Rez jadrovín.

[andre.marek]

Já když jsem začínal řez právě v tom březnu, jsem nestíhal všechno včas a občas jsem musel právě narašené stromky před květem stříhat (postupoval jsem vždy od mladých stromů časně abych podpořil růst ke starým, nebo bujně rostoucím, kde při větší prořezávce právě později ten řez už trochu brzdil). Ale ta práce se stromem před květem je hrozná. Člověk hodně květů při sundávání větších větví oláme a mě to bylo vždy hodně líto. Proto jsem začal s řezem dříve, už během února pokud počasí dovolí a snažím se to stihnout před narašením.
Toto se samozřejmě týká jen jádrovin.
Peckoviny skoro všechny nechávám až do doby květu. S narůstajícím množstvím výsadby peckovin ovšem začíná stejný problém se stihnutím včas. Ale u těch peckovin raději říznu něco už vyrašené s listím, než řezat před květem. U nás vzhledem k pozdním mrazům pak ty rány trpí.

[vysloužil]

Smyslem předjarního řezu (když pomineme řez po výsadbě a výchovný) je stálá obnova mladého dřeva, protože na něm jsou plody nejkvalitnější. Má to ale jeden háček. Stromům pravidelně odebíráme hodně živé hmoty. Když k tomu připočteme sklizené ovoce a pohrabané listí, je logické, že strom potřebuje dodat živiny k tvorbě nového dřeva i násadě plodů. Zatímco soliterní strom v panenské půdě u polní cesty dokáže vyžít desetiletí bez agrotechnických zásahů, stromek s pravidelným řezem se bez pečlivé výživy neobejde. Proto se trochu skepticky stavím k hlubokému zmlazení starých stromů v zatravněných sadech a alejích. Krátkodobě k omlazení a růstu dojde, ale strom ještě víc vyhladoví a často je to začátek jeho konce.

[andre.marek]

Samozřejmou součástí takové péče je hnojení. Každou druhou zimu bývá v zatravněném sadě pod korunami navezený králičí hnůj, střídá se s vápněním. Na jaře pak většinou YaraMila complex, nebo cererit.

[vysloužil]

Samozřejmou součástí takové péče je hnojení. Každou druhou zimu bývá v zatravněném sadě pod korunami navezený králičí hnůj, střídá se s vápněním. Na jaře pak většinou YaraMila complex, nebo cererit.

To je samozřejmou součástí takové péče u Vás, já se o to taky snažím. Králíky už nechovám, naštěstí mám za plotem kravín. Ale ve svém okolí to prakticky nevidím. V lepším případě někteří pěstují v meziřadí zeleninu, řepu či brambory, což výživu stromů účelně supluje.

[Hawkeye]

Výchovný rez hrušiek má niektoré osobitosti. Dôležité je nenechať hornú časť koruny príliš "uletieť" nahor, k čomu má strom obvykle tendenciu v súlade s pravidlom apikálnej dominancie. Dôsledkom je potom spomalenie rastu až atrofia konárov dolných poschodí koruny na úkor tých horných. Taktiež pri hruškách občas vidíme snahu bočných konárov prerásť výškovo stredník a narušiť jeho dominanciu, čo by viedlo k chaotickej architektonickej prestavbe koruny. (Hovorím samozrejme o formovaní 'klasickej' pyramídovej koruny s poschodiami). Tieto tendencie je potrebné výchovným rezom postrážiť. Na fotkách je mladý strom odrody Abate Fetel - už rodiaci, ale stále ešte v štádiu výchovného rezu. Pri formovaní koruny (najmä jej 'otváraní' do strán) bol použitý aj rez na prevod. Taktiež opakované, ale citlivé skracovanie (zimným aj letným rezom) silných dlhých výhonkov je v tomto prípade prospešné - viedlo k vetveniu týchto výhonkov a redukcii ich nadmerného rastu do dĺžky/výšky. Momentálne je koruna zahustená sezónnymi letorastami a preto pôsobí možno trochu neprehľadne, ale oko skúsenejšieho pestovateľa už vidí, ako to bude vyzerať po najbližšom reze. Dôležité je, že je tam širšia škála možností, ako ktorý konárik a výhonok upraviť. Tak aby bol rast koruny rovnomerný, vyvážený a kompaktný, a zároveň bol predpoklad čo najskoršej tvorby ďalšieho rodivého obrastu. H.

[Hawkeye]

Nadviažem na môj predchádzajúci príspevok z konca nov.2023. Na foto 1,2 je mladá hruška Abate Fetel (uvádzaná v tom novembrovom príspevku) - stav pred rezom. Vidno zahustenie koruny väčším počtom dlhších výhonkov, predovšetkým v hornej časti koruny. Cieľom výchovného rezu je v tomto prípade jednak preriedenie koruny odstránením nadbytočných výhonkov, a tiež snaha korunu viac "roztvoriť" do strán (najmä rezom na prevod), bez narušenia jej symetrie a architektoniky. Na foto 3-5 je stav po dnešnom reze.
Na foto 6,7 je mladučká hruška Hardenpontova po včasnom výchovnom reze. H.

[Jirka61]

Krásná a názorná ukázka výchovného řezu. Obrázek je někdy lepší než slovní popis. J.

[Petr z H.]

Krásná a názorná ukázka výchovného řezu. Obrázek je někdy lepší než slovní popis. J.

Ano. Bohužel takto to funguje pouze v ideálních podmínkách ... bla bla bla, raději jsem svoje nářky smazal, to nikoho nezajímá. ... Pro stromy v ideálních podmínkách jsou pravidla popsána v každé knize, a ony se tak skutečně chovají. Ale na ty mrzáčky, kteří se podle příruček nechovají, každý kašle a raději o nich vůbec nemluví. Možná by bylo pro spoustu lidí hodně zajímavé a přínosné navrhovat alternativní řešení a ukazovat reakce na řez u mizerně se chovajících stromků. Jsou to právě ony, u kterých si mnozí z nás neví rady, jak je "poštelovat", a musí všemožně improvizovat, aby "nějakou" korunu vůbec člověk vyčaroval. A řešením nemyslím udělat z nich špičák a čekat, že vyraší 4 vzorné výhony. Ony totiž v našich podmínkách často vyraší pouze 1 nebo 2 - ale co pak?

[p.n.]

Tak pod to by se podepsal. Letos to bude u jedné jabloně třetí rok, co s ní zápasím, aby měla alespoň tři větve. A měl by možnost z toho udělat alespoň dutou korunu. Vypadá to, že letos se to konečně povede.

[andre.marek]

Přesně tohle názorné ukazování chyb na špatných výpěstcích má úžasně zpracované pan Urbánek na svých videích na youtube. Chtělo by to někde zaarchivovat a dostat do širšího povědomí.
Jediné co se mi u něj "nelíbí" je někdy moc detailní řez a to, že moc nepoužívá pěkně narostlé letorosty pro plodnost v následujícím roce a snaží se dostávat plodonosný obrost co nejblíže kosterním větvím, což je samozřejmě žádoucí, ale ne vždy možné a hlavně jednoduše proveditelné. Ale asi to je kvůli jednodušší starostlivosti pro "běžné uživatele" v budoucnu, kdy takovýto řez pak není potřeba každoročně obnovovat a ošetřovat.