Rez jadrovín.

[vysloužil]

Asi máte pravdu. Vycházel jsem z pozorování, že na mladých stromcích tyto kořínky občas vídám, kdežto časem, až strom povyroste, již ne.

[Neregistrovaný]

Treba s tymi vecmi ( asi korenmi?) co vyrastaju z kmena nieco robit?

Mám něco velmi podobného na mladém stromku Rubinoly na M26, jen jsou ty kořínky hustší. Myslím, že už se tady podobné věci řešili s tím, že je to nejspíš otázka selekce podnoží k tomu, aby snadno zakořeňovaly z řízků.
Ale moje otázka je, může tímto způsobem sromek zpravokořenět? Teď si nejsem jistý, jestli jsou to u mě kořínky z podnože nebo z Rubinoly, ale pokud by to bylo z naroubované Rubinoly a takhle blízko u země, mohly by se kořínky postupně chytnout a přerůst slabou podnož?

[Hawkeye]

Treba s tymi vecmi ( asi korenmi?) co vyrastaju z kmena nieco robit?

Mám něco velmi podobného na mladém stromku Rubinoly na M26, jen jsou ty kořínky hustší. Myslím, že už se tady podobné věci řešili s tím, že je to nejspíš otázka selekce podnoží k tomu, aby snadno zakořeňovaly z řízků.
Ale moje otázka je, může tímto způsobem sromek zpravokořenět? Teď si nejsem jistý, jestli jsou to u mě kořínky z podnože nebo z Rubinoly, ale pokud by to bylo z naroubované Rubinoly a takhle blízko u země, mohly by se kořínky postupně chytnout a přerůst slabou podnož?

Odkaz na vlákno 'Bradavičnatá uzlovitosť jablone', ktoré obsahuje podrobné formácie o tejto abiotickej poruche, je na foto 1. H.

[matkoo]

Pozdravujem vsetkych ako novacik na tomto fore, citam toto vlakno so zatajenym dychom a az trocha zvazujem, ci sa sem hodi moja amaterska otazka, ale skusim teda, je to o reze. Kupil som dve volnokorenne jablonky, nakolko neskore mam uz styri, tento raz som z nostalgie zvolil odrody, ktore som miloval v mladosti - "priesvitne letne" a odrodu James Grieve. Prisli mi dva "spicaky", s cim som OK, vyska cca 130 cm, prebudzajuce sa ocka v hornej polovici. Je mi jasne, ze takmer vsetko rasiace pojde prec, ocka necham asi len na vrchole a potom na mieste, kde planujem spodne poschodie korunky. Schvalne pisem "korunky", nakolko mam vsetky jablonky na M9 - zahradu mam malu.
Rad by som sa poradil, kolko ociek ponechat na vrchole (jedno, alebo pre istotu dve?) a v urovni zalozenia spodneho poschodia (tri, styri, alebo pre istotu paet ak by sa nieco neujalo?). Mam vrchol nejako skratit?
Velka vdaka za kazdu radu
Martin

[Hawkeye]

Pozdravujem vsetkych ako novacik na tomto fore, citam toto vlakno so zatajenym dychom a az trocha zvazujem, ci sa sem hodi moja amaterska otazka, ale skusim teda, je to o reze. Kupil som dve volnokorenne jablonky, nakolko neskore mam uz styri, tento raz som z nostalgie zvolil odrody, ktore som miloval v mladosti - "priesvitne letne" a odrodu James Grieve. Prisli mi dva "spicaky", s cim som OK, vyska cca 130 cm, prebudzajuce sa ocka v hornej polovici. Je mi jasne, ze takmer vsetko rasiace pojde prec, ocka necham asi len na vrchole a potom na mieste, kde planujem spodne poschodie korunky. Schvalne pisem "korunky", nakolko mam vsetky jablonky na M9 - zahradu mam malu.
Rad by som sa poradil, kolko ociek ponechat na vrchole (jedno, alebo pre istotu dve?) a v urovni zalozenia spodneho poschodia (tri, styri, alebo pre istotu paet ak by sa nieco neujalo?). Mam vrchol nejako skratit?
Velka vdaka za kazdu radu
Martin

