Já do květináče či truhlíku vysévám jadérka tak nahusto, že při přesazování by to s balem nešlo. Navíc vysévám prakticky do písku, takže by se mi bal rozsypal. Pro lepší ujmutí zaštipuju i nadzemní část, asi to není nutné.

Přesazoval jsem semenáčky přesně jako vy, jen s tím rozdílem, že jsem nezakrátil kůlové kořeny, přesazoval jsem asi 15cm stromečky lopatkou i s kořenovým balkem. Dříve jsem kupoval A2 podnože ze školky, byly dobré, ale lepší pocit je ze stromečků z jadérek. :-)

[quote=M.H post_id=9165 time=1608458233]
Díky, budu věřit že to dopadne dobře.Mi šlo o ten rozdíl A2 oproti semenáčům, semenáče mají při vyrytí jen kůlové kořeny bez vlásečnicových kořínků. Někdy zasílá Spomyšl tenké broskvoně téměř bez kořenů jen useklý pahýl jak to vyoraly a popravdě ten stromek ten rok naroste sotva 10cm přírustky. Ale s jabloněma nevím, semenáče jsou doporučované sadit bez přesazování přímo na místo, jenže to lze takto vypěstovat semenáč jen na oplocené zahradě, jinak nezbývá než přesazování ze školky.
[/quote]

....[i] jsou doporučované sadit bez přesazování [/i].... hmm, to tedy nevím, kdo. Mnoho školek prodává své výpěstky štěpované právě na semenáčích. Např. bojkovická školka starých odrůd úplně všechny. Osobně si pěstuju vlastní stromky na semenáčích už 40 let (hlavně jaderniček, ale zkoušel jsem i Kardinál, Croncelské a některé místní). Semena vysévám do truhlíků, přesazuji na záhon asi ve fázi 3 pravých lístků. Při tom zaštipuju kůlový kořínek. Na záhoně pak semenáče naštěpuju a asi po 2 letech přesadím. Je pravda, že kořeny nejsou tak pěkně obrostlé jako u kupovaných stromků, nicméně ujmutí bývá bezproblémové. Vysévat jadérko na trvalé stanoviště by znamenalo ztrátu minimálně 4 let nehledě na problém s ošetřováním takových míst.
Vím, že vysévání pecek na místo se v některých časopisech doporučovalo u broskvoní, které rychle raší a přirůstají. Osobně ale na významně lepší vlastnosti takového stromku nevěřím.

Díky, budu věřit že to dopadne dobře.Mi šlo o ten rozdíl A2 oproti semenáčům, semenáče mají při vyrytí jen kůlové kořeny bez vlásečnicových kořínků. Někdy zasílá Spomyšl tenké broskvoně téměř bez kořenů jen useklý pahýl jak to vyoraly a popravdě ten stromek ten rok naroste sotva 10cm přírustky. Ale s jabloněma nevím, semenáče jsou doporučované sadit bez přesazování přímo na místo, jenže to lze takto vypěstovat semenáč jen na oplocené zahradě, jinak nezbývá než přesazování ze školky.

ano, jak píše pan Vysloužil. Zakoření. Kořeny rostou hlavně na podzim a na jaře, proto se doporučuje výsadba v tomto období. V létě a v zimě spíš stagnují a čekají na svůj čas. Pokud budou zahrnuty zeminou tak začnou růst. Jen pro zajímavost kořeny přirůstají více než nadzemní části - větve a jejich rozměr je až 2x vetší než objem koruny.

Zakoření.

Jak se chovají po přesazení prostokořenné semenáče jádrovin, zkoušel někdo? Před 2mi lety jsem vysel jadérka jaderničky, a teď naroubované stromky přesazuju, jenže kořen tvoří jen holé pahýly a žádné tenké kořínky - ty byly hluboko. Obrazí kořen z tech pahýlů na jaře podobně jako u A2 podnoží?

hlavně se ke kořenům musí dostat sypká zemina, ne zmrzlé hroudy. I bláto může být ale musí se namačkat na kořeny.

Kolegové ze Španělska mi říkali, že u nich se dá výsadba prostokořených stromků provádět jen v lednu a únoru. Jinak to uschne. A taky tam někdy šlehne mrazík. I v Madridu jsem už zažil -5st. a sníh. Přiměřená vlhkost zeminy je asi ta nejdůležitější věc kdekoliv na světě. Prostokořené sazenice musejí být samozřejmě odlistěné nebo u stálezelených silně ostříhané. Osobně mám nejraději výsadbu s kořenovým balem. Riziko chyby je tam mnohem menší.

[i]Chcem sa spýtať, či nevadí stromčeku, keď sa pri takom počasí poleje a potom to zamrzne?

Kysuce 600 m.n.m[/i]


Nevadí. Každou zimu půda opakovaně zmrzne a rozmrzne.