Prebierka plodov.

[Ivan Hlavatý]

Proti pilatce jste ošetřoval ?

Nie.
Insekticíd som na jablone použil ešte pri predjarnom postreku (spolu s Mero-Stefes). Keďže u mňa kvetovka ani piliarka jabloňová nezvyknú napáchať významnejšie škody, pri aplikácii fungicídu pred kvitnutím (Sercadis) a tesne po odkvitnutí (Talent) som k nim insekticíd nepridával. Pôvodne som plánoval pre jablone insekticíd (Integro) až proti 1.generácii obaľovača jabloňového, ale objavenie sa vošiek ma donútilo použiť pred pár dňami Mospilan, ktorý zaúčinkoval dobre. IH

[hugovotr]

Díky za vyčerpávající informace Probírku plodů u mladých stromků už jsem částečně udělal, nechal jsem jen pár plodů na ochutnání, snad mi havěť nechá alespoň jeden z každé odrůdy . U starších to mám v plánu v červnu, to už bude jasné, kolik toho probrala pilatka. Včera jsem dal po Talentu a Scale třetí postřik proti strupovitosti a padlí, kterého je letos nějak moc, dokonce i na Rubinolách, kde to není zvykem. Použil jsem Zato, v přestrojení za jiný název, k tomu jsem přidal Biool proti mšicím, hnojivo a smáčedlo. Insekticididy šetřím na obaleče.

[Ivan Hlavatý]

Ešte k téme prebierka plodov a 'odroda, ktorej meno sa nevyslovuje' (v ďalšom texte skratka OKMSN): už som opakovane uviedol, že OKMSN v mojich podmienkach nemá absolútne žiadnu schopnosť autoregulácie úrody, fyziologický prepad plôdikov je prakticky nulový a v ružiciach zostáva väčší počet plodov (foto dnes). Keďže OKMSN trpí často pehovitosťou plodov (aj keď u mňa bohvieprečo nie), niekto by si mohol povedať, že prebierku nespraví a ponechanie väčšieho počtu plodov bude zároveň prospešné pre zníženie výskytu pehovitosti. Avšak OKMSN si pre tento prípad pripravila ďalšiu 'fintu' - tou je veľmi krátka stopka plodov. Tie sú zároveň pomerne veľké, takže bez prebierky sa v ružici neskôr vzájomne vytláčajú a len zriedka dozrejú z jednej ružice viac než dva. Takže prebierka je u mňa potrebná - ponechávam najviac 2 plody z ružice.
Tí, ktorí nemajú OKMSN radi, si tak môžu poznačiť 2 jej nedostatky:
1. Absenciu resp. nedostatočnú mieru autoregulácie násady plodov (a v dôsledku toho nutnosť prebierky).
2. Krátku stopku plodov a v dôsledku toho vzájomné vytláčanie sa pri ich zväčšovaní (ak sa prebierka nespraví).
Ale o tom sme tu už viackrát hovorili .. IH

[přasličák]

Pěkné detailní fotky Ivane. U nás ještě nepřišel ten pravý čas na provedení probírky u jádrovin. Červnový propad teprve přijde. Ale je sychravo, tak jsem něco nafotil. Probírku plůdků u jabloní považuji za nezbytný agrotechnický úkon, chci li vypěstovat kvalitu. Určitě to není nejradostnější práce na zahradě. Chce to trpělivost. Nízké tvary jsou výhodou. Nemusím na štafle. U některých "máloplodých" odrůd probírku považuji za povinnou u nás na severu. Hlavně u odrůd, vyžadující delší vegetaci. Opál, Heliodor,Pinova, Evelina, Shalimar , Bonita, některé hybridy od Josefa Buzrly ..... Probírkou dosáhnu větší velikosti, ponechané plody lépe vyzrají, většinou omezím střídavou plodnost. Jiné je to u Admirálu a u odrůd s krátkou stopkou. Ty se rády vytlačují. Proto ponechám dva plody, královský odstraňuji. Totéž platí u většiny sloupcových odrůd. Převážná většina z nich má stopku krátkou. Navíc sloupcovky jsou velmi zahuštěny plodonoši. Bez důkladné probírky nevypěstujeme jablka, ale broky. Navíc mnoho sloupcových odrůd rádo alternuje. Jakmile jednou začnou střídat, těžko se to napravuje. Většina odborníků doporučuje po červnovém propadu při probírce plůdky odstřihovat. Po vylomení stopky prý vzniká ranka a nějakou dobu trvá, než se ta zhojí. Ponechané plůdky prý do té doby zastavují růst. Nikdy jsem si to neověřoval, ale rychleji mi to jde, když odstraním plůdek beze stopky, nebo i s celo stopkou. Jako skoro každému , je mi plůdků líto a dělám chybu, že plůdků ponechám hodně a později se k probírce musím vrátit. Samozřejmně jako první odstraňuji ze souplodí plůdky poškozené a malé. U jádrovin málo který rok mám násadu slabší, že bych se bez probírky obešel. Je zajímavé, že probírku u nás skoro nikdo ze zahrádkářů neprovádí, přitom účinek této operace je průkazný.

