Rez jadrovín.

[Vlasatej]

Fakt krásný výsledek. Škoda že na to nemám víc času, je to jedna z mnoha prací, a všechny práce mají určitý termín, kdy musí být hotovy. Taky sem včera dělal řez, ale na cca 20 stromů sem měl dvě hodiny...

[Hawkeye]

Ešte sa vrátim o 3 roky späť. Fotografie č.1-5 sú z roku 2020. Foto 1 je z februára 2020 a je tam v texte popísané o čo ide. Nasledujúce fotky (2-5) sú z obdobia apríl až jún 2020.
Fotografie č.6-9 sú súčasné. Na nich je inkriminované miesto v korune jablone Desert označené farebne. Miesto pôvodného rezu na foto 8 ukazuje šípka.
Pôvodný zámer - premeniť bujný, strmo nahor rastúci výhonok na plodonosný konár primerane 'zapadajúci' do habitu koruny - bol dosiahnutý. H.

[Hawkeye]

Pri 'výchovnom' formovaní korún stromov najčastejšie používame rez (presnejšie povedané 'strih' nožnicami). Časté je aj využitie rôznych pomôcok na udržanie konárika v želanom smere rastu - vyviazaním, rozperkami, štipcami, závažiami alebo rôznymi na tento účel vyrobenými 'odkláňadlami'.
Pomerne opomínanou technikou sú zárezy do kôry v okolí púčikov, väčšinou nad nimi, s cieľom primäť ich k vyrašeniu tam, kde by sme si to želali.
Nedávno som odporučil tento spôsob kolegovi záhradkárovi pri jeho jablonke Rubinola (foto 1), na ktorej bol dlhší vyholený úsek stredníka. Zárezy nad spiacimi púčikmi boli úspešné, a to napriek tomu, že boli realizované už vo vegetačnom období (foto 2,3).
Všeobecné údaje o technike zárezov nad/pod púčikmi viď na foto 4,5. H.

[Hawkeye]

Výchovný rez mladých stromčekov je veľmi dôležitý, obzvlášť prvé 2-3 roky, kedy formujeme základy budúcej koruny. Zásahy do rastúceho stromčeka treba vždy citlivo zvažovať, ozvlášť tie počas vegetácie. Niekedy sa stretneme s prípadmi, keď stromček po zasadení rastie v 1. či 2.roku bujne (čo je ten lepší prípad) - foto 1. Ak však vyháňa veľmi dlhé letorasty (prírastky), nie je dobré tieto nechať narásť do neúmernej dĺžky. Následkom môže byť nedostatočné vetvenie, prípadne až vyhoľovanie, alebo nedostatočne pevná a kompaktná korunka. Nadmerne dlhé prírastky je vhodné regulovať. Môžeme to robiť zaštipovaním ich vrcholových lístkov, alebo skrátením nožnicami. Ak má stromček príliš dlhé prírastky, neváham ich skrátiť aj v priebehu júna. Výsledkom skrátenia býva jednak vyrašenie nového koncového výhonku zo záložného púčika (na fotkách je označený vždy hornou šípkou), a jednak vyrašenie ďalšieho výhonku pod ním, ktorý je slabší a smeruje viac do strany (na foto označený dolnou šípkou). V druhom kroku potom môžeme neskôr spraviť 'rez na prevod' na tento slabší výhonok, čo je v tomto prípade vlastne 'dvojstupňový sektorový rez' (DSR) - označené červenou na poslednej fotke. Samozrejme, takýto postup by bol vyslovene zbytočný resp. nevhodný pri slabšie alebo 'normálne' rastúcich stromčekoch. Pri stromčekoch rastúcich príliš bujne (najmä triploidoch) však môže byť dobrou pomôckou ako zregulovať ich rast a formovanie koruny do optimálnych koľají. H.

[Hawkeye]

Pri mladých stromoch hrušiek je výchovný rez v prvých rokoch veľmi dôležitý. Jeho úlohou je hlavne tlmiť prednostný bujný rast v hornej časti koruny, a tým zabrániť jej 'uleteniu do neba' a nežiadúcej prestavbe koruny. Tiež je dôležité mať pod kontrolou aj bočné výhonky, ktoré majú často tendenciu prerastať terminál a taktiež nežiadúco 'prestavať' architektoniku koruny. Na foto 1,2 je mladá hruška odrody Abate Fetel, ktorej koruna je formovaná (aj) výdatným letným rezom.
Plody (viď ďalšie fotky) sú na danú fenofázu výrazne väčšie než pred rokom. To ale nie je zásluha (iba) rezu, ale aj adekvátneho zavlažovania. H.

