Novinky - jablone 🍎

[Neregistrovaný]

Rozšiřování neznámých odrůd, nebo stačí, méně známých odrůd je dost složité. A může být kvalitní až až. Příklad jabloně Lucy a hrušně Nojabrskaja. Před nějakým rokem, kdy se začaly tyto dvě odrůdy prodávat, s něco prodalo. Kupovali je tzv. sběratelé anebo lidé, kteří jsou v obraze. Teď už je ale mají. A ostatním, abyste tyto odrůdy prodali, musíte je do nebe vychválit a doslova jim je vnutit. Přitom nijak nelžete. Jsou skvělé. Ale máte na prodej dalších padesát, sto odrůd. Takže prodej těchto méně profláklých odrůd je spíše zanedbatelný.
Jak říkali staří zlatníci. Kvalitní zboží dělá podniku prestiž, Ale obrat dělá zboží běžné. Takže obrat dělají Rubíny, Spartany, Jonagoldy, Williamsky atd.

[Mikeš13]

Pamatuji z dob dávno minulých akorát jablka v čínských konzervách (MaLing?). Ale byla moc dobrá .

[Hawkeye]

Rozšiřování neznámých odrůd, nebo stačí, méně známých odrůd je dost složité. A může být kvalitní až až. Příklad jabloně Lucy a hrušně Nojabrskaja. Před nějakým rokem, kdy se začaly tyto dvě odrůdy prodávat, s něco prodalo. Kupovali je tzv. sběratelé anebo lidé, kteří jsou v obraze. Teď už je ale mají. A ostatním, abyste tyto odrůdy prodali, musíte je do nebe vychválit a doslova jim je vnutit. Přitom nijak nelžete. Jsou skvělé. Ale máte na prodej dalších padesát, sto odrůd. Takže prodej těchto méně profláklých odrůd je spíše zanedbatelný.
Jak říkali staří zlatníci. Kvalitní zboží dělá podniku prestiž, Ale obrat dělá zboží běžné. Takže obrat dělají Rubíny, Spartany, Jonagoldy, Williamsky atd.

S týmto možno len súhlasiť. Dodal by som však, že my hobíci sme tak trochu v privilegovanej pozícii: nemusí nás zaujímať tzv. hlavný prúd ani 'obrat', ale môžeme si 'vypichovať čerešničky z torty'. Samozrejme, pes je zakopaný v tom, ako 'čerešničku' správne identifikovať a tiež ako sa k nej potom dostať. Takže je dobré mať oči otvorené a uši nastražené. Chce to aj určitý 'ciťák' a talent zaňuchať, že práve toto by mohla byť 'bomba'. Zároveň nenechať sa 'opiť rožkom' od predajcov. A nájsť rozumný balans medzi "zberateľstvom" a "zhrdzavením"... Cenné sú informácie odovzdávané navzájom (fórum), ale niet nad vlastnú skúsenosť. No a v 'testovaní' či ide o 'bombu' alebo 'prepadák' musí byť niekto v tej prvej línii. Aj za cenu prípadných sklamaní. Sám som si neraz 'natĺkol hubu' (Shalimar), ale aj vyhral v lotérii (Hardenpontova). Každý sa ale musí rozhodovať sám a vychádzať z vlastných možností, ambícií, cieľov a skúseností. H.

[Neregistrovaný]

Můj příspěvek výše o rozšiřování málo známých odrůd se týká pouze přímého prodeje. Při internetovém prodeji to neplatí. Tam se najde dost lidí, co chtějí zkusit něco nového.
Potíž je, že chtějí jen ten jeden stromek a nic víc. Takže kšeft v podstatě žádný. Při zaslání jednoho stromku se prodělává. Náklady na balení, manipulaci atd. jsou vyšší. Zisk z jednoho stromku to nepokryje. Navíc jeden stromek se s oblibou vrací, protože si zákazník až pak uvědomí, že jeden stromek je dražší o dopravní náklady, balné a rozmyslí si to.