[přasličák]

Opět se vloudila chyba. Obrázek č. 7 je Admirál před probírkou.

[vysloužil]

Pěkné detailní fotky Ivane. U nás ještě nepřišel ten pravý čas na provedení probírky u jádrovin. Červnový propad teprve přijde. Ale je sychravo, tak jsem něco nafotil. Probírku plůdků u jabloní považuji za nezbytný agrotechnický úkon, chci li vypěstovat kvalitu. Určitě to není nejradostnější práce na zahradě. Chce to trpělivost. Nízké tvary jsou výhodou. Nemusím na štafle. U některých "máloplodých" odrůd probírku považuji za povinnou u nás na severu. Hlavně u odrůd, vyžadující delší vegetaci. Opál, Heliodor,Pinova, Evelina, Shalimar , Bonita, některé hybridy od Josefa Buzrly ..... Probírkou dosáhnu větší velikosti, ponechané plody lépe vyzrají, většinou omezím střídavou plodnost. Jiné je to u Admirálu a u odrůd s krátkou stopkou. Ty se rády vytlačují. Proto ponechám dva plody, královský odstraňuji. Totéž platí u většiny sloupcových odrůd. Převážná většina z nich má stopku krátkou. Navíc sloupcovky jsou velmi zahuštěny plodonoši. Bez důkladné probírky nevypěstujeme jablka, ale broky. Navíc mnoho sloupcových odrůd rádo alternuje. Jakmile jednou začnou střídat, těžko se to napravuje. Většina odborníků doporučuje po červnovém propadu při probírce plůdky odstřihovat. Po vylomení stopky prý vzniká ranka a nějakou dobu trvá, než se ta zhojí. Ponechané plůdky prý do té doby zastavují růst. Nikdy jsem si to neověřoval, ale rychleji mi to jde, když odstraním plůdek beze stopky, nebo i s celo stopkou. Jako skoro každému , je mi plůdků líto a dělám chybu, že plůdků ponechám hodně a později se k probírce musím vrátit. Samozřejmně jako první odstraňuji ze souplodí plůdky poškozené a malé. U jádrovin málo který rok mám násadu slabší, že bych se bez probírky obešel. Je zajímavé, že probírku u nás skoro nikdo ze zahrádkářů neprovádí, přitom účinek této operace je průkazný.

Zatím s probírkou vyčkávám, červen teprve začal a pod stromy bude co nevidět plůdky nastláno. Věřím, že příroda část práce udělá za mě. Je pravda, že když k probírce sáhnu dřív než strom samotný, projeví se to pozitivně v násadě květů na příští rok. Stalo se mi ale u odrůdy Breuhahnovo, která zvykne nasazovat plody v celých rukávcích, že po včasné razantní probírce (za účelem donutit alternující odrůdu k pravidelné plodnosti) strom o pár týdnů později shodil i zbylé ponechané plody.
Tam, kde na plůdky nedosáhnu ze země nebo z 2. šprušle štaflí, probírku obvykle nedělám. Používám úzké špičaté nůžky, které slouží kromě probírky jen ke sklizni plochých broskví.

[Dotaz]

Mít alespoň z poloviny takovou násadu plodů, byl bych docela rád. Jediný strom, který možná proberu, bude zákrsek Idaredu. Alkmene na mne po loňské úrodě kašle, kdo ví, jestli naplním bedýnku. Plůdky se vyskytují spíše ojediněle. Přitom květů bylo dost... Asi to napravování střídavé plodnosti nebude složité jen u odrůd sloupcových. U ostatních stromů to zatím taková tragédie není, avšak uvidím, co zůstane.

[Mikeš13]

Na probírku plůdků jsem si letos najal pilatku ...

[přasličák]

Pilatku bych si na probírku velice rád najal. Navíc dělá zadarmo. Ale ty naše, moravskoslezské, potvory často neznají míru. Pracují a pracují. Hlavně u renklód.

[vysloužil]

Pilatku bych si na probírku velice rád najal. Navíc dělá zadarmo. Ale ty naše, moravskoslezské, potvory často neznají míru. Pracují a pracují. Hlavně u renklód.

Pilatky - teď myslím ty švestkové - se letos skutečně činily. Bohužel se nezaměřily na ty přeplozené odrůdy, kde bych jejich činnost možná i uvítal. Výsledkem je, že těch slabě nasazených ubylo a u těch přeplozených to nic neřeší. Protrhávat jednotlivé plůdky na vzrostlých stromech je nereálné, zkouším třepat s jednotlivými větvemi, ale moc to nepomáhá.