ahojte zahradkari,
zacinam aktualnu temu (pokial je to duplicitne, poprosim kvasa o zmazanie)
zacali ste uz rezat? aky su vase nazory, skusenosti, rady atd...
Tomas
letny rez jadrovin
letny rez jadrovin
Stromy pěstuji v přirozených tvarech na chudší půdě, a tak letní řez provádím málo. Odstraňuji konkurenční výhony a vlky (kdykoli, nemám přesný termín), dělám Šittův řez meruněk v polovině června, podobný i u mladých bujně rostoucích slivoní. Zaštipovací řez jádrovin k přeměně vegetativních výhonů na plodné cíleně neprovádím, počkám, až se stromek rozplodí. Při odstraňování konkurenčních výhonů někdy nechávám čípky, z nichž se plodonoš vytvoří (názorně to tu prezentoval dr. Hlavatý). Plánuji pozdně letní řez k lepšímu oslunění plodů a prevenci hořké pihovitosti. Většinou ale, než se k němu odhodlám, je pozdě. Broskvoně po sklizni neřežu, počkám na jaro, až (jestli) vykvetou. Občas na broskvoních průběžně odstraňuji větvičky, které nemají plody, zejména, jsou-li hodně kadeřavé. Nejvíc času strávím nedobrovolným letním řezem - odstraňováním suchých větví višní, meruněk, slivoní - v poslední době i jabloní - postižených monilií a pseudomonádou.
letny rez jadrovin
Rovněž provádím letní řez pouze omezeně. Jednak z nedostatku času, jednak po předchozích zkušenostech. Podle mne je zásadní řez v době vegetačního klidu. Letní řezy jsou pouze doplňkové. U jádrovin spíše v létě provedu pouze jemnější průklest. Hlavně, pokud potřebuji do koruny dostat světlo. Kde se nedostane slunce, tam není kvalita. Zásadně v létě nezakracuji silně zaplozené výhony. Tím se značně zredukuje listová plocha a omezí fotosyntéza. Projeví se to negativně na velikosti plodů. Nezaplozené letorosty a vlky, silně zahušťující korunu, odstraňuji na větevní kroužek. Rovněž využívám ohýbání výhonu do mírně šikmé polohy v první polovině června s cílem docílit diferenciaci listových pupenů na květní. / Na palmetách ./ Redukce, případně letní zakracení letorostu, má rovněž význam u odrůd, silně náchylných k pihovitosti jako jsou Admirál, Rozela, Vanda a podobně. Největším "žroutem" vápníku jsou nové, silně rostoucí letorosty. Na plody pak tento prvek nezbývá. Dojde li k redukci těchto letorostů, na čas se zastaví jejich nárust a vápník se dostane i do plodů.
U meruněk je samozřejmností letní šitův řez. V mých podmínkách u meruněk a rovněž broskvoní přesouvám základní / zimní / řez do doby kvetení těchto druhů. Tím se vyhnu tvorbě klejotoku a chorobám dřeva a kůry. Zásadně nedělám, občas v literatuře doporučovaný, podzimní řez / Po sklizni /. Na podzim se u mne již řezné rány nehojí. U modrých peckovin letní řezy nedělám. U třešní je možné dělat řez při sklizni, popřípadě průklest. Rány se částečně do zimy hojí. U všech peckovin všechny větší rány i při letním řezu zatřu. Pokud musím řezat ořešák vlašský, termín volím na jaře, kdy jsou nové přírustky 5 až 10 cm. V tomto období ořech neroní mízu a do zimy se utvoří po obvodě řezné rány alespoň částěčně hojivé pletivo. Drobné ovoce je možno po sklizni stříhat - vystříhávat nejstarší odplozené výhony. Zde se řezná rána nehojí, ale zasychá. Přesto většinou provádím řez v zimě koncem února. Rozhodně si však nedovolím tvrdit, že pouze tento můj postoj k letnímu řezu je správný. Nemohu nezmínit pravidlo, letní řez podporuje plodnost a omezuje růst, řez v době vegetačního klidu naopak provokuje růst a oddaluje plodnost.
U meruněk je samozřejmností letní šitův řez. V mých podmínkách u meruněk a rovněž broskvoní přesouvám základní / zimní / řez do doby kvetení těchto druhů. Tím se vyhnu tvorbě klejotoku a chorobám dřeva a kůry. Zásadně nedělám, občas v literatuře doporučovaný, podzimní řez / Po sklizni /. Na podzim se u mne již řezné rány nehojí. U modrých peckovin letní řezy nedělám. U třešní je možné dělat řez při sklizni, popřípadě průklest. Rány se částečně do zimy hojí. U všech peckovin všechny větší rány i při letním řezu zatřu. Pokud musím řezat ořešák vlašský, termín volím na jaře, kdy jsou nové přírustky 5 až 10 cm. V tomto období ořech neroní mízu a do zimy se utvoří po obvodě řezné rány alespoň částěčně hojivé pletivo. Drobné ovoce je možno po sklizni stříhat - vystříhávat nejstarší odplozené výhony. Zde se řezná rána nehojí, ale zasychá. Přesto většinou provádím řez v zimě koncem února. Rozhodně si však nedovolím tvrdit, že pouze tento můj postoj k letnímu řezu je správný. Nemohu nezmínit pravidlo, letní řez podporuje plodnost a omezuje růst, řez v době vegetačního klidu naopak provokuje růst a oddaluje plodnost.