[Pepina]

Můj příspěvek výše o rozšiřování málo známých odrůd se týká pouze přímého prodeje. Při internetovém prodeji to neplatí. Tam se najde dost lidí, co chtějí zkusit něco nového.
Potíž je, že chtějí jen ten jeden stromek a nic víc. Takže kšeft v podstatě žádný. Při zaslání jednoho stromku se prodělává. Náklady na balení, manipulaci atd. jsou vyšší. Zisk z jednoho stromku to nepokryje. Navíc jeden stromek se s oblibou vrací, protože si zákazník až pak uvědomí, že jeden stromek je dražší o dopravní náklady, balné a rozmyslí si to.

Tak zrovna tohle zahradnictví si ty špeky nechá i dobře zaplatit. Ale jinak souhlasím, názorný příklad je vývoj sortimentu ve Spomyšli.
Ale myslím si, že ten, kdo v L. rozhoduje o sortimentu, musí být nadšenec. Bývaly tam k mání odrůdy vytažené z různých zajímavých zahraničních (východních) šlechtitelských programů, třeba ukrajinské hrušně, rezistentní višně a odolné kaki, rumunské merunky, ruské jabloně (sloupové), rezistentní réva atd. Některé se v průběhu let začaly objevovat i v běžných zahradnictvích.
Důvod, proč se o těchto odrůdách v západní Evropě neví, je podle mě jazyková bariera a povýšený nezájem. Snažila jsem se dohledávat další informace o nakoupených stromcích, ale většinou se mi to nedařilo. A to vládnu bukvama, ale ukrajinsky neumím a nemám klávesnici. O čínském jablku škoda mluvit.
Jak dlouho trvalo, než se Nojabrskaja dostala do běžného sortimentu? Stalo se to až poté, co si jí všimli Holanďani a zavětřili peníze.

[vysloužil]

Jistěže je užitečné vyzkoušet odrůdy i z dalekého východu. Paradoxem dnešní postmoderní doby je to, že v obchodech se sadba nabízí dřív, než ho stihli vyškolení odborníci otestovat v tuzemských podmínkách. Nu což, udělají to za ně nedočkaví hobíci.* Ono to, že je odrůda otužilá vůči čínským mrazům (hlavně zimním), ještě neznamená, že vydrží i ty naše likvidační (sice slabší, zato jarní). Nevíme, jaké jsou nároky na délku vegetační doby a jestli odolnost k čínským chorobám bude stačit i na ty naše.
V minulosti chodili hospodáři kupovat stromky do nejbližší školky, protože tam prodávali odrůdy a podnože osvědčené v místě. Dnešní amatéři se chovají přesně opačně.

*Populární časopisy jako Zahrádkář nemají příliš mnoho nových témat. Proto znovu radí, že na podzim se hrabe listí a v zimě čistí rýče a studuje literatura. A přibývá receptů a křížovek. Otisknout malou recenzi na čínské jablko, to by byl sólokapr. Bohužel redakce časopisu je upřímně přesvědčená, že dnešní čtenáři už nechtějí číst o ovoci, ale jen o kytičkách a životním stylu.

[okenkodozahrad]

Pane doktore, kde jste zachytil informace ohledně redakce Zahrádkáře? Když se podíváte na strukturu zahrada on-line, tak ovoce, jablka jsou jen jednou z mnoha rubrik. Jsou tu zelináři, pěstitelé a uživatele rostlin nejedlých a mnoha dalších. Podobnou strukturu má i časopis.
No a každou chvíli někdo začíná. A takových lidí je stále dost, možná i více než před časem. Každý rok se otevírá první třída na každé devítiletce, protože je třeba naučit prvňáčky číst a psát. Takže musíme i my začínat znovu. To bychom mohli dělat jen výtahy z nimulých ročníků, že o tom a o tom se psalo před pěti, deseti, dvaceti lety. Nikdo se nebude vracet
Jestli nabídnete Vy nebo někdo jiný informace o novinkách, nebude nikdo bránit jejich otištění. Dobře víte, jak to je, jak dlouho to trvá než "redaktor" od nápadu a prvního kontaktu dostane z kvalitního autora výsledek na papír. Podobně jako jiné časopisy. Málo kdy někdo přichází iniciativně s články, informacemi. Bylo by skvělé, kdybychom měli přetlak informací nejen z ovocnařiny, vybírali z nich. Spíše je to opačně. Více to rozebírat nechci a další reakci na toto téma sem nenapíšu. Howgh.

