují ověřené odrůdy. Dokonce i rezistentní odrůdy ke strupovitosti v nových výsadbách jsou popelkou. Odvážnější jsou sadaři na západ a jih od nás. Tam kladou větší důraz na ekologii. Namalou roli při výběru nově vysazovaných odrůd mají obchodní řetězce. Tam znají Golden, Galu, Red Jonaprince, Fuji, Braeburn a několik dalších.
Současně trendy jsou odrůdy s pevnou, chruplavou dužninou, intenzivní červené vybarvení a vysoká cukernatost. Chuť je samozřejmně individuální. Starší generace / kamarád s oblibou říká ti, co máme státní zuby, myslí tím protézy /mají v oblibě měkou dužninu. Já třeba mám v oblibě pevná, těžká jablka jako Admirál, Kanzi, Opál, Natyra, Jazz, Briliant a podobné.

Chutě máme každý jiné a navíc se nám chutě mění s časem. Také chuť odrůd se může lišit z roku na rok, zejména vlivem rozdílného počasí. Proto je lepší pěstovat více odrůd a nespoléhat se jen jednu. Moje chutě jsou letos na straně starých anglických odrůd, Cherry cox a pravděpodobně Ribstonského od souseda, také s Coxovou chutí. K tomu se přidalo okouzlení Orionem, na svůj čas čekají ve sklepě Kidd´s Orange Red, Red Delicious, Admirál (dnes jsem si jeden dal a je výborný) Opál a Sirus. Nejméně vyhledávanými odrůdami jsou u nás v této době údajný Honeycrisp a poněkud neoprávněně Rubín a Merkur. Jenže chuti se nedá poručit. Z Buzrlových odrůd určitě naroubuji Vanesu, kromě její chuti také pro její dlouhou dobu skladovatelnosti a Brilliant, pro jeho výbornou chuť, na níž se podílí jeden z rodičů Orion.

Vzpomínám si Jiří, že když vyšly ty žluté střížovické novinky v katalogu Fytos Plzeň / Opál, Sirius, Luna, Heliodor a Orion /, v popisech tam o odrůdě Orion nijak oslnivě nebylo psáno. Na fotce jablka Orion nic moc, doporučeno pěstování pouze v zahradách malopěstitelů. Oriona pěstuji již celkem dlouho, chuť je každoročně výborná, má ze jmenovaných odrůd nejmenší nároky na prostředí, plody velké.

Je tomu tak Mirku. Orion ( a zřejmě také Sirius) se pravděpodobně nedočkají takového rozšíření jako jejich sourozenec Opál. V posledním katalogu Fytosu nejsou tyto dvě odrůdy vůbec uvedeny i když v popisu odrůd na stránkách Fytos mají obě výbornou chuť zmíněnou, u Orionu je dokonce popis "se zvláštní výbornou chutí". Naproti tomu Ing. Dušan Nesrsta ve své pomologii Jádroviny se v popisu chutí omezuje na popis "navinule sladká chuť", u obou odrůd.
Pan Buzrla naštěstí onu "zvláštní výbornou chuť"u Orionu poznal a proto jej použil pro šlechtění. Měl dobrou intuici a Brilliant je toho důkazem.

Souhlasím Jiří. U Briliantu se podařilo do něj dostat aróma z Orionu a pevnou, chruplavou dužninu a dlouhou skladovatelnost z Pink Lady. Samotný Orion ji má měkčí a ve suchém sklepě později vadne.