podnoze/podpniky silnerastuce

[Ivan Hlavatý]

Došel jsem k jedinému vysvětlení. Mají ve školce již unavené půdy. Na slabých podnožích by jim tam to už nerostlo. Nemají možnost výsadby na panenské půdy. Proto volí bujnou podnož, kde přece něco naroste.

Únava resp. vyčerpanie pôdy v škôlkovej výsadbe je určite nepríjemná záležitosť, ale ešte nebezpečnejšou je infekcia pôdy v škôlke baktériou AGROBACTERIUM TUMEFACIENS. Tá spôsobuje takzvanú bakteriálnu nádorovitosť koreňov (bakteriální boulovitost kořenů). Možno sa už niektorí záhradkári stretli s tým, že ich čerstvo kúpený výpestok ovocného stromu po zasadení neprosperoval a chátral, až ho napokon museli vykopať, pričom na jeho koreňoch našli nezvyklé nádorovité útvary (viď foto). Výskyt tejto infekcie v škôlke je pohromou, pričom vyorané výpestky môžu diagnostike ešte vzhľadom na diskrétne včasné nálezy unikať (alebo - v horšom prípade - sa nad nimi privrú obe oči...). Záhradkár je potom nepríjemne prekvapený úhynom stromku a navyše infikovaním pôdy vo svojej záhrade.
Biológia Agrobacterium tumefaciens je unikátna tým, že táto baktéria je akýmsi prirodzeným 'génovým inžinierom' - dokáže zmeniť genetickú informáciu hostiteľa tak, aby na ňom následne mohla parazitovať. Jej 'technológia' bola inšpiráciou aj pre človeka a využíva sa pri génových manipuláciách realizovaných pracovníkmi v genetike. Ak to niekoho zaujme - viď posledné 2 fotky. IH

[tomasi02]

Také jsem se v nedávné minulosti podivoval, že Fytos nabízel pro hoby pěstitele Admirála pouze na podnoži M25. Přitom pro sadaře byl i na M9. Z počátku jsem uvažoval, jestli to není záměr. Že by měli v Plzni zkušenosti s tím, že na této podnoži třeba Admirál netrpí pihovitosti. Na M25 Admirál roste velmi bujně. Doroste i do pěti metrů. To by žádný sadař do intenzivní výsadby nekoupil. Došel jsem k jedinému vysvětlení. Mají ve školce již unavené půdy. Na slabých podnožích by jim tam to už nerostlo. Nemají možnost výsadby na panenské půdy. Proto volí bujnou podnož, kde přece něco naroste. A běžný zahrádkář koupi vše. Hlavně že je to požadovaná odrůda. Podnože neřeší, často je ani nezná. Je to však pouze moje spekulace. Měl jsem možnost projít školky na Jižní Moravě ve Slupi, kde je vedoucím školky Ing. Letocha. Výsadby provádí na pronajatých pozemcích. Půdy nemá unavené po několikaletém pěstování ovocných stromků. I výpěstky na M9 byly perfektní, radost pohledět. Podobně to měl i předseda svazu školkařů ČR Ing. Václav Koběluš.

já jsem kupoval podnož M25 s Admirálem záměrně. Snad to v zemi s jilovým podložím poroste.

IMG_20211009_182029 (Small).jpg (69.3 KiB) 2291 zobrazení

[přasličák]

Nádorovitost kořenů je karantenní choroba. Pracovníci KZUZ v ČR dělají prohlídky. Před povolením ovocné školky dělají rozbory půdy. Ale už jsem se také setkal při nákupu s napadeným materiálem. Školkaři podnože většinou nakupují a jisté ryziko zavlečení na pozemek tohoto patogena přece jenom hrozí.

[Ivan Hlavatý]

Nádorovitost kořenů je karantenní choroba. Pracovníci KZUZ v ČR dělají prohlídky. Před povolením ovocné školky dělají rozbory půdy. Ale už jsem se také setkal při nákupu s napadeným materiálem. Školkaři podnože většinou nakupují a jisté ryziko zavlečení na pozemek tohoto patogena přece jenom hrozí.

Takéto kontroly pred povolením sú veľmi dôležité. Neviem, či sa robia len jednorazovo, alebo aj priebežne. Môže sa ale stať - ako píše Mirek - že k infikovaniu pôdy v škôlke príde neskôr, trebárs práve infekčne pozitívnymi podpníkmi. Taktiež neviem, ako je to v prípade výsadbového materiálu (stromčekov) pôvodom zo zahraničia. Či to niekto kontroluje aj u nás, alebo len v krajine pôvodu (teraz nemám na mysli len Agrobacterium tumefaciens, ale aj iné choroby, napríklad virózy a fytoplazmózy, ako príklad uvediem ESFY). Teda či je takýto dovoz nejako regulovaný a kontrolovaný, či sú určené nejaké predpisy v rámci EÚ, event. pri dovoze z krajín mimo EÚ. Sám mám viacero stromkov pôvodom z Poľska, Maďarska či Litvy, zakúpených u nás.
Ešte späť k bakteriálnej nádorovitosti koreňov: nie je až taká raritná, vybral som pár fotiek ešte zo 'starého' fóra, ktoré sú dôkazom, že záhradkári sa s ňou občas stretnú. IH

[přasličák]

