Red Delicious

[Milan Fiala]

Priatel zo Srbska mi poslal foto jeho Red Delicious.

[Jiří II]

Plody z první úrody této odrůdy mne uspokojují co se týká velikosti (hmotnosti) a vyzrávání. Domnívám se, že se jedná o mutaci Richared Delicious, která byla objevená r. 1915. Chuťově má být o mnoho lepší, než všechny pozdější mutace R.D., to však zjistím později. Škoda jen, že se nedá u nás sehnat původní odrůda Hawkeye Delicious, ze které vznikly všechny mutace, kterých má dnes být údajně na 300. Chuť původní odrůdy totiž nebyla vylepšena pozdějšími mutacemi, ale v honbě za ještě výraznějším červeným vybarvením byla chuť naopak zhoršena natolik, že v USA kde byl R.D. nejpěstovanější odrůdou, přivedla tamní ovocnářství ke krizi, když konzumenti přestali kupovat R.D. a místo něj raději nakupovali dovozové jablka z Nového Zélandu ( Gala) a z Japonska (Fuji).

[vysloužil]

Plody z první úrody této odrůdy mne uspokojují co se týká velikosti (hmotnosti) a vyzrávání. Domnívám se, že se jedná o mutaci Richared Delicious, která byla objevená r. 1915. Chuťově má být o mnoho lepší, než všechny pozdější mutace R.D., to však zjistím později. Škoda jen, že se nedá u nás sehnat původní odrůda Hawkeye Delicious, ze které vznikly všechny mutace, kterých má dnes být údajně na 300. Chuť původní odrůdy totiž nebyla vylepšena pozdějšími mutacemi, ale v honbě za ještě výraznějším červeným vybarvením byla chuť naopak zhoršena natolik, že v USA kde byl R.D. nejpěstovanější odrůdou, přivedla tamní ovocnářství ke krizi, když konzumenti přestali kupovat R.D. a místo něj raději nakupovali dovozové jablka z Nového Zélandu ( Gala) a z Japonska (Fuji).

Přiznám, Jirko, je to pro mě nová informace. Netvrdím, že to tak není, ale nebývá obvyklé, že by některá barevná či růstová mutace jablka byla "o mnoho lepší" než jiná. V 70.a 80. letech, kdy byl Red Delicious díky předvánočním dovozům z Balkánu považován za chutné jablko, jsem pěstoval 4 mutace: klasický Red D., Starking D., Starkrimson a Red Spur D. Porovnávat je bylo těžké, protože velké rozdíly v kvalitě plodů - v chuti i velikosti byly podle použité podnože (na kmenných tvarech menší) a hlavně v závislosti na počasí v daném roce. Tuhá pevná slupka, nazelenalá dužina přecházející dožluta, sladká, lehce nahořklá chuť odlišná od jiných odrůd, to platilo pro všechny bez rozdílu. Všechny mutace u mě skončily s nástupem kvalitních a méně náročných odrůd (Spartan, Rubín, Karmen, Jonalord, aj.)
Jestli krize a ústup Delicia ze slávy v USA zapříčinila zhoršená chuť barevných mutací nebo to byl přirozený vývoj, netroufám říci.

[Jiří II]

Přiznám, Jirko, je to pro mě nová informace. Netvrdím, že to tak není, ale nebývá obvyklé, že by některá barevná či růstová mutace jablka byla "o mnoho lepší" než jiná. V 70.a 80. letech, kdy byl Red Delicious díky předvánočním dovozům z Balkánu považován za chutné jablko, jsem pěstoval 4 mutace: klasický Red D., Starking D., Starkrimson a Red Spur D. Porovnávat je bylo těžké, protože velké rozdíly v kvalitě plodů - v chuti i velikosti byly podle použité podnože (na kmenných tvarech menší) a hlavně v závislosti na počasí v daném roce. Tuhá pevná slupka, nazelenalá dužina přecházející dožluta, sladká, lehce nahořklá chuť odlišná od jiných odrůd, to platilo pro všechny bez rozdílu. Všechny mutace u mě skončily s nástupem kvalitních a méně náročných odrůd (Spartan, Rubín, Karmen, Jonalord, aj.)
Jestli krize a ústup Delicia ze slávy v USA zapříčinila zhoršená chuť barevných mutací nebo to byl přirozený vývoj, netroufám říci.

viz další můj příspěvek

[Jiří II]