[Hawkeye]

Pár poznámok k rezu hrušiek:
▪︎Ak mladé stromčeky hrušiek v prvých rokoch po výsadbe začnú rásť príliš bujne, skracujem v priebehu leta ich nadmerne dlhé výhonky. Ak by tieto boli ponechané bez zásahu, môžu dosiahnuť neprimeranú dĺžku, v koncovej časti sa skrúcať alebo celé skláňať k zemi. Takéto veľmi dlhé a tenké výhonky dávajú predpoklad následného nedostatočného vetvenia, vyhoľovania a slabej nosnosti nekompaktnej koruny. Na foto s č.1 je mladý stromček Hardenpontovej po letnom skrátení príliš dlhých výhonkov. Presvetlenie a výber výhonkov, vhodných na tvorbu koruny, budú realizované až predjarným rezom v budúcom roku. Na foto s č.2 je Nojabrskaja, zasadená v okt.2022. Na nej boli tiež letným rezom skrátené výhonky, ktoré by inak dosiahli neprimeranú dĺžku. Ich skrátenie dáva predpoklad vybudovania pevnej a kompaktnej koruny. (P.S.: takéto skrátenie dlhých výhonkov sa samozrejme robí len vtedy, ak je potrebné. Pri hruškách často býva opačný problém - slabý rast v prvých rokoch po výsadbe).
▪︎Na ďalších fotkách je zdokumentovaný postup, ako využiť aj neperspektívny výhonok pre tvorbu architektonicky optimálnej koruny. Ide o starší stromček hrušky Erika. Strmý, takmer kolmo nahor rastúci konkurent stredníka nebol odstránený celý (rezom na konárový krúžok), ale iba radikálne skrátený. Na fotkách označených č.3 a 4 je miesto skrátenia označené šípkou. Po tomto skrátení vyrašil výhonok, smerujúci von z koruny šikmo v tupom uhle. Ten bol premenený na rodivý konár, vhodne vypĺňajúci priestor v korune. Na fotkách s č.5 a 6 je žltými bodkami označený pôvodný, silne skrátený konkurent stredníka, červenými bodkami potom konárik odstupujúci z neho už žiadúcim smerom a v želanom uhle. Na foto s č.7 je celkový pohľad (farebné bodkovanie totožné ako na foto s č.5 a 6) - vidno, ako daný konárik vhodne vypĺňa miesto v korune. Na jeho vytvorenie bol využitý pôvodne nevhodný, strmo nahor rastúci konkurent stredníka. H.

[Hawkeye]

Rez ovocných stromov je asi najnáročnejšou 'disciplínou' pri ich pestovaní. Platí, že rokmi boli vysledované postupy, ktoré sa osvedčili a ktoré by si mal každý začínajúci záhradkár osvojiť. Zároveň platí, že pri reze stromov neplatia akési nemenné 'železné' pravdy, a k rovnakému výsledu (úrode pekných, chutných a zdravých plodov) môžu viesť rôzne cesty. Do tretice platí, že sú isté faktory, ktoré je potrebné pri reze rešpektovať. Medzi ne patria aj RASTOVÉ VLASTNOSTI a CHARAKTER RODIVOSTI jednotlivých odrôd. Preto by sme pri reze mali mať na pamäti nielen aký tvar ním chceme dosiahnuť, ale aj to, akú konkrétnu odrodu striháme. V článku ing. O.Paulena v časopise Sady a vinice je táto problematika názorne a prehľadne popísaná.
(P.S.: aj keď ja osobne by som Rubín/Robinolu do jednej 'skupinky' s Topazom nedával ...). H.

[přasličák]

Hawkeye to jako vždy vystihl. Topaz samozřejmně zejména charakterem plodnosti rozhodně nazapadá do stejné skupiny s Rubínem a Rubinolou a řeže se odlišně. Řez v profesionálních výsadbách je zcela odlišný od řezu na zahradě. Profesionálové nemají čas se se stromem mazlit. Také tvrdím, že je to nejtěžší disciplína. A učím se celý život, vždy mne něco nového překvapí. Jsou velké rozdíly mezi odrůdami. Třeba odrůda Admirál rovněž nepatří k těm nejsnadnějším. Počáteční bujný růst, možnost vyholování, poměrně brzké stárnutí plodonosného obrostu, v mých podmínkách i náchylnost k rakovině dřeva, potřeba důsledného ošetření ran po řezu. Ale vše se dá zvládnout. Je potřeba překonat obavy a zkusit to. Nikdo se nenarodí a schopnost umět řezat ovocné stromy dostane od Boha, jak jsem se jednou dočetl. Není ostuda se učit od těch, kteří to umí a mají výsledky nejen v množství ostříhaných větví, ale zejména v kvalitě a množství ovoce. A potvrzuji rovněž poznámku, že k cíli nevede pouze jedna cesta. Škoda, že většina absolventů zahradnických škol řezat neumí. Shodou okolností jsem se od kolegy ze středních Čech dozvěděl, že se tam hodinová sazba při řezu ovocných stromů fakturuje 500,-kč za hodinu. No to snad u nás nemají ani ajťáci. Jak se znova narodím, budu zahradníkem.

