přasličák napísal: ↑

03 Jan 2023, 08:28

Klasická netkanka / tuším 50 g/m2 / funguje tak do -2 stupňů. Hrubší/ 10 g/m2 / do -3 stupňů.

Ďakujem, približné kvantifikovanie účinnosti ochrany pomocou NT je zaujímavé. V takom prípade bude táto metóda na vinič v mojich podmienkach asi nedostatočná.

přasličák napísal: ↑

03 Jan 2023, 08:28

Samozřejmně Larixi, při mrazech -7 stupňů netkanka nepostačí. Pokud jsou takové jarní mrazy pravidelné, na révu bych rezignoval. U nás tak do -3 až -4 stupňů. Ale každoročně. Řešením je třeba pěstování révy na jižní , neizolované stěně domu. ... Jsou i některé vychytávky, které oddálují rašení révy. Nespěchat s řezem, co nejpozději ohýbat budoucí tažeň, naházet v zimě sníh pod keře a podobně.

Vinič mám vysadený tri sezóny (začína štvrtá). Mladé listy omrzli iba raz. Jeden rok bola jar priaznivá, druhý rok vinič omrzol a tretí rok nastal prípad, ktorý som opísal vyššie. Uvidím, ako sa bude klíma meniť ďalej. Pestovanie ovocia je pre mňa iba koníček, takže ak by som mal vlastné hrozno povedzme priemerne raz za tri roky, bol by to pre mňa prijateľný výsledok - mám vysadených dosť ovocných druhov na to, aby každý rok nejaké ovocie bolo. Ani s každoročnou úrodou marhúľ a broskýň nepočítam ale skúšam to s nimi. Preto nezávidím profesionálnym pestovateľom - nespať po každej predpovedi jarného mrazu a celú sezónu sa obávať o výsledok ročného úsilia musí byť v dobe globálnej klimatickej zmeny a z toho prameniacich extrémnych prejavov počasia dosť stresujúce.

Samozřejmně Larixi, při mrazech -7 stupňů netkanka nepostačí. Pokud jsou takové jarní mrazy pravidelné, na révu bych rezignoval. U nás tak do -3 až -4 stupňů. Ale každoročně. Řešením je třeba pěstování révy na jižní , neizolované stěně domu. Klasická netkanka / tuším 50 g/m2 / funguje tak do -2 stupňů. Hrubší/ 10 g/m2 / do -3 stupňů. Jsou i některé vychytávky, které oddálují rašení révy. Nespěchat s řezem, co nejpozději ohýbat budoucí tažeň, naházet v zimě sníh pod keře a podobně. To ale patří spíše do jiného vlákna. Tam aktivně vstupuji málo, spíše se učím. Musím si najít čas jej více prostudovat
Mimmo píše o zkušenostech z Bulharska. Na východě tomu říkají " pokryvna kultura ". Silné zimní mrazy tam mají pravidelné, často i bez sněhové pokrývky. Proto vlastně začal Mičurin při křížení využívat Révu amurskou. Asi dvacet let jsem měl na pergole Agat Donskij. Kmínek jsem vedl do třech metrů a teprve tam jsem rozváděl tažně. U starší rostliny se nikdy nestalo, že by mi keř neplodil. Nikdy jsem jej nechránil proti zimním, ani jarním mrazům. Stanoviště však bylo v závětří, 2metry od domu. Agát má však i některé špatné vlastnosti, jako citlivost k padlí, velké pecičky a opad bobulí po dozrání, takže jsem jej přerouboval. Dneska je nepřeberné množství PIWI odrůd, spousta mají v krvi révu amurskou. U některých je mrazuodolnost ve dřevě i - 23 až -25 stupňů. To však platí pro starší rostliny s dobře vyzralými výhony. U některých kříženců s americkými druhy révy je mrazuodolnost ještě vyší, i -32 stupňů. U mnoha z nich mi však vadí pozdnější termín zrání, labrusková chuť a menší atraktivita hroznů a bobulí. Najde se však i dost vyjímek.

