Taky vápním. Jakýmkoliv vápnem, naposledy čerťákem. Kvůli kyselosti a mechu. Bohužel i kdoulové podnože. To jsou takoví mrzáci, možná jim tím vápnem nechtěně ubližuju. J.

Je to asi nevědecké, ale také vápním podle oka. Termín z pohádky Sůl nad zlato zní p ř i m ě ř e n ě. Používám mletý vápenec ze Stavebnin, označovaný jako Zemědělský. U nás jsou půdy poměrně chudé na hořčík, tak někdy použiji dolomitický vápenec. Přikmené pásy jsou bílé, nikdy jsem však nezaregistroval přehnojení. Zejména peckoviny to vyžadují. Vápním i jádroviny. Vyjímkou jsou hrušně na kdouloňové podnoži. I když i ty mírné vyvápnění nezničí. Možná že je to pouze můj subjektivní pocit, ale na vypápněném pozemku se ovoce lépe vybarvuje a má vyší cukernatost. To samé zjišťuji i při používaní postřiku vápenatými postřiky na list. Na těžší půdě vápním co tři roky. Vždy pozdě na podzim nebo v zimě. I na sníh. Ne společně s organickým hnojením. Na odstranění mechu z trávníku podle mých zkušeností vápnění však nějaký zásadní dlouhodobý vliv nemá. To je účinnější provzdušnění půdy vertikutátorem dvakrát ročně. A mělo by následovat pískování. Ale kdo to asi dělá. Samozřejmně větší problém dělá mech ve stíněných a vlhkých polohách na těžkých půdách.

p.n. napísal: ↑

26 Okt 2022, 17:18

Sousedovi třešeň pokácet asi nemohu tam to s tím mechem i chápu. Vysoká třešeň, stíní tam i v létě, je tam vlhčeji. Ovšem jsou i místa, kde celý den svítí slunce a je tam mech. Pod stromy ho (zatím) nemám. Nejsou tak velké. No asi vyčerpaná půda. To bude sranda až pohnojím trávník..... včetně jitrocele, s kterým zápasím už delší dobu.

Pomůže i vertikutace.

Sousedovi třešeň pokácet asi nemohu tam to s tím mechem i chápu. Vysoká třešeň, stíní tam i v létě, je tam vlhčeji. Ovšem jsou i místa, kde celý den svítí slunce a je tam mech. Pod stromy ho (zatím) nemám. Nejsou tak velké. No asi vyčerpaná půda. To bude sranda až pohnojím trávník..... včetně jitrocele, s kterým zápasím už delší dobu.

p.n. napísal: ↑

26 Okt 2022, 11:12

Udělal jsem jednoduchou, zde popisovanou, zkoušku octem. Jak jsem zasadil stromek, vzal jsem vzorek půdy (zhruba od kořenů) a nechal usušit . K mému překvapení vzorek po polití octem zašuměl. Jenže - na zahradě se mi začíná rozmáhat mech. Proto jsem předpokládal, že půda je kyselá a bude ji třeba povápnit. Takže - mám vápnit (použil by dolomit) nebo ne ? Jak by ne/ovlivnilo toto vápnění jabloně ? Respektive plody.

Růst mechu souvisí s nedostatkem vápníku jen nepřímo a málo. Víc je to dáno vyčerpanou půdou, zastíněním a vlhkem. Přímé vápnění prachovým vápnem mech nesnáší, ale efekt bývá jen krátkodobý.
Na druhé straně pH půdy a obsah vápníku nemusejí jít ruku v ruce. Existují zásadité půdy s nedostatkem vápníku (já takovou ale neviděl). Takové se mají vápnit sádrou.
Pokud půda po zalití octem šumí, nevápnil bych. Radši bych ji prokypřil, přihnojil a prosvětlil koruny stromů nad ní.
Užitečné bude i změření pH půdy případě rozbor živin.

Udělal jsem jednoduchou, zde popisovanou, zkoušku octem. Jak jsem zasadil stromek, vzal jsem vzorek půdy (zhruba od kořenů) a nechal usušit . K mému překvapení vzorek po polití octem zašuměl. Jenže - na zahradě se mi začíná rozmáhat mech. Proto jsem předpokládal, že půda je kyselá a bude ji třeba povápnit. Takže - mám vápnit (použil by dolomit) nebo ne ? Jak by ne/ovlivnilo toto vápnění jabloně ? Respektive plody.

Ďakujem vám

Mikeš13 napísal: ↑

03 Máj 2022, 08:29

Pokud jste si nechal dělat rozbory půdy, tak laboratoře většinou uvádí i hodnoty tzv. "potřeby vápnění". U Vás se bude jednat o meliorační vápnění (k dorovnání do optima) a po dosažení chtěné úrovně pak o udržovací vápnění. Možná Vám pomůže tabulka udávající roční normativy dávek vápenatých hnojiv:
Potřeba vápnění.PNG

Zjednopdušeně na kyselejší půdě něco kolem 10kg prachového vápna na ar (10x10m).

Pokud jste si nechal dělat rozbory půdy, tak laboratoře většinou uvádí i hodnoty tzv. "potřeby vápnění". U Vás se bude jednat o meliorační vápnění (k dorovnání do optima) a po dosažení chtěné úrovně pak o udržovací vápnění. Možná Vám pomůže tabulka udávající roční normativy dávek vápenatých hnojiv:

Sám nevím, co je to krmné vápno a kolik vápníku vlastně obsahuje. Při vápnění se řídím spíš, než měřením pH (to se může na zahradě metr od metru lišit), kyselomilnými plevelnými rostlinami, které kolem rostou. A taky jednoduchou zkouškou octem. (když usušená půda po zalití octem šumí, vápnit se nemá). Vápním 1x za 2 roky od oka prachovým páleným vápnem, které rozpráším při oblevě na sníh.