Treba to spraviť trochu inak, úvahy o nejakom "vrchole" a "spodnom poschodí" dajte bokom.
V prvom rade si určite dopredu, akú chcete mať výšku kmienika. V tejto oblasti môžete vylúpnuť ('vyslepiť') už teraz všetky očká. Nad týmto pomyselným kmienikom potom ponechajte ešte úsek asi 30 až 40cm - z neho budete budovať budúcu korunku. Môžete si v tom úseku odrátať očká - ponechajte ich 6 alebo 7. Tesne nad najvyšším potom špičiak zastrihnite. To najvyššie očko bude budúce predĺženie terminálu. Jedno očko pod týmto vrcholovým tiež môžete vylúpnuť/vyslepiť. (Nechcem Vám to teraz nejako komplikovať možnosťami vyslepiť aj viac očiek - napomáha to k vhodnejšiemu uhlu rastu výhonkov z nižšie uložených očiek - takže zostaňme pri tom jednom, čo vylúpnete). Ak je ten podpník M9 a máte v záhrade menej miesta, tak kmienik nenechávajte zbytočne vysoký. Určite to nespravte tak, že ponecháte ten špičiak v pôvodnej výške 130cm. To by nebolo dobré z viacerých dôvodov, o.i. aj preto, že budovať korunku z tych najvrcholovejších púčikov by nebolo vhodné. Nehľadiac na to, že by ste mali zbytočne vysoký kmienik.

V prílohe na foto 1 máte špičiak krátko po povýsadbovom reze - tam bolo tých púčikov ponechaných viac, kvôli rezerve. Nikdy totiž neviete dopredu, ktoré púčiky a ako vyrašia, takže je možné ponechať ich aj o niečo viac, s tým že tie najspodnejšie neskôr pôjdu s najväčšou pravdepodobnosťou preč (čo treba už dopredu brať do úvahy pri určovaní výšky kmienika). Na fotke tiež nebol vyslepený predposledný vrcholový púčik - toto nie je síce nevyhnutné, ale je to vhodné.

V priebehu roka potom stromček občas skontrolujte, ako rastú výhonky z ponechaných púčikov, včas ich chráňte pred prípadnými voškami a v prípade potreby ich smerovanie môžete aj regulovať vyviazaním (aby ich uhol odstupu od stredníka nebol príliš ostrý). Prvý rok ich neskracujte a ponechajte všetky - stromček bude potrebovať dostatok listov (asimilačnej plochy) na fotosyntézu, aby dobre zakorenil. Výber kostrových konárikov potom spravíte v predjarí budúceho roku. Ponechať už teraz len 3-4 očká môže byť kontraproduktívne, ak by všetky nevyrašili, prípadne by výhonky nerástli vhodným smerom. Lepšie je mať tých výhonkov viac (napríklad tých 6) do rezervy a potom z nich vybrať najvhodnejšie. Ak vidíte už v priebehu roka že vyrašili vhodným spôsobom všetky, tak tie najspodnejšie môžete prípadne vylomiť aj skôr.

Definitívny výber kostrových konárikov a ich zastrihnutie vrátane stredníka potom spravíte v predjarí 2025 (príklad viď na foto 2). Vhodné je ponechať 4 výhonky ako budúce kostrové konáre, tak aby smerovali podľa možnosti každý na inú stranu a zo stredníka vyrastali v rôznej výške (nie ako 'praslen' z jedného miesta).

(P.S.: Samozrejme, ak by ste chceli budovať iný tvar stromu, napr. štíhle vreteno alebo palmetu, postup by bol iný, ale to sem teraz netreba ťahať.) H.

[Hawkeye]

Jadroviny po zasadení nasadzujú prvé kvetné puky väčšinou už v 3.roku po výsadbe, často aj skôr. Obzvlášť ak sú zapestované na slaborastúcich podpníkoch. Na fotkách sú niektoré odrody pár rokov po výsadbe s prvou násadou kvetných pukov (okrem Siriusu - ten mal prvé 2 plody už minulý rok). V zime to niekedy vyzerá, že všetky puky budú vegetatívne, a potom pri jarnom rozpuku je to zrazu trochu inak. Podobnú skúsenosť asi viacerí máte pri vrúbľovaní - človek by prisahal, že puky na vrúbli sú čiste vegetatívne, a ony potvorky po vyrašení zakvitnú...
(Na fotkách je uvedená odroda, termín výsadby a podpník). H.

