podnoze/podpniky silnerastuce

[přasličák]

Miloš má pravdu, že moderní odrůdy na bujných podnožích jsou zatím většinou málo prozkoušené. Já osobně s těmito nemám žádné osobní zkušenosti. Z okolí znám výsadby Rubínů na Jaderničce. Ovoce velké, stromy pěkně plodí, ale stromy jsou vysoké. Navíc Rubín je citlivý na jarní mrazy. Ovocnařím rovněž v mrazové kotlině, ale se zmrznutím květů u jabloní to u mne zase není tak problematické. Tak jednou za 15 let. Horší je to u meruněk a třešní. Výrazně odolnější jsou odrůdy Angold a kupodivu u mne i Gloster. Glostra bych Igorovi nedoporučoval. Určitě najdete i nějaké vhodné starší odrůdy . Ale v této oblasti vám neporadím. Neznám je. Jarní mrazové poškození je velice závislé také na výšce stromu. Co zmrzne u země, to může přečkat ve čtyřech metrech. Kolikrát je rozdíl i 4 stupně. Melrose rozhodně také není zrovna odrůda pro Igora. Je náročná na podmínky stanoviště a délku vegetace. O zvýšené odolnosti k jarním mrazům u této odrůdy mi není známo. Asi největší zkušenosti s vysokokmeny má MUDr. Miloš Vsloužil. Mohu také doporučit Radima Lokoče / 00420 776 602 644 /, který vždy ochotně poradí. Je to odborník na staré odrůdy s praktickými zkušenostmi a určitě něco vysazoval na bujných podnožích z moderních odrůd.

[IgorML]

p. Přasličák, ďakujem Vám za odpoveď. Asi neostáva nič iné, len vyskúšať. Angold naočkujem určite. Možno skúsim aj tú Vandu, ktorá sa už raz tiež osvedčila, kým všetky ostatné stromy zmrzli. Admirál, tam ešte uvidím. Je to veľmi rozporuplná odroda a už nemám toľko miesta na pokusy, na toľko veľkých stromov. Trochu som pozabudol, že Vanda tiež môže trpieť pehovitosťou. Zatiaľ to mňa nebolo až také kritické. Čo sa mrazov týka, na záhrade mi mrznú aj zdedené vysokokmene jabloní, takže výška koruny od zeme u mňa až tak nerozhoduje. Z odrôd Melrose nie, Gloster tiež nie, ok. Na záhrade mám aj Bohemiu (alebo Rubín), niečo rubinoidné, a je to v mojej polohe, tak ako iné odrody, citlivé na jarné mrazy. Mám to na MM-106, výška odhadom cca 4,5-5 m, výškovo celkom vyhovuje, ale dosť to rastie do strán, keďže rodí na dlhom dreve a rezal som to na vonkajší púčik. Mám 2 ks tejto rubinoidnej odrody asi 5 m od seba a ich konáre sa už takmer dotýkajú. Sú príliš blízko seba. Nesadil som ich ja, tak som ich zdedil. Na semenáči by to boli zase ešte o dosť väčšie stromy. Ok, budem skúšať, o tom to asi aj je. Igor

[vysloužil]