Přiznám, Jirko, je to pro mě nová informace. Netvrdím, že to tak není, ale nebývá obvyklé, že by některá barevná či růstová mutace jablka byla "o mnoho lepší" než jiná. V 70.a 80. letech, kdy byl Red Delicious díky předvánočním dovozům z Balkánu považován za chutné jablko, jsem pěstoval 4 mutace: klasický Red D., Starking D., Starkrimson a Red Spur D. Porovnávat je bylo těžké, protože velké rozdíly v kvalitě plodů - v chuti i velikosti byly podle použité podnože (na kmenných tvarech menší) a hlavně v závislosti na počasí v daném roce. Tuhá pevná slupka, nazelenalá dužina přecházející dožluta, sladká, lehce nahořklá chuť odlišná od jiných odrůd, to platilo pro všechny bez rozdílu. Všechny mutace u mě skončily s nástupem kvalitních a méně náročných odrůd (Spartan, Rubín, Karmen, Jonalord, aj.)
Jestli krize a ústup Delicia ze slávy v USA zapříčinila zhoršená chuť barevných mutací nebo to byl přirozený vývoj, netroufám říci.

Miloši, všechny mnou uvedené informace jsem nacházel postupně na Internetu, když jsem se začal o tuto odrůdu zajímat. Přidávám několik odkazů, ze kterých jsem čerpal informace. Chuť původní odrůdy byla zřejmě nějak vázána na žlutou barvu. Dnešní R.D. s tvrdou voskovou slupkou a s nazelenalou dužinou by školkař Stark rozhodně nenazval "Delicious."
https://www.washingtonpost.com/wp-dyn/c ... 02194.html
https://www.treesofantiquity.com/produc ... apple-tree
https://pomiferous.com/applebyname/hawkeye-id-1819
https://www.orangepippin.com/varieties/apples/richared

S pomocí překladače je to k pochopení. Možná něco dalšího najdu později.

[Jiří II]

Ještě z tohoto odkazu https://adamapples.blogspot.com/2009/03 ... n-red.html
cituji:
"Možná jsem byl předtím na Red Delicious trochu tvrdý. Nikdy jsem neskrýval svůj vkus a je tu víc než pár jablek, která mě nenadchnou. Ale můj skutečný pocit je, že čím více odrůd, tím lépe, ať už jsou nebo nejsou mými osobními favority.
V tomto ohledu je příběh Red Delicious varovným příběhem.
Od svého objevu před více než sto lety byla odrůda Red Delicious (původně "Hawkeye") nemilosrdně vyladěna chovateli, pěstiteli a tržními silami, aby produkovala protáhlé jasně červené ovoce, které známe dnes. Jsou krásné, nezničitelné, přepravitelné, komerční a bez chuti. A my je milujeme. Nebo milovali.
V roce 1980 red delicious tvořily tři čtvrtiny sklizně jablek v jablečném koši státu Washington, rostoucí oblasti východně od kaskádových
hor. Ale zřejmě moje dětská preference tohoto ovoce a následné rozčarování odrážely americké. Veřejnost se od této odrůdy odvrátila a jablečný průmysl se ošklivě zhroutil. Z New York Times v roce 1990:
"Nikdo by nás neměl litovat --- udělali jsme si to sami," řekl Doyle Fleming, celoživotní jablečný farmář, který postupně nahrazuje své stromy Red Delicious poblíž této vesnice podél řeky Columbia novějšími odrůdami. "Téměř 50 let cpeme spotřebiteli do krku červené jablko se stále hustší kůží, někdy kašovitou, někdy velmi dobrou, pokud se dělá správně, ale produkt, který byl chován pro barvu a velikost a ne pro chuť."
Red Delicious se stal ekonomickou monokulturou. Stejně jako Baldwin, kdysi hlavní jablko severovýchodu, podlehl obzvláště kruté zimě (kterou v srdcích a ústech veřejnosti nahradil McIntosh), Red Delicious byl pokácen tržními silami. Vzhledem k tomu, že jabloně nerostou přes noc, trvalo průmyslu deset let, než se zotavil.
Pokud je v příběhu morálka, je na pěstitelích, aby nechali rozkvést tisíc květů a zdrželi se vkládání všech svých jablek do jednoho košíku.
Úspěšné sady se diverzifikují - pěstují směs toho, co je trendy a co je vyzkoušené a pravdivé. (Podívejte se například, co pěstují na Shelburne Farm.) The Washington Post ve zpravodajském článku, který vyžaduje čtení na toto téma, popisuje původní Hawkeye jako „kulaté, načervenalé žluté ovoce s převyšující sladkostí“. "

[Jitka]

Už v těch 70-80. letech to bylo jablko pro jednoho člena rodiny a ostatní jsme nechápali, co mu na něm chutná. Zřejmě v USA fungoval zvyk na tuto chuť a s nabídkou šťavnatějších a sladších jablek od ní spotřebitelé ustoupili. Suchá, později rozpadavá dužina, to nebylo nic pro naše mlsné huby.

