od používateľa přasličák » 19 Dec 2021, 13:30
K dotazu Jitky. Uvažujete logicky a absolutně správně. Neuvedl jsem, že rovněž doporučuji vyvrtat díru v průměru 100 mm. Stačí 30 mm. V praxi se to na zahradách nejčastěji dělá zatlučením ocelové tyče - pajzru. Po zatlučení s ním trochu pokývu a vytáhnu a pokračuji dále. Toto dělám pouze u vzrostlých stromů, třeba peckovin. Nezaregistroval jsem nikdy zastavení růstu stromů z důvodu velkého poškození kořenů. Jádroviny mám na slabých podnožích. Koření mělčeji. Nejvíce aktivních kořenů mám v hloubce od 10 do30 cm. Zásobní hnojení draslíkem a fosforem dělám na dno vykopané jámy. Překryji zeminou a potom vysazuji. V některých, celkem ojedinělých případech, když zjistím akutní nedostatek některého prvku, použiji postřik na list. V naší oblasti to bývá třeba nedostatek hořčíku. Třeba réva na toto rychle reaguje.
A připomínky Larixe mne v žádném případě nemohou pohoršit. Naopak. Nikdy nemůžeme mít na věc zcela stejné názory. K cíli vždy vedou různé cesty. Zejména fyziologie a chemické procesy v rostlině jsou pro mne velká neznámá. Co bych za to dal, kdybych to měl v malíčku. Rád se poučím. Proto přece na fórum chodíme. I když s nečím nemusím souhlasit, vždy je to podnět k zamyšlení. Navíc Larix pochybuje velmi přívětivou a slušnou formou. A krátkou reakci. Bylo by mi líto, kdyby jste se Larixi nezapojoval. K prvním dvou bodům jsem se zmínil výše. K třetímu bodu. Souhlasim, že dusík v ovocnářství je vhodné použít v první polovině vegetace. Později může negativně působit na zpevňování pletiv a snížení mrazuodolnosti v zimě. To jsem nepopíral. Ale se slovy klasika " I kdyby jste mne na kousíčky sekali..." trvám na tom, že základní prvky fosfor a draslík jsou velmi pomalu pohyblivé v půdě. Pro trvalé kultůry se proto těmito hnojí do zásoby. Jinak je to u polařiny a zeleniny. V praxi rok před výsadbou se pozemek vyhnojí organikou a uvedenými prvky a poorá. Vyseje se meziplodina a až příští rok se provede hluboká orba a následná výsadba stromků. V zahrádkách to řeším hnojením do zásoby na dno jam. Hnojivo zasypu vrstvou zeminy, aby kořeny nepřišly bezprostředně do kontaktu s hnojivy. Mám na mysli mletá a granulovaná hnojiva. Toto je teorie Ing. Dvořáka a později Ing. Blažka v jejich učebnicích Ovocnářství, moje alfa a omega, ze kterých doposud čerpám. Beru to jako fakt, který si dost dobře nemohu ověřit. Ať kopu jak kopu hluboko, i se silnýma brýlema ne a ne ten fosfor v té zemi uvidět, natož jej vidět se pohybovat a změřit mu rychlost. To prosím berte jen jako asi hloupé odlehčení. Nejsem tak svědomitý, abych si každoročně nechal dělat půdní rozbory. Líbí se mi termín "přiměřeně ", i když není vědecky opodstatněný. Ale doufám, že takový nejsem sám.
K dotazu Jitky. Uvažujete logicky a absolutně správně. Neuvedl jsem, že rovněž doporučuji vyvrtat díru v průměru 100 mm. Stačí 30 mm. V praxi se to na zahradách nejčastěji dělá zatlučením ocelové tyče - pajzru. Po zatlučení s ním trochu pokývu a vytáhnu a pokračuji dále. Toto dělám pouze u vzrostlých stromů, třeba peckovin. Nezaregistroval jsem nikdy zastavení růstu stromů z důvodu velkého poškození kořenů. Jádroviny mám na slabých podnožích. Koření mělčeji. Nejvíce aktivních kořenů mám v hloubce od 10 do30 cm. Zásobní hnojení draslíkem a fosforem dělám na dno vykopané jámy. Překryji zeminou a potom vysazuji. V některých, celkem ojedinělých případech, když zjistím akutní nedostatek některého prvku, použiji postřik na list. V naší oblasti to bývá třeba nedostatek hořčíku. Třeba réva na toto rychle reaguje.
A připomínky Larixe mne v žádném případě nemohou pohoršit. Naopak. Nikdy nemůžeme mít na věc zcela stejné názory. K cíli vždy vedou různé cesty. Zejména fyziologie a chemické procesy v rostlině jsou pro mne velká neznámá. Co bych za to dal, kdybych to měl v malíčku. Rád se poučím. Proto přece na fórum chodíme. I když s nečím nemusím souhlasit, vždy je to podnět k zamyšlení. Navíc Larix pochybuje velmi přívětivou a slušnou formou. A krátkou reakci. Bylo by mi líto, kdyby jste se Larixi nezapojoval. K prvním dvou bodům jsem se zmínil výše. K třetímu bodu. Souhlasim, že dusík v ovocnářství je vhodné použít v první polovině vegetace. Později může negativně působit na zpevňování pletiv a snížení mrazuodolnosti v zimě. To jsem nepopíral. Ale se slovy klasika " I kdyby jste mne na kousíčky sekali..." trvám na tom, že základní prvky fosfor a draslík jsou velmi pomalu pohyblivé v půdě. Pro trvalé kultůry se proto těmito hnojí do zásoby. Jinak je to u polařiny a zeleniny. V praxi rok před výsadbou se pozemek vyhnojí organikou a uvedenými prvky a poorá. Vyseje se meziplodina a až příští rok se provede hluboká orba a následná výsadba stromků. V zahrádkách to řeším hnojením do zásoby na dno jam. Hnojivo zasypu vrstvou zeminy, aby kořeny nepřišly bezprostředně do kontaktu s hnojivy. Mám na mysli mletá a granulovaná hnojiva. Toto je teorie Ing. Dvořáka a později Ing. Blažka v jejich učebnicích Ovocnářství, moje alfa a omega, ze kterých doposud čerpám. Beru to jako fakt, který si dost dobře nemohu ověřit. Ať kopu jak kopu hluboko, i se silnýma brýlema ne a ne ten fosfor v té zemi uvidět, natož jej vidět se pohybovat a změřit mu rychlost. To prosím berte jen jako asi hloupé odlehčení. Nejsem tak svědomitý, abych si každoročně nechal dělat půdní rozbory. Líbí se mi termín "přiměřeně ", i když není vědecky opodstatněný. Ale doufám, že takový nejsem sám.