Měli bychom si upřesnit, co myslíme vyšším kmenným tvarem a co starou odrůdou. Mám doma krtásou českou knížku Ing. Večeř Výnosné ovocnioctví z roku 1212. Je v ní krasná reportáž s fotografiemi o pěstování bílých zimních kalvilů v jižním Tyrolsku. Sady vysokých stromů, dlouhé žebříky, ale ty stromy se opečovávaly jako dnes vřetena - obdělávaný úhor, pravidelné hnojení, každoroční řez, probírka. Pak jsou tu polo- a vysokokmeny, jak je známe u nás. Staré stromy z 40. a 50. let kolem silnic 3. třídy hnojené akorát sousedícím polem či solí z vozovky a řezané jen když překáží nákladní dopravě. Líp jsou na tom jabloně, co zůstaly u polí na omylem nezkolektivizovaných mezích. V mém kraji se mnoho takových stromů nachází i v samotných venkovských zahradách. Ti co je sázeli byli odsunuti a ty stromy přežívají třetí generaci novousedlíků. Kupodivu mnohé plodí použitelné ovoce. Samozřejmě ne takové, jaké vidíme třeba u dr. Hlavatého. Proč to říkám? Pěstovat v dnešní době vysokokmen intenzivním způsobem je stejný nesmysl, jako zasadit na vysočině Pinovu na M9 do trávy a víc se o ni nestarat. Tedy, chci-li pěstovat kmenné tvary, mám k tomu mít vážné důvody. Potřebuji pod stromy pěstovat zeleninu, brambory, řepu, jezdit mechanizací, po trávě budou běhat děti, ovce, lesní zvěř. Případně potřebuji stromy, které vyžadují jen minimum péče, nemám na ně čas..
A teď k těm starým odrůdám. Chci-li zasadit a pěstovat vysokokmen extenzivním způsobem (bez pravidelné péče), tak s většinou moderních odrůd to nepůjde. Všechny jsou totiž vyšlechtěny, aby brzy a hodně plodily, jinak by se neměly šanci prosadit. Ovšem chci-li dlouhověký strom který se obejde bez pravidelného hnojení, zálivky, zmlazování a probírky, musím volit spíš odrůdy bujné, méně plodné, střídající. Kdyby dnes někdo vyšlechtil Grávštýnské, Kardinál, Vilémovo, Smiřické, Krasokvět, Blenheimskou, Matčino, Jaderničku, neprošly by zkouškami pro malou plodnost. Jenže ta právě zaručuje, že strom vydrží roky, nevyčerpá se úrodami a nezbabčí. Aby nebyla mýlka, i mezi starými odrůdami se najdou - a není jich málo - odrůdy s růstem a plodností těch moderních: Breuhahnovo, Oldenburgovo, James Grieve, Bernské růžové, Parména, Jonathan, Golden D., aj. Ale těmto odrůdám se na vysokokmenech nebude dařit, třebaže jsou staré. A namítneme-li, že se na nich v minulosti úspěšně pěstovaly? Ano, ovšem způsobem podobným těm kalvilům z Tyrol.
Aby to nebylo tak jednoznačné, i mezi novinkami se zřejmě najdou odrůdy, které by stálo za to v extenzivních podmínkách odzkoušet a mohlo by se jim i dařit. Mělo by obecně jít o velkoplodé, bujně rostoucí odrůdy nevynikající vysokou pravidelnou plodností. O Admirálu a Barby už byla řeč, Orion by mohl být dalším adeptem. Podle mých pozorování by se mohly hodit i Aneta (tam je problém s chutí), Rajka (bál bych se zdrobňování), Selena (cave strupovitost), Angold, Blaník, Delor, Santana, Zuzana, Produkta, Dublet, snad i Sirius. Otázkou je, zda sáhnout radši po jistotě staré odrůdy nebo zkusit novou s nejistým výsledkem.

[Ivan Hlavatý]

Měli bychom si upřesnit, co myslíme vyšším kmenným tvarem a co starou odrůdou. Mám doma krtásou českou knížku Ing. Večeř Výnosné ovocnioctví z roku 1212. Je v ní krasná reportáž s fotografiemi o pěstování bílých zimních kalvilů v jižním Tyrolsku. Sady vysokých stromů, dlouhé žebříky, ale ty stromy se opečovávaly jako dnes vřetena - obdělávaný úhor, pravidelné hnojení, každoroční řez, probírka. Pak jsou tu polo- a vysokokmeny, jak je známe u nás. Staré stromy z 40. a 50. let kolem silnic 3. třídy hnojené akorát sousedícím polem či solí z vozovky a řezané jen když překáží nákladní dopravě. Líp jsou na tom jabloně, co zůstaly u polí na omylem nezkolektivizovaných mezích. V mém kraji se mnoho takových stromů nachází i v samotných venkovských zahradách. Ti co je sázeli byli odsunuti a ty stromy přežívají třetí generaci novousedlíků. Kupodivu mnohé plodí použitelné ovoce. Samozřejmě ne takové, jaké vidíme třeba u dr. Hlavatého. Proč to říkám? Pěstovat v dnešní době vysokokmen intenzivním způsobem je stejný nesmysl, jako zasadit na vysočině Pinovu na M9 do trávy a víc se o ni nestarat. Tedy, chci-li pěstovat kmenné tvary, mám k tomu mít vážné důvody. Potřebuji pod stromy pěstovat zeleninu, brambory, řepu, jezdit mechanizací, po trávě budou běhat děti, ovce, lesní zvěř. Případně potřebuji stromy, které vyžadují jen minimum péče, nemám na ně čas..
A teď k těm starým odrůdám. Chci-li zasadit a pěstovat vysokokmen extenzivním způsobem (bez pravidelné péče), tak s většinou moderních odrůd to nepůjde. Všechny jsou totiž vyšlechtěny, aby brzy a hodně plodily, jinak by se neměly šanci prosadit. Ovšem chci-li dlouhověký strom který se obejde bez pravidelného hnojení, zálivky, zmlazování a probírky, musím volit spíš odrůdy bujné, méně plodné, střídající. Kdyby dnes někdo vyšlechtil Grávštýnské, Kardinál, Vilémovo, Smiřické, Krasokvět, Blenheimskou, Matčino, Jaderničku, neprošly by zkouškami pro malou plodnost. Jenže ta právě zaručuje, že strom vydrží roky, nevyčerpá se úrodami a nezbabčí. Aby nebyla mýlka, i mezi starými odrůdami se najdou - a není jich málo - odrůdy s růstem a plodností těch moderních: Breuhahnovo, Oldenburgovo, James Grieve, Bernské růžové, Parména, Jonathan, Golden D., aj. Ale těmto odrůdám se na vysokokmenech nebude dařit, třebaže jsou staré. A namítneme-li, že se na nich v minulosti úspěšně pěstovaly? Ano, ovšem způsobem podobným těm kalvilům z Tyrol.
Aby to nebylo tak jednoznačné, i mezi novinkami se zřejmě najdou odrůdy, které by stálo za to v extenzivních podmínkách odzkoušet a mohlo by se jim i dařit. Mělo by obecně jít o velkoplodé, bujně rostoucí odrůdy nevynikající vysokou pravidelnou plodností. O Admirálu a Barby už byla řeč, Orion by mohl být dalším adeptem. Podle mých pozorování by se mohly hodit i Aneta (tam je problém s chutí), Rajka (bál bych se zdrobňování), Selena (cave strupovitost), Angold, Blaník, Delor, Santana, Zuzana, Produkta, Dublet, snad i Sirius. Otázkou je, zda sáhnout radši po jistotě staré odrůdy nebo zkusit novou s nejistým výsledkem.

