Určení odrůdy

[Hawkeye]

Taková malý test. Jaká odrůda je na fotkách ? Já tedy vím, ale jen pro zábavu...

Ad p.n. - rozeta kolem stopky ukazuje na Rubinolu, příp. Merkur.

Na Rubinolu majú tie plody krátku stopku a aj farebný odtieň červenej príliš nesedí.
Merkur nie je zlý tip, ale ja si myslím, že je to TOPAZ. H.

[p.n.]

Ano, je to Topaz. Dr. Vysloužilovi by dal body za odpověď i když se netrefil. Tip Merkur - jeden z rodičů je právě Topaz. A Rubinola - jeden z rodičů je Rubín a ten je také jeden rodič Topazu.

[M.H]

Stromy se poznávají podle ovoce, ale i podle jiných znaků. Poznáte meruňku, která se takto krásně vybarvuje jako první?

Odrůdu netuším. To je každý rok zbarvená mezi prvníma? Tady je listí ještě všude zelené, jen sem tam žloutne.
Čím je to vůbec dané co se týká lokality, umíte porovnat vysočinu a jižní moravu, v chladnějším klimatu nastává žloutnutí a opad listů dříve? Nebo třeba v Bulharsku tam jste měl dlouhou vegetační dobu, jak to tam bylo s žloutnutím listů meruněk, broskvoní v porovnání s našimi stromy?

[Hawkeye]

Stromy se poznávají podle ovoce, ale i podle jiných znaků. Poznáte meruňku, která se takto krásně vybarvuje jako první?

Je to VEHARDA. H.

[Mimmo]

Ano, u mě na Vysočině se každoročně začíná nejprve odbarvovat/vybarvovat Veharda, pak Leala. Myslím, že to je odrůdová vlastnost. Ale ten impuls není dán délkou dne, ale nízkými nočními teplotami. V tuto dobu (kolem rovnodennosti) je délka dne skoro stejná v Praze i v Bratislavě, ale i v Bulharsku a Španělsku. Ale mizení zeleného barviva je pozorovatelné tam, kde je po rovnodennosti delší dobu v noci chladno. Něco jsme o tom psali ve vlákně "Podzim za dveřmi" před rokem. Nakonec i vybarvování některých plodů je podmíněno nižšími teplotami. Např. zralé tropické mandarinky a limetky zůstávají zelené.

[Hawkeye]

Stromy se poznávají podle ovoce, ale i podle jiných znaků. Poznáte meruňku, která se takto krásně vybarvuje jako první?

Je to VEHARDA. H.

Ano, u mě na Vysočině se každoročně začíná nejprve odbarvovat/vybarvovat Veharda, pak Leala. Myslím, že to je odrůdová vlastnost. Ale ten impuls není dán délkou dne, ale nízkými nočními teplotami. V tuto dobu (kolem rovnodennosti) je délka dne skoro stejná v Praze i v Bratislavě, ale i v Bulharsku a Španělsku. Ale mizení zeleného barviva je pozorovatelné tam, kde je po rovnodennosti delší dobu v noci chladno. Něco jsme o tom psali ve vlákně "Podzim za dveřmi" před rokem. Nakonec i vybarvování některých plodů je podmíněno nižšími teplotami. Např. zralé tropické mandarinky a limetky zůstávají zelené.

Len pre doplnenie: samozrejme nedokážem rozoznať odrodu marhule podľa vzhľadu stromu a sfarbovania listov. Ale to meno 'Veharda' mi zostalo (ktovie prečo) v pamäti v súvislosti s tým žltnutím listov a s Mimmom, ako aj fotka toho stromu. Teraz vidím (viď vyššie), v ktorom vlákne o tom vtedy Mimmo písal. Mám dobrú pamäť, nemôžem za to. A nie vždy je to výhoda... H.

[M.H]

Díky za vysvětlení Mimmo.

To znamená že v Bulharsku vám opadávalo listí později než tady díky teplejším nocím. To znamená taky že v Bulharsku u moře by měly listy opadávat ještě později když jsou tam teplejší noci oproti pevnině u Dunaje. Podobně ve středomoří u moře tam první poklesy k 0°C jsou někdy po Vánocích, takže třeba meruňky jim vegetují až do vánoc, pak nastává dormance? A u nás se o vánocích už probouzejí z dormance a čekají na první vymrznutí pupenů

[Mimmo]

Nějak tak to bude. V Bulharsku často nezavlažované stromy ztrácely až třetinu listů už v létě. Hlavně platany. Tam zapracovalo dlouhodobé horko a sucho. Listí opadávalo v létě jako hnědé a suché. Ne zelené. Zelené barvivo nebo jeho fragmenty si strom hlídá. Když mi po předčasných mrazech opadá ořešák (v 530m) za zelena, nemá v dalším roce plody.

[M.H]

U mě se liší barvou listů jen meruňka Pricia - zatím je zelená, ale postupně přejde do netypické výrazně červené barvy listů.

Mimmo - tak to jsem nevěděl o ořešácích. Na té vysočině je přechod z teplých nocí do mrazů tak rychlý, že ořešákům nestihnou některý rok zežloutnout listy a rovnou zmrznou, nebo má vysočina nad 500mnm příliš krátkou vegetační dobu ( sumu teplot ) pro tento druh?

Každý rok pozoruju žloutnutí a opadávání listů višní už srpnu/augustu. Není to ale suchem, i višně v dost mokrých místech opadají do konce léta, tam to asi reakce na chladné noci nebude jako u jiných ovocných druhů. Předpokládám že je to tak s višněma všude, v chladnějších i teplých oblastech, opadávávají někomu višně až na podzim cca v tuto dobu stejně jako třešně?

[Hawkeye]

...Každý rok pozoruju žloutnutí a opadávání listů višní už srpnu/augustu. Není to ale suchem, i višně v dost mokrých místech opadají do konce léta, tam to asi reakce na chladné noci nebude jako u jiných ovocných druhů. Předpokládám že je to tak s višněma všude, v chladnějších i teplých oblastech, opadávávají někomu višně až na podzim cca v tuto dobu stejně jako třešně?

Opad listov višní či čerešní už v auguste rozhodne nie je fyziologický (normálny). U nás sú aj teraz - v polovici októbra - listy višní a čerešní zelené. Väčšinou predčasný opad listov u nich spôsobuje hubová choroba menom 'škvrnitosť listov čerešne', ktorej vyvolávateľom je Blumeriella jaapi. Samozrejme, predčasný opad listov môžu spôsobiť aj iné biotické a abiotické faktory, ak však vylúčime sucho, poškodenie koreňov či následky moniliózy, tak vyššieuvedená často sa vyskytujúca mykóza býva obvyklou príčinou. Je tu o nej aj vlákno s podrobnými informáciami a fotografiami. H.