Mirek, páči sa mi vaša precízna práca. Obávam sa ale, že na silnejšie mrazy, ktoré boli u nás v apríli 2022 (-7°C) bude asi tá tenká textília málo. Paradoxne, napriek uvedenej teplote, tento rok mladé listy neomrzli. Mrzlo viac ako 20 aprílových dní, takže listy jednoducho nevypučali. Objavili sa až v druhej polovici mája a posledný minuloročný mráz (-0,5°C) 29.5. prežili iba s bezvýznamným poškodením.

přasličák napísal: ↑

02 Jan 2023, 18:50

... Zimní mrazy by se daly eliminovat pěstováním keře révy na hlavu . Pokud v zimě nebývá pravidelná sněhová pokrývky, před příchodem mrazů doporučuji výhony položit na zem a zasypat slámou, slamnatým hnojem, chvojím, dvojitou netkanou textilii a podobně. Pokud pravidelně v lokalitě přicházejí jarní mrazíky a réva již raší, doporučuji nakrývat silnější netkanou textilii. Pokud by vyrašené výhony zmrzly, vyraší sice znova z podoček, ale většina odrůd v takové poloze na nich nezaplodí. Z agrotechnických opatření nezapomínat na přihnojení draslíkem a zakracování výhonů , aby vyzrálo dobře dřevo. Pro inspiraci přidávám pár fotek ze zahrady. Zimní mrazy poslední roky už u nás nebývají, zato jarní každoročně.

Ochrana výhonů zahrnutím je spolehlivá metoda a ochrání výhony před umrznutím i při silném mrazu (pod -20st.) a taky zabezpečí pozdější vyrašení. Ani jarní mrazíky proto ničemu neuškodí. Donedávna jsem některé hlavy taky tak chránil (od listopadu až do dubna). Bylo to sice ve velmi nízkých n. v. (pod 100m) a o 6 rovnoběžek jižněji, ale ledový vzduch ze Sibiře se na zeměpisnou polohu neptá. Podobně jako teplý vzduch dnes. Mnoho vinařů s citlivými odrůdami s tím mělo dobré výsledky. Letorosty byly obvykle zabaleny papírem nebo i plastem a pak zasypány čistou zeminou. Listí nebo hnůj mohou při kontaktu způsobit vyhnití oček, protože podléhají rychlému mikrobiálnímu rozkladu. Netkaná textilie nebo chvojí by asi byly dobré, ale viděl jsem v okolí jen papír a plast zahrnuté zeminou.

Vysadit révu do 700 metrů je sice dosti odvážné, ale proč to nezkusit. Já bych vybíral pouze superrané odrůdy, aby stačily dozrát a vybírat odrtůdy s dobrým vyzráváním dřeva. Zimní mrazy by se daly eliminovat pěstováním keře révy na hlavu . Pokud v zimě nebývá pravidelná sněhová pokrývky, před příchodem mrazů doporučuji výhony položit na zem a zasypat slámou, slamnatým hnojem, chvojím, dvojitou netkanou textilii a podobně. Pokud pravidelně v lokalitě přicházejí jarní mrazíky a réva již raší, doporučuji nakrývat silnější netkanou textilii. Pokud by vyrašené výhony zmrzly, vyraší sice znova z podoček, ale většina odrůd v takové poloze na nich nezaplodí. Z agrotechnických opatření nezapomínat na přihnojení draslíkem a zakracování výhonů , aby vyzrálo dobře dřevo. Pro inspiraci přidávám pár fotek ze zahrady. Zimní mrazy poslední roky už u nás nebývají, zato jarní každoročně.

700 m. n. m. v okolí Banskej Bystrice, napr. Králiky, Kordíky, to je fajn. Tam sa už aj v minulosti pestovali orechy. Silné mrazy odtečú dolu do doliny, na kopci nebýva taký mráz. 700 m. n. m. niekde na Orave alebo Liptove, to už je iná káva.