Miloš, vďaka za super-príspevok s množstvom cenných poznatkov a racionálnou analýzou problematiky.
A teraz nezapriem 'hnidopicha' v sebe: ten údaj v 2.vete (rok 1212) bude asi preklep. Ibaže by už vtedy bolo možné získať titul Ing. . IH

[PepaS]

Že by ing. Přemysl Otakar I. ? A Zlatá bula sicilská mu potvrzovala právo na pěstování jabloní v Čechách?

[vysloužil]

Že by ing. Přemysl Otakar I. ? A Zlatá bula sicilská mu potvrzovala právo na pěstování jabloní v Čechách?

Srandičky, srandičky, na to vás užije... Samozřejmě je to rok 1912. A exkurze do Merana v jižním Tyrolsku byla tehdy vlastně tuzemská.

[IgorML]

Myslím, že už mám nakoniec vcelku jasno. Skúsim nakoniec na semenáči jaderničky Angold a Blaník. Bohužiaľ, nemám toľko skúseností, aby som mohol skúšať "prevychovávať" Admirál proti pehovitosti, na to tu sú iní, oveľa skúsenejší pestovatelia, a po prečítaní nejakých ďalších, nových príspevkov ohľadom Admirálu vidím, že sa nič nemení, je to stále boj na dlhú trať. Ja nechcem bojovať ešte na ďalšom fronte, aj to s neistým výsledkom. Bojujem už aj teraz dosť - s jarnými mrazmi a to u viacerých ovocných druhov (Uvidím, čo Veharda, Wangenheimova, Morellenfeuer - čas už čoskoro ukáže, či som zvolil vhodné odrody). Nechám ten svoj Admirál na MM-106 ako sa ukáže, množiť ďalej ho zatiaľ nebudem. Vanda je dobrá odroda, ale skôr jesenná, nedá sa príliš skladovať, čo budem robiť s úrodou z nejakého povedzme polokmeňa až vysokokmeňa? Ako ju budem striekať proti prípadnej pehovitosti? Nechám si svoje 2 Vandy na MM-106, to stačí. Viem, že určite chcem na záhrade aj vyššie stromy, nemusí ich byť veľa, ale mali by tam byť. V lete keď páli slnko sa môžem schovať ako tak iba pod 3 staré postupne dožívajúce vysokokmene a 1 orech, najmä pod ten orech. Všetko ostatné, nejaké M9, M26, MM-106 - chodím pomedzi to ako niekde na plantáži, schovať sa pod to nedá, ani vtáky si na tom hniezdo nepostavia, lebo je to stále nízke, je to všetko taká umelá a v mojich tvrdších podmienkach samostatne neprosperujúca "kultúra". Je to dobré akurát na rýchlejšie otestovanie odrôd, ale samostatne je to absolútne neživotaschopné, aspoň u mňa v mojich podmienkach. O čo sa nestíham starať, to len živorí a po nejakej dobe márneho boja o prežitie pod tlakom všelijakých nectrii a iných im podobných - hynie. Hádam ten Angold a Blaník na jaderničke časom nahradia niektoré z tých troch starých vysokokmeňov. Blaník bude asi trochu lotéria, Angoldu verím viac. Úspech bude, keď bude pravidelná úroda aspoň nejakých, nie úplne podradných jabĺk. Tiež som asi ako mnohí iní podľahol čaru skúšať x odrôd, ale ja na to proste nemám podmienky. Keď sa ukazuje, že mnohé z tých chválených u mňa banálne každý rok zmrznú, tak mi bude stačiť ku šťastiu 1-2 čo nemrznú, a nemusia byť úplne chuťovo špičkové. Igor

