Sloupovité jabloně

[Mikeš13]

Ne, to je slovíčkaření vícero prodejců (a ohlupování zákazníků), kteří se snaží připodobnit běžné odrůdy, byť kompaktního typu se štíhlým habitem, těm odrůdám, které mají sloupovitý habitus geneticky podmíněný.

[přasličák]

Ještě Zdeňku několik postřehů. Z Vaší fotografie jsem si všiml, že skupinu / 3 kusy/ špičáků s označením Dabinet máte založenou s balem. Buď všechny tři kusy byly pěstovány v jednom kulatém kontejneru / mohly tam být vysazeny po neprodání /, nebo byly takto vyryty z půdy / rovněž pěstovány ve skupině /. Ostatní špičáky z fotografie nelže určit, zda byly rovněž stejně pěstovány. Báze není vidět. Při sázení budete mít problém rozplést prorostlé kořeny. Pěstovat tři stromky v jednom hnízdě je školkařský nesmysl. Stromek není levandule. Stromky si silně konkurují. Živoří. Vegetativní rust je slabý, výpěstky se snaží uspíšit plodnost. Rozhodně nejsou jednoleté ani dvouleté. Na špičácích je spoustu květních pupenů a i předčasná plodnost. Nedoporučoval bych na jaře provést řez na korunku, pokud hodláte vypěstovat vysokokmeny. Špičáky nedosahují 180 ti cm, kde by se vysokokmeny měly rozvětvovat. To bych udělal až za rok, pokud Vám špičáky vůbec narostou. Snad by šly z toho udělat polokmeny. Problém budou dělat i květní pupeny na kmínku. Případná plodnost zbrzdi potřebný růst. Buď bych v předjaří boční trny a krátké plodonoše na kmínku na jaře zastřihl na větevní kroužek, nebo zapěstoval jako pomocný obrost pro posílení kmínku. Případné květy bych všechny odstranil. Růst bych na jaře podpořil dusíkatým hnojením. Píšete, že jste začátečník v pěstování ovocných stromků. Úspěšně si poradit s takto zapěstovanými "špičáky" není rozhodně jednoduché a doporučil bych se poohlédnout v okolí po někom, kdo by Vám s tím pomohl.

[Zdeněk]

Prasličák, dekuji za rady, zkusím jak píšete.

Kremerieny jsou nejvyšší, mají cca 170-180 cm. Ostatní dvě jsou nižší, cca 150.
Když jsem je o víkendu sázel, rozhodl jsem se z kremerienu udělat vysokokmeny a ze zbylých polokmeny. Podle toho jsem volil rozestupy mezi stromy.
Stromky byly vysazeny vedle sebe, ale netuším jak dlouho, protože kořeny šli rozplest jednoduše bez toho, abych je nějak trhal nebo poskozoval.

Každopádně zasazeno a uvidí se. Ještě jednou všem děkuji za pomoc.

[charles91]

No Rondo a Sonet byly z těch prvních střížovických. Silně se u nich projevuje alternace plodnosti. Ty novější jsou již někde jinde, zejména v chuti. Taková Lambada se již chuťově může rovnat špičkovým klasickým odrůdám.

Preluskal som toto vlákno. So stĺpovitými odrodami nemam ziadnu skúsenosť. Na základe aj Vašich skúsenosti som vybral Lambadu.
Okrem nej ešte planujem odrodu RUMBA. Aké s nou mate skúsenosti ?

[přasličák]

Rumba je povedená sloupcovitá jabloň ze Střížovic. Křížení Topas x Rondo. Roste úzce sloupcovitě. Tuto odrůdu mám pouze několik let, zatím nealternuje, dělám pravidelně probírky plůdků i kvůli velikosti plodů, ty jsou střední. Při absenci probírky by byly plody menší. Plody celočervené, ploše kulovité. Odrůda je rezistentní ke strupovitosti genem vf. Chuť je velmi dobrá, skladovatelnost do března. Růst je slabší, takže raději na podnož M26, P14 a podobné.

[walter]

Máte výstavní sloupce a nádhernou úrodu. Rumba mi plodí chutná jablka už druhým rokem na terminálu štíhlého vřetene Gala Schnitzer. W.

[Mimmo]

Rondo a Sonet by měly vydržet jen do konce ledna. V hlubokém sklepě snad vydrží aspoň o něco déle. Pozdně zimní jablka se mi na podzim neurodila. Takže spoléhám jen na tyto sloupovky.

[přasličák]

Na lednové degustaci v Holovousech jsme měli možnost ochutnat zajímavý hybrid jabloně sloupcovitého růstu UEB 4857/1. Jedná se o křížení odrůd Gala x Redspring. Za mne velice chutné jablko. Chuťově velmi připomíná odrůdu Gala, takže její příznivci se mají na co těšit. Hybrid je na rozdíl od Galy rezistentní ke strupovitosti , má štíhlý, typicky sloupcovitý růst. Jedná se o ranně zimní odrůdu.

[přasličák]

Včera jsem se pustil do řezu sloupcovitých jabloní. Část výsadby mám na podnoži M26 a už některé mají výšku 4 metry. Takže musím na štafle. Nedovedu si představit tyto ještě na bujnějších podnožích jako M7 či MM106, na kterých jsou většinou nebízeny sloupcovité odrůdy. Řez sloupcovitých odrůd je poněkud odlišný od řezu klasických tvarů. Jsou různé přístupy k tomuto řezu. Pravdou je, že řez sloupcovek je daleko méně pracný. Je však potřeba upozornit na značné rozdíly v růstu jednotlivých odrůd. Ne všechny rostou úzce sloupcovitě. Je rozdílná i intenzita růstu. U některých odrůd přemýšlím, co je na nich sloupcovitého. V příloze je několik fotek stromů po předjarním řezu. Plodonosný obrost většinou neredukuji řezem. řeším to ruční probírkou plůdků v červnu, což u sloupcovek považuji za nutnost.

[charles91]

Takže musím na štafle. Nedovedu si představit tyto ještě na bujnějších podnožích jako M7 či MM106, na kterých jsou většinou nebízeny sloupcovité odrůdy. Řez sloupcovitých odrůd je poněkud odlišný od řezu klasických tvarů.

Ja som zámerne objednal na mm111, ale podu mam horšiu, ilovitú.
Chcem sa spýtať, na akú vzdialenosť ich sadíte ? Koľko od plota, a akú vzdialenosť od seba ?