Názor na hrozno.
Tam bych ani neviděl problém v celkové sumě aktivních teplot, ale v oněch zimních mrazech kolem -25. Pokud bývají častějí (třeba každý druhý rok), je pěstování odrůd jako Cimus, Krasavčik, Daria,, Šarada UA, Efiop atd. bez ukrytí na zimu riskantní, protože u těchto odrůd je udávána mrazuodolnost kolem - 22, tedy reálně spíše -20.
Tedy buď na zimu ukrývat nebo zvolit odrůdy jiné s větší mrazuodolností. Takové jsou, i když (zatím) nemají tak obrovské bobule, zato často velmi zajímavou chuť. Kromě toho s vyšší mrazuodolností je často spojena i vyšší odolnost k chorobám. Např, jde o zmíněný bezsemenný Jupiter, dále bezsemenný Jutal nebo semenný Klubničnyj. Jak bylo uvedeno dříve, bližší informace jsou na webu oreve.cz.
K meruňkám.
To, že u Vás bývá v zimě často jasno a celkem teplo, zatímco dole v nížině je pod mrakem zima (tedy inverze), je pro meruňku vražedná záležitost. Může brzy vyrašit a vykvést (někdy dříve, než v oné nížině se zimními mlhami). No a potom pozdní jarní mrazy (u Vás určitě častější než v nížině) udělají své.
Tedy pěstování meruněk je určitě hodně riskantnější než hrozna.

1. Ja osobne mám dobré skúsenosti s odrodami Neptún a Jupiter na Spiši, sú to krížence aj so severoamerickými rodičmi, preto sú odolnejšie voči chorobám, ale chuťou kvalitu európskych stolových odrôd nedosiahnu, ale u mňa prakticky žijú iba s predjarným postrekom sírou a nemám s nimi výraznejší problém mimo ôs a škorcov.

2. Nenáročná je Konferencia, na Spiši mi rodí spoľahlivo a pekne rastie aj na duly. Williams je podľa mňa chuťovo vynikajúca a spoľahlivá odroda, nenáročná a vďačná - nie je možné, že pôvodný strom nebola Williamsovka? Ja by som ju tiež odporúčal.

3. marhuľa je v takej nadmorskej výške lotéria ešte stále. Dôvody, prečo to s plodmi nevyšlo už spomínali diskutujúci predo mnou. Moje na Spiši tiež trpia glejotokom a vždy je to na mieste rán, ktoré niečo spôsobí - mráz, krupobitie (po reze je to ok). Mne sa viac osvedčili neskoro kvitnúce odrody a na slivkových podpníkoch. Anegat chuťou na Maďarskú nemá, ale pre neskoré kvitnutie aj na severnej záhrade rodí spoľahlivo.

Pre nové stolové odrody hrozna 700 m. n. m. nie je problém. Pestovanie hrozna je však veľmi široká problematika, odporúčam navštíviť fórum oreve.cz, aby nebolo treba veľa rozpisovať tuto. Odrody treba zvoliť podľa chuťových preferencií rodiny (biele, modré, ružové, muškát, harmonická chuť, bezsemenné ...). Ako odporúčanie odrody: Cimus, Krasavčik, Daria - biele muškáty, Šarada UA, Efiop - modré, všetko skoré. Po odskúšaní skorých odrôd, je možno sa pustiť aj do trochu neskoršie dozrievajúcich, tak aby to stihli v 700 m. n. m. a rozšírili obdobie zberu.
S marhuľami v okrajových oblastiach sa to tiež dá, i keď je to stále lotéria. Po klimatickej zmene je to už lotéria aj dolu na juhu. Dobré skúsenosti sú s našou Vehardou. Ani chuťovo nesklame.

Marhule možno aj zamrzli kvety ..glejotok môže byť zapríčinený aj rezom v nesprávnom období alebo kyslou pôdou ,stresom ..