[přasličák]

Každý pes si chválí svůj ocas. / Ha, ha, ha. Nic ve zlém, přítele Okénko do zahrad mám rád./ Možná by stálo za to si udělat průzkum, kolik začínajících čtenářů si zaplatilo předplatné a kolik zkušených letitých předplatitelů s odběrem skončilo. Zahrádkář sice pořád ještě považuji za ten lepší z plejády hobby časopisů, ale kousek je již hranice kategorie magazínu. Samozřejmně to je pouze můj subjektivní názor, který nemusí souznět s davem.

[vysloužil]

Pane doktore, kde jste zachytil informace ohledně redakce Zahrádkáře? Když se podíváte na strukturu zahrada on-line, tak ovoce, jablka jsou jen jednou z mnoha rubrik. Jsou tu zelináři, pěstitelé a uživatele rostlin nejedlých a mnoha dalších. Podobnou strukturu má i časopis.
No a každou chvíli někdo začíná. A takových lidí je stále dost, možná i více než před časem. Každý rok se otevírá první třída na každé devítiletce, protože je třeba naučit prvňáčky číst a psát. Takže musíme i my začínat znovu. To bychom mohli dělat jen výtahy z nimulých ročníků, že o tom a o tom se psalo před pěti, deseti, dvaceti lety. Nikdo se nebude vracet
Jestli nabídnete Vy nebo někdo jiný informace o novinkách, nebude nikdo bránit jejich otištění. Dobře víte, jak to je, jak dlouho to trvá než "redaktor" od nápadu a prvního kontaktu dostane z kvalitního autora výsledek na papír. Podobně jako jiné časopisy. Málo kdy někdo přichází iniciativně s články, informacemi. Bylo by skvělé, kdybychom měli přetlak informací nejen z ovocnařiny, vybírali z nich. Spíše je to opačně. Více to rozebírat nechci a další reakci na toto téma sem nenapíšu. Howgh.

Nejdřív mi položíte otázku, pane inženýre, a potom řeknete Howgh. To není slušné. S redakcí časopisu jsme komunikovali v době, kdy byla ukončena rubrika Pomologická diskuze. Nepokračování na podobné téma redakce zdůvodnila právě tím, že většinová cílová skupina čtenářů Zahrádkáře na svých zahradách již nepěstuje ovoce nýbrž okrasné rostliny a jezírka. Když si sečtete, kolik stránek časopisu je věnováno ovoci a kolik květinám, křížovkám, reklamě, receptům a životnímu stylu, tak ten poměr ze za poslední desetiletí výrazně posunul v neprospěch ovoce. Možná mají redaktoři ověřené, že dnes lidi na zahradě víc zajímají jiná témata, ostatně je to jejich profese. Na mě to ale působí, že ze Zahrádkáře se postupně stává Chvilka pro tebe s příchutí zahrádky.
Kdyby časopis otevřel jednostránkovou rubriku: "Co nového ve světě šlechtění ovoce?" tak jen příspěvky, které tady na fóru napsali Hawkey a Mirek, by stačily na několik let. Ale chápu, že můj pohled je deformovaný mým vlastním zaměřením a objektivní skutečnost může být jiná.

[Rafael]

Jo, cílová skupina.
Stačí se podívat na tu novou výstavbu, na ty hypoteční satelity které skoro všude neskutečně rychle vznikají.