Rez jadrovín.

[přasličák]

To y ve slově milejší je samozřejmně vánoční šotek.

[Ivan Hlavatý]

Občas příroda popře teorii a udělá si co chce. O to mylejší je to překvapení. Na jaře naroubujete a na podzim sklizíte.

Mirku, to bolo technikou "za kôru" alebo "plátkovaním" ? Fakt tie vrúble v jednej sezóne takto krásne narástli (predpokladám, že je to fotené niekedy v septembri) ? A kedy zvykneš dávať dolu pásku (ak to nie je 'samodegradačná') ?
Pri tom Rubíne bol zrejme jeden puk na štepe kvetný (zmiešaný), ale odkiaľ vyrastajú stopky tých Siriusov, to je fakt zaujímavé).
(P.S.: inak s tým ypsilonom bolo to slovo dôraznejšie ). IH

[vysloužil]

Občas příroda popře teorii a udělá si co chce. O to milejší je to překvapení. Na jaře naroubujete a na podzim sklizíte.

Občas se mi to taky stane. Zejména, jsou-li rouby zdravé silné, od pěstitelů, kteří umí svým stromům řádně podstrojovat. Co si stěží umím vysvětlit, jak se tyto květy stihnou opylit, protože obvykle vykvetou v době, kdy jsou ostatní jabloně odkvetlé. Druhou zajímavostí je fakt, že i když ujmutý roub vytvoří vedle dozrávajícího jablka mohutný přírůstek, v příštím roce na něm žádné květy (pokud si pamatuju) nevykvetou.

[přasličák]

V obou případech se jednalo o roubování za kůru. Samozřejmně, není to zase tak běžné. Co je však u mně skoro běžné a přidává mi to práci navíc, to je předčasné vykvétání roubů jabloní po naroubování v ruce již v prvním roce po vysazení roubovance. A to i u takových odrůd, jako je Rubín. Rouby vykvetou ve stejném termínu, jako stromy jabloní. Většinou se u rašicího pupenu objeví jak květy, tak i základ růstového vrcholu. Květy musím co nejdříve opatrně vyštípat, abych nepoškodil růstový základ, ze kterého naroste špičák. Je to celkem časově náročná operace. Někdy se mi však i stane, že roub pouze zakvete, ale nic z něj neproroste. Přitom roub sroste s podnoží. Výhon vyraší až druhou sezónu. Tu jsou mé teoretické znalosti nedostatečné. Pouze odhaduji, čím by to mohlo být. V minulosti se mi to nestávalo. Vliv globalního oteplování jsem zavrhl. Spíše to přičítám používání nevhodného technologického postupu. Podnože zakládám do sklepa koncem listopadu. Teplota se tam pohybuje kolem 5- ti stupňů. S roubováním v ruce asi začínám moc brzy. Už počátkem ledna. To mám nejvíce času a také největší chuť do práce po prolenošených svátcích. Současně rouby beru ze stromu. / V žadném případě neberu rouby s květními pupeny, nepoužívám bazální části roubu/. Naroubované podnože dám do kbelíku a kořeny prosypu substrátem. Při sklepní teplotě rouby s podnoží srostou. Ve sklepě jsou skoro tři měsíce, než je vyškolkuji. Napadá mne domněnka, jestli snad v této době u oček naroubovaných roubu nějakým způsobem ještě neproběhne dodatečná diferenciace listových pupenů na květní. Je to nějaká má analogie s tím, že když zakrátím vyrůstající letorost u jabloně počátkem června, dojde k přeměně listových pupenů na květní. Vykvetou však následující rok. Omlouvám se, že je to moc akademické. Ale byl bych rád, kdyby mi někdo uměl objasnit příčinu, proč se tak děje.

[přasličák]

Zapomněl jsem ti Ivane odpovědět. Pásku odstranuji až v příští sezóně. Je plastická. Natáhne se. A u roubování za kůru nehrozí zaškrcení. S oblibou používám plastové vyznačovací pásky, které u nás revírníci u Lesů ČR používají k vyznačování stromů k těžbě. Jsou barevné, pevnější a levnější než roubovací. Pletiva pod bílou páskou nezahnívají, nerosí se. Fotky byly pořízeny koncem září.

[Ivan Hlavatý]