Ty fotky Ivane, ze starého fóra jsou bohužel smutná realita. Otázka kontroly výsadbového materiálu ze zahraničí je spíše pro pracovníky UKZUZu. Moc přehled nemám. V rámci EU to asi nikdo moc nekontroluje. Spoléhá se na kontroly jednotlivých členských zemí. A tam je úroveň různá. Velice přísné je to v Holandsku. Ale Holaňďané si to nechávají pěstovat v zemích s levnější pracovní sílou. Rozdílne je to také, jestli se jedná o CAC materiál / zodpovídá producent/, nebo certifikovaná sadba s řádným rostlinolékařským pasem / pravidelná kontrola ve školkách státní dozorovou institucí /.
Ale ne za všechno mohou školkaři nebo prodejci. Často dochází k infekci u samotných pěstitelů. Pozemek si můžeme zamořit přenosem bakterií plevelem, pěstovaním brambor, kdy použijeme napadenou sadbu. V okolí se nacházejí běžně stromy, postižené karantenními chorobami. U nás třeba charakteristické chřadnutí hrušek, evropská žloutenka peckovin. Šarka se již asi likvidaci napadených stromů ani řešit nedá. Spousta pěstitelů neřeší nektriovou rakovinu, krčkovou hnilobu, proliferaci a dalšími chorobami na svém pozemku. Tu platí zásada, čím dříve to dám pryč, tím lépe. Není na co čekat.
Osvědčila se mi i užitečná rada kamaráda z UKZUZu. Při řezu používá dvojí nářadí / Nůžky, nůž, pilku /. Podezřelé stromy během vegetace označí barvou / méně závažný patogen jako mozaika jabloně.../. Na takto označené stromy používá jinou soupravu nářadí, než na ostatní stromy. Po práci všechno desinfikuje. Přenos nářadím bývá velice častý. A ještě jeden mýtus. Starý strom musí být zdravý, když tu roste už 80 let. Rouby se odeberou v době vegetačního klidu. Většina příznaku napadení patogenem není tak zřetelná. Zodpovědnější je pořizovat si rouby i od starých a krajových odrůd z prověřených zdrojů. Pokud se jedná o nedostupnou raritu, prohlédnout si alespoň strom předem v době vegetace.

[Neregistrovaný]

Ahojte, toto je pravdepodobne agrobacterium tumefaciens, teda bakteriálna nádorovitosť koreňov, však? Stromček v žiadnom prípade nejdem sadiť ale zlikvidovať. Je to na M9. Pri zakládke do pivnice na jeseň som si to nevšimol, teraz pri kontrole áno. Môžem korunku stromčeka použiť ako vrúble? Stromček prišiel zo slovenského záhradníctva, pôvod stromku PL.
R.

[Ivan Hlavatý]

Ahojte, toto je pravdepodobne agrobacterium tumefaciens, teda bakteriálna nádorovitosť koreňov, však? Stromček v žiadnom prípade nejdem sadiť ale zlikvidovať. Je to na M9. Pri zakládke do pivnice na jeseň som si to nevšimol, teraz pri kontrole áno. Môžem korunku stromčeka použiť ako vrúble? Stromček prišiel zo slovenského záhradníctva, pôvod stromku PL.
R.

-Zdá sa, že áno.
-Čo sa týka použitia vrúbľov, neviem na to odpovedať so stopercentnou istotou. Myslím si, že prítomnosť baktérie vo výhonkoch, ktoré by boli použité ako vrúble, je nepravdepodobná. Asi sa však nedá úplne vylúčiť, keďže v písomníctve sa udáva schopnosť tejto baktérie šíriť sa a prežívať v pletivách rastliny (foto 1,2). Či to šírenie môže byť od koreňov až do letorastov koruny, to neviem. Ja by som ten stromček na štepenie asi nepoužil, aj keď intuitívne predpokladám, že prenos infekcie takýmto spôsobom je vysoko nepravdepodobný. IH

[Neregistrovaný]

Ďakujem, tiež si myslím, že by to nemuselo vadiť, ale prirodzene obava tam je.
Ešte jedna otázka. Stromček bol založený v rašeline tri mesiace spolu asi s 15 ďalšími stromčekmi. Je tam šanca, že sa infikovali korene ďalších stromkov ? Nádor je suchý, žiadny bakteriálny sliz z neho netečie. Nerád by som vyhodil všetky stromky v cene asi 120 €.
R.

[Ivan Hlavatý]

Ďakujem, tiež si myslím, že by to nemuselo vadiť, ale prirodzene obava tam je.
Ešte jedna otázka. Stromček bol založený v rašeline tri mesiace spolu asi s 15 ďalšími stromčekmi. Je tam šanca, že sa infikovali korene ďalších stromkov ? Nádor je suchý, žiadny bakteriálny sliz z neho netečie. Nerád by som vyhodil všetky stromky v cene asi 120 €.
R.

Dávate ťažké otázky . Opäť - myslím si, že je to extrémne nepravdepodobné. Ale zaručiť Vám to neviem...
Moja otázka: prečo ste stromky nezasadili už novembri ? Kvôli počasiu ? IH

[Neregistrovaný]

Kvôli príprave pôdy. Predtým to bolo10 rokov zatrávnené, hodne pýru, zľahnutá zem. V lete som podiskoval, posadil zelené hnojenie. Rátam ešte na jar s diskovaním a tak posadím stromky.
Ťažké otázky, však. Tiež si nad tým lámem hlavu. V minulosti som už Agrobacterium na jednej broskyni mal a po odstránení stromčeka sa to ďalej nešírilo. No ale jeden nikdy nevie. R.