Rez jadrovín.

[vysloužil]

Ve vlákně o řezu starých stromů je zmíněná jedna velmi pěkná a poučná publikace. Zaujal mě jeden odstavec, přiznám se, že jsem podobné již četl, přesto jsem zatírat rány nepřestal. Alekdo ví, možná je to opravdu špatný postup.

Zatieranie rán
Výskumy arboristiky a postupné
lepšie porozumenie vnútorných de-
jov stromov ukazujú, že ochranné
nátery nemusia byť stromu takou
veľkou pomocou, ako sa mohlo
zdať v minulosti. Pod náterom totiž
vzniká vlhká mikroklíma, a tým
aj vhodné podmienky pre klíčenie
spór drevokazných húb. Tie sa do
rany dostávajú z okolitého vzduchu
bezprostredne po reze. Strom
má vlastné obranné mechanizmy
vytvárania vnútorných bariér
v dreve a oddeľovania rozkladu.
Potrebnejšie, než zatierať rany
je nevytvárať poranenia, ktoré
sa nemôžu zahojiť. Takými sú
najmä hrubé rezy veľkých konárov,
odtrhnutie kôry pri priamom reze
väčšej vetvy. Pri neprekročení
odporúčanej veľkosti rán a dobrej
vitalite stromu sa rany hoja spo-
ľahlivo. Zatieranie rán štepárskym
voskom sa vyplatí azda len pri
zakladaní korún mladých stromov,
kedy vosk zabraňuje vysychaniu
mladých pletív a predchádza
zbytočným stratám vody.

[Hawkeye]

Ve vlákně o řezu starých stromů je zmíněná jedna velmi pěkná a poučná publikace. Zaujal mě jeden odstavec, přiznám se, že jsem podobné již četl, přesto jsem zatírat rány nepřestal. Alekdo ví, možná je to opravdu špatný postup.
Zatieranie rán
Výskumy arboristiky a postupné
lepšie porozumenie vnútorných de-
jov stromov ukazujú, že ochranné
nátery nemusia byť stromu takou
veľkou pomocou, ako sa mohlo
zdať v minulosti...

Áno, toto je kontroverzná téma a jednoznačné závery asi jednoducho nie sú. Názory sú rôzne, a rovnako aj postupy ovocinárov.
Prikladám jeden článok na danú tému, napísaný trochu expresívnym štýlom, ale určite zaujímavý... H.

[roman]

Moje zkušenost je taková, že když na staré meruňce nebyla větší rána zatřená, tak tak pořád rostly nějaké bílé houby. Když jsem to před pár lety očistil a zatřel latexovou barvou, tak tam od té doby nerostou.

[MikeDundee]

Tak teď se přiznám že jsem malinko rozpačitý co mám vlastně použít. Chtěl jsem zakrátko odřezat nějaké zahušťující větve meruňky (rány cca 6-7 cm v průměru). Nějak se mi nechce věřit, že bych měl tyto rány nechat bez ošetření, když monilia laxa se do stromu dostane i jen přes drobounký květ. Pod latexem se tedy údajně budou množit různé houby, zatímco výrobci na etiketě inzerují urychlení hojení rány. Štěpařský vosk více připomíná pryskyřici, kterou meruňka sama zaceluje rány, asi nevytváří takové temné vlhké prostředí pro množení hub pod sebou, ale časem popraská. Co používáte pro háklivé typy stromů (meruňky) vy ?

[Hawkeye]

Tak teď se přiznám že jsem malinko rozpačitý co mám vlastně použít. Chtěl jsem zakrátko odřezat nějaké zahušťující větve meruňky (rány cca 6-7 cm v průměru). Nějak se mi nechce věřit, že bych měl tyto rány nechat bez ošetření...

Ono 'malinko rozpačité' sú aj tie poznatky/odporúčania o nezatieraní rán, prezentované vyššie...
Postupujte tak, ako sa Vám to v minulosti osvedčilo. Ja používam na zatieranie rán 'Dendrosan stromový balzam'. Lepší je asi 'Tervanol', ten už ale nemám.
Veľkým ranám na marhuliach (a kôstkovinách všeobecne) sa ale snažím vyhnúť... H.

[Hawkeye]

Cieľom výchovného rezu hrušky by malo byť vybudovanie symetrickej, vzdušnej, ale zároveň kompaktnej a pevnej koruny. Rešpektovať treba vzájomnú podriadenosť poschodí a konárov a nedopustiť nežiadúcu 'prestavbu' koruny (bočné konáre nesmú prerásť stredník a horné poschodia prevziať dominanciu v raste).
Na foto 1 je mladá, ale už plodiaca hruška Abate Fetel pred rezom. Na foto 2 je tento strom po reze v polovici februára t.r. Na foto 3-5 je ten istý strom teraz. Vidno, že koruna vykazuje vyššieuvedené znaky a rodivý obrast (t.č.rozvinuté kvety) je v jej priestore rovnomerne rozložený, pričom sa nachádza už aj v jej vyšších etážach, teda nielen v bazálnom poschodí.
Stromy jadrovín pochopiteľne začínajú rodiť postupne, v mladom veku nasadzujú kvety a plody najprv na 'staršom' dreve (teda na báze koruny a v jej strede). Pekne to vidno na foto 6,7 (Hardenpontova zasadená v okt.2020) a na foto 8 (Hardenpontova zasadená v okt.2021). Cieľom výchovného rezu mladých hrušiek potom je, aby sa rodivý obrast postupne 'šíril' čo najrovnomernejšie aj do vyšších a krajných (čiže mladších) partií koruny. H.