V obou případech se jednalo o roubování za kůru. Samozřejmně, není to zase tak běžné. Co je však u mně skoro běžné a přidává mi to práci navíc, to je předčasné vykvétání roubů jabloní po naroubování v ruce již v prvním roce po vysazení roubovance. A to i u takových odrůd, jako je Rubín. Rouby vykvetou ve stejném termínu, jako stromy jabloní. Většinou se u rašicího pupenu objeví jak květy, tak i základ růstového vrcholu. Květy musím co nejdříve opatrně vyštípat, abych nepoškodil růstový základ, ze kterého naroste špičák. Je to celkem časově náročná operace. Někdy se mi však i stane, že roub pouze zakvete, ale nic z něj neproroste. Přitom roub sroste s podnoží. Výhon vyraší až druhou sezónu. Tu jsou mé teoretické znalosti nedostatečné. Pouze odhaduji, čím by to mohlo být. V minulosti se mi to nestávalo. Vliv globalního oteplování jsem zavrhl. Spíše to přičítám používání nevhodného technologického postupu. Podnože zakládám do sklepa koncem listopadu. Teplota se tam pohybuje kolem 5- ti stupňů. S roubováním v ruce asi začínám moc brzy. Už počátkem ledna. To mám nejvíce času a také největší chuť do práce po prolenošených svátcích. Současně rouby beru ze stromu. / V žadném případě neberu rouby s květními pupeny, nepoužívám bazální části roubu/. Naroubované podnože dám do kbelíku a kořeny prosypu substrátem. Při sklepní teplotě rouby s podnoží srostou. Ve sklepě jsou skoro tři měsíce, než je vyškolkuji. Napadá mne domněnka, jestli snad v této době u oček naroubovaných roubu nějakým způsobem ještě neproběhne dodatečná diferenciace listových pupenů na květní. Je to nějaká má analogie s tím, že když zakrátím vyrůstající letorost u jabloně počátkem června, dojde k přeměně listových pupenů na květní. Vykvetou však následující rok. Omlouvám se, že je to moc akademické. Ale byl bych rád, kdyby mi někdo uměl objasnit příčinu, proč se tak děje.

Mirku, vysvetliť to uspokojivo neviem. Moja 'hypotéza' je taká, že - možno - každý puk jadrovín obsahuje zárodočné bunky tak 'kvetné', ako aj 'rastové'. Teda aj puky, ktoré vizuálne hodnotíme ako 'jednoznačne iba rastové'. A za určitých okolností sa tie kvetné bunky môžu aktivovať. Tým stimulom môže byť napríklad odber takéhoto výhonku na štep, alebo radikálne skrátenie výhonku. Tiež si myslím, že teória o diferenciácii pukov na kvetné v jednej sezóne a ich vykvitnutie v nasledujúcej nemusí byť celkom pravdivá. Vychádzam z toho, čo som tu už uviedol v predchádzajúcich príspevkoch - {Stručne: vo februári skrátim bujný výhonok z minulej sezóny, rastúci kolmo nahor, na 2-3 púčiky. Z nich ešte v tú istú jar(!) vypučí nielen rastový výhonok, ale aj kvety(!). Ak by tento bujný výhonok nebol skrátený, v danom mieste (pri jeho báze) by v žiadnom prípade nezakvitol. A ešte v tej istej sezóne sú tam plody(!). Názorne postupne na foto 1-4, ospravedlňujem sa za opakovanie}.
Je možné, že radikálne skrátenie výhonku na čapík vplyvom zmeny prúdenia auxínov/giberelínov navodí urýchlenú diferenciáciu v pukoch na kvetné. A to ešte v danej sezóne - teda v časovom horizonte iba týždňov (a nie až k nasledujúcej sezóne). Či to tak naozaj je, to neviem - len predpokladám. IH

[přasličák]

Je to Ivane velmi zajímavé. Zkusím to stejně u sebe. Obávám se, že když u mne v únoru silně zakrátím loňské dřevo, z ponechaných oček vyroste silné vegetativní dřevo, ne gegerativní, zejména u Rubínu. Ne květy. Ale nevím. Uvidíme. Možná to dělá podstatně teplejší počasí u Tebe. U mne to může být možné potom jenom v tom teplém sklepě. Letos zkusím roubování v ruce později, až v polovině února. Pár kousků udělám v lednu pro porovnání.

[Ivan Hlavatý]

Je to Ivane velmi zajímavé. Zkusím to stejně u sebe. Obávám se, že když u mne v únoru silně zakrátím loňské dřevo, z ponechaných oček vyroste silné vegetativní dřevo, ne generativní, zejména u Rubínu. Ne květy.

Je to možné, Mirku. Ale za pokus s pár konárikmi nič nedáš (napokon, vždy sa dajú 'odfiknúť' na konárový krúžok, ak by to nefungovalo). Ja som to prvýkrát takto skúsil pred 2 rokmi, pri udržiavacom reze na odrodách Topaz/A2, Desert/MM106 a Fuji/MM106, išlo o stromy vo veku 5-8 rokov, pyramídové koruny. Použil som to na neperspektívnych, kolmo alebo šikmo nahor rastúcich, bujných a zahusťujúcich výhonkoch hrúbky malíčka až ukazováka, ponechával som 2, maximálne 3 púčiky. Nechcel som tie výhonky šmiknúť na konárový krúžok, lebo by na ich nadradenom konáriku zostal prílišný 'mŕtvy' priestor. Tiež som potom skôr očakával, že z pukov asi vyrazia ďalšie bujné letorasty. Ale kupodivu sa to nestalo, vyrašili primerane slabšie rastové výhonky a často popri nich aj kvety, ktoré priniesli ešte v danom roku plnohodnotné plody. Po 2 rokoch je v daných miestach plodonosný obrast, ktorý nenarušuje rádovú podriadenosť konárov ani 'architektoniku' koruny. Či to ale bude fungovať aj v iných pôdno-klimatických podmienkach, pri stromoch v inom veku a pri iných odrodách - to neviem.
(P.S.: samozrejme, existuje aj tá možnosť, že tieto bujné, neperspektívne, zahusťujúce a strmo nahor rastúce výhonky nenecháme zdrevnatieť, ale riešime ich ešte v danom roku - buď vylomením za zelena, alebo včasným zaštipnutím. To by si ale vyžadovalo časovo náročnú a priebežnú prácu v lete, čo pri viacerých a vzrastnejších stromoch je sotva možné. Preto ich 'objavujeme' až pri zimnom/predjarnom reze. Väčšinou sa to rieši ich strihom na konárový krúžok. Mnou popísaný postup je možné vtedy vyskúšať ako alternatívu). IH