[PeterS]

Hawkeye to jako vždy vystihl. Topaz samozřejmně zejména charakterem plodnosti rozhodně nazapadá do stejné skupiny s Rubínem a Rubinolou a řeže se odlišně. Řez v profesionálních výsadbách je zcela odlišný od řezu na zahradě. Profesionálové nemají čas se se stromem mazlit. Také tvrdím, že je to nejtěžší disciplína. A učím se celý život, vždy mne něco nového překvapí. Jsou velké rozdíly mezi odrůdami. Třeba odrůda Admirál rovněž nepatří k těm nejsnadnějším. Počáteční bujný růst, možnost vyholování, poměrně brzké stárnutí plodonosného obrostu, v mých podmínkách i náchylnost k rakovině dřeva, potřeba důsledného ošetření ran po řezu. Ale vše se dá zvládnout. Je potřeba překonat obavy a zkusit to. Nikdo se nenarodí a schopnost umět řezat ovocné stromy dostane od Boha, jak jsem se jednou dočetl. Není ostuda se učit od těch, kteří to umí a mají výsledky nejen v množství ostříhaných větví, ale zejména v kvalitě a množství ovoce. A potvrzuji rovněž poznámku, že k cíli nevede pouze jedna cesta. Škoda, že většina absolventů zahradnických škol řezat neumí. Shodou okolností jsem se od kolegy ze středních Čech dozvěděl, že se tam hodinová sazba při řezu ovocných stromů fakturuje 500,-kč za hodinu. No to snad u nás nemají ani ajťáci. Jak se znova narodím, budu zahradníkem.

Veľká pravda, rez je kráľovská disciplína. Pracoval som vo firme, kde som mal vyše 10 kolegov Ing. záhradníkov, ovocinárov. Niektorí vedeli strihať aj štepiť, ale niektorých som to učil ja a divil som sa, že majú veľmi slabé základy. Strihanie konárov automaticky na 3-5 očiek bol u nich štandard. Všetci hovorili, že sa v škole zamerali na niečo iné a strih a štepenie boli pre nich iba povinné jazdy kvôli skúške, aj to skôr teoretickej. Ale mal som dvoch, čo to ozaj ovládali. Pri kolegoch, čo sa vyznali to bolo rovnaké, bavilo ich to. Jeden z nich chodil strihať zadarmo aj ku susedom. Inak strihanie záhradníckych firiem býva hrozné, suma vysoká. Otec si raz zavolal firmu na svoju záhradu, lebo vraj ja nestíham. Darmo som mu vysvetľoval, že strihať všetko v januári nie je najlepší prístup, no on je taký typ, že chce mať všetko naporiadku a včera bolo neskoro. Tak som po "profesionáloch" týždeň upravoval rezy, odstraňoval "vešiaky" a dočisťoval na jar marhule, glejotok prakticky všade. Cena za hodinu práce - 50€!, boli dvaja, čiže 25€ na hlavu. Robili 5 hodín a zobrali 250€. Stačí k práci rebrík a nožnice. Prakticky jedným záťahom zarobené na náradie.

[přasličák]

Hluboká pravda Peter S. V Česku je to obdobné, akorát plat chtějí v korunách. Jedna zajímavost. V sobotu jsme měli krajské odborné školení zahrádkářů v Ostravě. Při přednášce ing. Dušana Nesrsty, předního odborníka na jádroviny, ten doporučoval i u jádrovin řez provádět v době kvetení nebo těsně před tím. Tento termín řezu volím pouze u meruněk a broskvoní. Ing. Nesrsta to zdůvodňoval možnosti podle květní nasady zároveň provádět regulaci plodnosti. Tento argument chápu. Myslím si však , že u tak pozdního termínu "zimního" řezu může docházet i k částečnému oslabení růstu s negativním dopadem na mladé výsadby či stromy se slabými přírustky. Řez se tak posunuje z doby mimo vegetaci do doby v době vegetace. Samozřejmně uznávám, že řez v lednu, zejména u peckovin, je nesmysl. Zahrádkář toho nemá tolik, aby začel tak brzy. To snad u profesionálů, kteří by to na jaře nestihli a potřebují zaměstnat zaměstnance. Jádroviny stříhám obvykle od poloviny března, peckoviny počátkem dubna. O teplomilných jsem psal. Révu až koncem února či počátkem března. Příliš časný řez révy u mne způsobuje časné rašení a namrznutí rašicích výhonů.