[peterpe]

Neviete podla akeho kluca mnozitelia davaju odrody na vhodne podpniky? V inej teme tu na fore Barby (Mira x Bohemia) je tabulka a tam vidim ze Ghiva je tam na M25 ale na nete som nasiel text o nej : "je preto vhodná do intenzívnych sadov na slabšie rastúcich podpníkoch" . Ponukaju ju samozrejme aj na M9. Takisto Fytos ponuka Lucy na M25 ale tu na fore ju zase moc neodporucate, ze je tam riziko zdrobnovania plodov (ze uz teraz ma plody mensie).

Ja som bol v tom ze ked slachtitelia danu odrodu ponukaju na bujnych podpnikoch tak je vhodna aj pre ne. Tak som hladal dalej a nasiel som ze fytos ponukal na jesen 2021 na M25: Admiral, Bohemie, Bohemie Gold, Ghiva, Karneval, Lucy, Luna , Melodie, Merkur, Red Jonaprinc, Topaz, Rubin, Rubinola.
Podpnik M25 je bujny.

Peto

[vysloužil]

Neviete podla akeho kluca mnozitelia davaju odrody na vhodne podpniky? V inej teme tu na fore Barby (Mira x Bohemia) je tabulka a tam vidim ze Ghiva je tam na M25 ale na nete som nasiel text o nej : "je preto vhodná do intenzívnych sadov na slabšie rastúcich podpníkoch" . Ponukaju ju samozrejme aj na M9. Takisto Fytos ponuka Lucy na M25 ale tu na fore ju zase moc neodporucate, ze je tam riziko zdrobnovania plodov (ze uz teraz ma plody mensie).

Ja som bol v tom ze ked slachtitelia danu odrodu ponukaju na bujnych podpnikoch tak je vhodna aj pre ne. Tak som hladal dalej a nasiel som ze fytos ponukal na jesen 2021 na M25: Admiral, Bohemie, Bohemie Gold, Ghiva, Karneval, Lucy, Luna , Melodie, Merkur, Red Jonaprinc, Topaz, Rubin, Rubinola.
Podpnik M25 je bujny.

Peto

Ptal jsem se v jedné stanici na úpatí Jeseníků podle čeho vybírají a používají podnože. Řídí se prý poptávkou, ale hlavně jaké se jim podaří sehnat. Je to už dost dlouho, od té doby se jejich spektrum podnoží změnilo (víc ve prospěch těch bujnějších). Ale řadu stromků už neštěpují, jen přeprodávají.

[přasličák]

Také jsem se v nedávné minulosti podivoval, že Fytos nabízel pro hoby pěstitele Admirála pouze na podnoži M25. Přitom pro sadaře byl i na M9. Z počátku jsem uvažoval, jestli to není záměr. Že by měli v Plzni zkušenosti s tím, že na této podnoži třeba Admirál netrpí pihovitosti. Na M25 Admirál roste velmi bujně. Doroste i do pěti metrů. To by žádný sadař do intenzivní výsadby nekoupil. Došel jsem k jedinému vysvětlení. Mají ve školce již unavené půdy. Na slabých podnožích by jim tam to už nerostlo. Nemají možnost výsadby na panenské půdy. Proto volí bujnou podnož, kde přece něco naroste. A běžný zahrádkář koupi vše. Hlavně že je to požadovaná odrůda. Podnože neřeší, často je ani nezná. Je to však pouze moje spekulace. Měl jsem možnost projít školky na Jižní Moravě ve Slupi, kde je vedoucím školky Ing. Letocha. Výsadby provádí na pronajatých pozemcích. Půdy nemá unavené po několikaletém pěstování ovocných stromků. I výpěstky na M9 byly perfektní, radost pohledět. Podobně to měl i předseda svazu školkařů ČR Ing. Václav Koběluš.