[přasličák]

Hewkeye kompletně odpověděl na otázku. Tohoto návodu bych se držel. Moc se to neví, ale s trochou zkušenosti ze špičáku si můžete udělat dalkeko pěknější stromek, než ze zakoupeného rozvětveného stromku s korunkou. Ne každý školkař má čas se se stromkem tak hrát. O pravidelnosti korunky se často u koupeného výpěstku hovořit nedá. Jsou samozřejmně i čestné vyjímky. Kvalitě pak ale odpovídá cena. Dovolil bych si ještě zdůraznit dva postřehy. Vyslepení předposledního pupenu pod budoucím vrcholem já považuji za důležité. Hawkeye se o tom zmínil. Já osobně vyslepuji pod ponechaným posledním pupenem dva pupeny. S ponechaných pupenů pod vyslepením naroste korunka s tupějším úhlem odklonu od středové osy, což je velká výhoda. Větve s ostrým úhlem odklonu / nasazení / často se pod tíhou ovoce mohou vylomit. Při tupém úhlu se pouze ohnou. / Zejména u peckovin /. A dalším kladem vyslepení jednoho či dvou pupenů je skutečnost, že nehrozí takové nebezpečí vzniku konkurenčního výhonu k terminálu, který by se později musel odstranit.
A ještě k uvažovanému pěstování dalších pater. Pokud máte jabloň na slabě rostoucí podnoži M9, chcete pěstovat prostorový tvar, není nutné zakládat další patra. Při celkové budoucí výšce stromku 2,2 metru já dělám pouze jedno patro plus středovou osu s obrostem. Je potřeba si uvědomit, že všude do koruny se musí dostat světlo, aby byla kvalita ovoce. Pokud chcete další patra, tak maximálně druhé v odstupu 80 cm. Pak je stejně hodně práce s průklesty. Není nic horšího, jak zakládat každý rok další patra co třicet cm nad sebou. Něco zcela jiného je pěstování vřetenovitého zákrsku. Tam nepěstujeme klasické kostrové větve, ale plodné, které pravidelně obměňujeme.

[Neregistrovaný]

Rád by som sa opýtal na vhodný postup pri ošetrení väčšej rany (15 cm) na kmeni jablone. Predošlý majiteľ odstránil kostrový konár, ale ponechal veľký vešiak, ktorý je už samozrejme napadnutý drevokaznou hubou. Vešiak som odrezal, na reze je jasne cítiť pach huby a je to aj vidno na foto.
Ošetrenie octom, alebo meďnatým prípravkom? Prípadne môžem do zmäknutého dreva napichať injekčnou striekačkou meďnatý prípravok? Alebo len jednoduché zatretie pastou na rany?
Je to Jonathan, verím že nejakú úrodu ešte zvládne, možno aj desaťročie. Týchto starých vysokokmeňov v dedinách rýchlo ubúda.
R.

[Hawkeye]

R.:
Injekciou by som tam nepichal. V minulosti som riešil podobné prípady a použil som vtedy Kuprikol alebo Champion alebo Signum (nie súčasne, ale každé zvlášť). Pripravil som si z nich hustejší roztok (ako kaša) a štetkou ho nahrubo natrel na ranu. Výsledky boli dobré, ale určite je namieste otázka, či takýto postup má nejaký prínosný efekt, alebo ide len o pocit, že človek "niečo spravil"... Teda či by jednoduché zatretie rany trebárs latexovou farbou neviedlo k rovnakému výsledku. S použitím octu skúsenosť nemám. H.

[vysloužil]

Ošetření octem a fungicidem má smysl jen v případě, pokud napadené dřevo odstraníme až do zdravého. Tady si myslím, že podobně jako uprostřed odstraněné větve to bude i uvnitř kmene. Ale nezoufal bych. Dřevo po obvodu přirůstá, takže lze předpokládat, že strom přirůstá a ještě dost dlouho vydrží. Ránu bych jen zatřel barvou. Je možné do ní přidat fungicid, ale ten bude působit spíš preventivně a jen na povrchu.