[vysloužil]

Ještě z tohoto odkazu https://adamapples.blogspot.com/2009/03 ... n-red.html
cituji:
"Možná jsem byl předtím na Red Delicious trochu tvrdý. Nikdy jsem neskrýval svůj vkus a je tu víc než pár jablek, která mě nenadchnou. Ale můj skutečný pocit je, že čím více odrůd, tím lépe, ať už jsou nebo nejsou mými osobními favority.
V tomto ohledu je příběh Red Delicious varovným příběhem.
Od svého objevu před více než sto lety byla odrůda Red Delicious (původně "Hawkeye") nemilosrdně vyladěna chovateli, pěstiteli a tržními silami, aby produkovala protáhlé jasně červené ovoce, které známe dnes. Jsou krásné, nezničitelné, přepravitelné, komerční a bez chuti. A my je milujeme. Nebo milovali.
V roce 1980 red delicious tvořily tři čtvrtiny sklizně jablek v jablečném koši státu Washington, rostoucí oblasti východně od kaskádových
hor. Ale zřejmě moje dětská preference tohoto ovoce a následné rozčarování odrážely americké. Veřejnost se od této odrůdy odvrátila a jablečný průmysl se ošklivě zhroutil. Z New York Times v roce 1990:
"Nikdo by nás neměl litovat --- udělali jsme si to sami," řekl Doyle Fleming, celoživotní jablečný farmář, který postupně nahrazuje své stromy Red Delicious poblíž této vesnice podél řeky Columbia novějšími odrůdami. "Téměř 50 let cpeme spotřebiteli do krku červené jablko se stále hustší kůží, někdy kašovitou, někdy velmi dobrou, pokud se dělá správně, ale produkt, který byl chován pro barvu a velikost a ne pro chuť."
Red Delicious se stal ekonomickou monokulturou. Stejně jako Baldwin, kdysi hlavní jablko severovýchodu, podlehl obzvláště kruté zimě (kterou v srdcích a ústech veřejnosti nahradil McIntosh), Red Delicious byl pokácen tržními silami. Vzhledem k tomu, že jabloně nerostou přes noc, trvalo průmyslu deset let, než se zotavil.
Pokud je v příběhu morálka, je na pěstitelích, aby nechali rozkvést tisíc květů a zdrželi se vkládání všech svých jablek do jednoho košíku.
Úspěšné sady se diverzifikují - pěstují směs toho, co je trendy a co je vyzkoušené a pravdivé. (Podívejte se například, co pěstují na Shelburne Farm.) The Washington Post ve zpravodajském článku, který vyžaduje čtení na toto téma, popisuje původní Hawkeye jako „kulaté, načervenalé žluté ovoce s převyšující sladkostí“. "

Nervím, jestli autor toho příspěvku na https://adamapples.blogspot.com/2009/03 ... n-red.html není příliš tvrdý a taky jestli to, co říká, je skutečně pravda. Když jsem zdědil zahradu roku 1976, rostl v ní dost starý strom této odrůdy. Plody nebyly ani žluté, ani kulaté, tvarem i chutí odpovídaly těm, co jsem koupil později. Pravda, Starking byl výrazněji pruhovaný a Starkrimson i Redspur byly souvisle červenější.

[Ivan Hlavatý]

Jednou z mutácií ('sportov') Red Deliciousu je odroda so spurtypovým rastom RED CHIEF (Camspur). Stromček mám niekoľko rokov vo forme štíhleho vretena, dnes som plody oberal (viď foto). Jablká sú to celkom pekné, ale pravdepodobne sa s Red Chiefom rozlúčim. Nesklamal, ale aromatický 'sladkáč' typu Red Del. mi stačí jeden. A v súboji s Red Cap bohužiaľ Red Chief prehráva. IH

(P.S.: Prosím admina Mareka - ak je to možné - aby opravil preklep v názve tohto vlákna).

[Ivan Hlavatý]

RED CAP - táto odroda jablone pôvodom z USA je jednou z novších mutácií Red Deliciousu, ktorých už existujú desiatky. V poslednom čísle časopisu Sady a vinice je môj prehľadový článok o tejto odrode. Keďže číslo už vyšlo, dovoľujem si článok reprodukovať aj tu. Najmä pre tých účastníkov fóra, ktorí uvedený časopis nečítajú. Možno to niekomu pomôže vytvoriť si komplexnejší obraz o tejto mutácii pôvodnej odrody Red Del., ktorá je farebne jednou z najkrajších. Zoznámte sa s 'Červenou čiapočkou' - Red Cap. IH