[Hawkeye]

Pár poznámok pre začiatočníkov k rezu jablone a názorný príklad:
Na fotkách je mladý stromček odrody Rozela na podpníku MM106, t.č. vysoký 2 metre. Tvarovaný je s priestorovou pyramídovou korunou s poschodiami a dominujúcim stredníkom. Výška kmeňa je len asi 50-60cm. Cieľom výchovného rezu jabloní je vybudovať architektonicky symetrickú, vzdušnú a pevnú korunu, ktorá unesie úrodu a konáre sa nebudú ohýbať k zemi, alebo lámať. Potrebne je rezom budovať poschodia postupne, pri zachovaní ich vzájomnej podriadenosti, čo platí aj pre konáre (kostrové a následne 1.,2.atď. rádu). Rodivý obrast by mal byť v korune rozložený čo najrovnomernejšie, teda nielen prevažne na jej periférii. Ideálne je rezom dosiahnuť rovnováhu medzi rastom a rodivosťou, čiže aby strom bohato rodil, ale zároveň mal dostatok nových prírastkov a v rodivosti nealternoval. Na foto 1,2 je Rozela po výchovno-udržiavacom reze koncom februára. Na ďalších fotkách je tento stromček dnes, v čase kvitnutia. Pri pohľade do jeho koruny zhora (posledné foto) vidno rovnomerné rozmiestnenie plodonosného obrastu v priestore koruny, čím je využitý celý jej objem. H.

[Hawkeye]

Príspevok pre začiatočníkov:
V odbornej literatúre aj v príručkách o výchovnom reze jadrovín sa často stretávame s odporúčaním, aby rez (v reále strih) skracovaného konárika/výhonku pri tvarovaní korunky bol spravený na vonkajší púčik. Tu platí, že toto odporúčanie netreba brať ako 'železné pravidlo'. Obzvlášť pri hruškách často potrebujeme korunku viac 'otvoriť' do strán, pričom práve ten výhonok z vonkajšieho púčika nám môže nežiadúco a ako na potvoru rašiť strmšie nahor, a tiež príliš bujne. Preto je niekedy vhodnejšie postupovať opačne - teda konárik/výhonok skrátiť na vnútorný púčik. Ten vyraší bujne a strmo nahor, avšak vonkajší púčik pod ním už raší tak ako chceme - teda v tupšom uhle do strany, a tiež menej bujne. Nasledujúcim krokom je potom rez 'na prevod', ktorým odstránime časť konárika tesne nad odstupom výhonku, rašiaceho z vonkajšieho púčika. Dosiahneme tým lepšie 'roztvorenie' korunky a jej optimálnejšie tvarovanie. Tento postup sa niekedy nazýva aj 'dvojstupňový sektorový rez' (DSR), ale na pomenovaní až tak nezáleží. Dôležité je, že to funguje.
Na fotkách v prílohe je mladučká hruška Nojabrskaja na plánke, zasadená v okt.2022. Červený bod označuje miesto rezu(strihu) na vnútorný púčik, modrý bod potom úroveň vonkajšieho púčika, z ktorého vyrašil výhonok v tupšom uhle a menej bujný. Žltou farbou je naznačený rez, ktorým postup dokončíme. Tento spôsob rezu na vnútorný púčik s naslednou korekciou 'na prevod' je vhodný najmä pri odrodách s bujnejším rastom a tendenciou vytvárať štíhlu, úzku korunu. Veľmi vhodný je práve pri hruškách. H.

[andre.marek]

Skvělá ukázka, jako vždy .
Jen malý dotaz - kdy provádíte to dokončení, tedy řez na převod? S tím mám pořád dilema - jestli ustřihnout po vyrašení a prvním intenzivním růstu - tedy někdy v první polovině června (v běžné roky) a tím částečně utlumit růst (výhodou je zase menší rána, rychlejší hojení a lepší výchozí pozice do dalšího roku), nebo čekat do dalšího jara?
V podstatě stejné dilema jako u Šítova řezu meruněk . Předloni jsem dělal, růst oslabil. Loni jsem kvůli tomu raději neudělal a letos jsem musel redukovat velké množství hmoty a jít hlouběji s řezem než by bylo úplně vhodné. Takže letos ho mám zase v plánu.

[Hawkeye]

... Jen malý dotaz - kdy provádíte to dokončení, tedy řez na převod? S tím mám pořád dilema - jestli ustřihnout po vyrašení a prvním intenzivním růstu - tedy někdy v první polovině června (v běžné roky) a tím částečně utlumit růst (výhodou je zase menší rána, rychlejší hojení a lepší výchozí pozice do dalšího roku), nebo čekat do dalšího jara?

Nemám nejaký nemenný, štandardný postup, čo sa týka termínu toho 'dokončujúceho' rezu na prevod. Väčšinou sa riadim intenzitou rastu. Tak ako píšete - ak je rast bujný, spravím ten rez pokojne už v skorom lete, keď ten výhonok z vonk.púčika drevnatie. Avšak nie vždy sa k tomu dostanem, a nezriedka potom rez dokončujem až v predjarí ďalšieho roku. Pri jadrovinách to nejaký mimoriadne dôležitý význam podľa mňa nemá. Ak je rast výhonkov slabší a listov na nich menej, s rezom na prevod sa neponáhľam, keďže chcem počas celej vegetácie využiť pre asimiláciu aj výhonok z vnútorného púčika (ktorý potom pôjde po zime preč). H.