[vysloužil]

Je to Ivane velmi zajímavé. Zkusím to stejně u sebe. Obávám se, že když u mne v únoru silně zakrátím loňské dřevo, z ponechaných oček vyroste silné vegetativní dřevo, ne generativní, zejména u Rubínu. Ne květy.

Je to možné, Mirku. Ale za pokus s pár konárikmi nič nedáš (napokon, vždy sa dajú 'odfiknúť' na konárový krúžok, ak by to nefungovalo). Ja som to prvýkrát takto skúsil pred 2 rokmi, pri udržiavacom reze na odrodách Topaz/A2, Desert/MM106 a Fuji/MM106, išlo o stromy vo veku 5-8 rokov, pyramídové koruny. Použil som to na neperspektívnych, kolmo alebo šikmo nahor rastúcich, bujných a zahusťujúcich výhonkoch hrúbky malíčka až ukazováka, ponechával som 2, maximálne 3 púčiky. Nechcel som tie výhonky šmiknúť na konárový krúžok, lebo by na ich nadradenom konáriku zostal prílišný 'mŕtvy' priestor. Tiež som potom skôr očakával, že z pukov asi vyrazia ďalšie bujné letorasty. Ale kupodivu sa to nestalo, vyrašili primerane slabšie rastové výhonky a často popri nich aj kvety, ktoré priniesli ešte v danom roku plnohodnotné plody. Po 2 rokoch je v daných miestach plodonosný obrast, ktorý nenarušuje rádovú podriadenosť konárov ani 'architektoniku' koruny. Či to ale bude fungovať aj v iných pôdno-klimatických podmienkach, pri stromoch v inom veku a pri iných odrodách - to neviem.
(P.S.: samozrejme, existuje aj tá možnosť, že tieto bujné, neperspektívne, zahusťujúce a strmo nahor rastúce výhonky nenecháme zdrevnatieť, ale riešime ich ešte v danom roku - buď vylomením za zelena, alebo včasným zaštipnutím. To by si ale vyžadovalo časovo náročnú a priebežnú prácu v lete, čo pri viacerých a vzrastnejších stromoch je sotva možné. Preto ich 'objavujeme' až pri zimnom/predjarnom reze. Väčšinou sa to rieši ich strihom na konárový krúžok. Mnou popísaný postup je možné vtedy vyskúšať ako alternatívu). IH

Dlouze jsme s Ivanem debatovali, jestli je možné, aby konkurenční výhon v předjaří zakrácený na čípek, stihl ještě tentýž rok přediferencovat svůj koncový pupen na čípku do květního a vykvést. Osobně jsem si dosud myslel, že to možné není. Soudím, že na výhonech jsou umístěny nějaké spící květní pupeny, které se za normálních podmínek neprobudí a raší jen vegetativní.
Když jsme tu psali o vykvetení naštěpovaných roubů, mohu říci, že právě rouby od dr. Hlavatého vykvétají nejochotněji. A to i odrůdy, které běžně na jednoletém dřevě neplodí. Patrně proto, že mají v sobě přebytek nashromážděných živin a růstových faktorů. Jestli to, co popisuje Ivan, bude fungovat paušálně, nevím. Řez na čípek praktikuju, ale obvykle proto, abych výhon z něj za vegetace opakovaně zaštípnul a přeměnil tak na plodný.
Každopádně časosběrný dokument o tom, jak kolmý konkurenční výhon po zakrácení zaplodil, je mimořádně zajímavý.

[přasličák]

Tak tedy jste mně přesvědčili. Uděláme pokusy a zadokumentujeme to. Je to sice téma skoro na diplovou práci ale rozhodně nevím o tom, že by toto bylo hojně publikováno. Budeme mít výsledky z horší, střední i teplé polohy. V mně běžně dostupné teorii řezu jsem to nenašel. Omlouvám se, jestli jsme skoro akademickou debatou znechutili běžné účastníky fóra, ale případné výsledky mohou být užitečné v praxi. S oblibou tvrdím, že řez je nejtěžší ovocnářská disciplína. Každý řeže, málo kdo to umí. / Řadím se spíše k těm prvním /.