Roubování na podnože

Napísať odpoveď


Odpoveď na túto otázku je potrebná pre odlíšenie skutočného používateľa od automatizovaných pokusov registráciu.

BBCode povolený
[img] je POVOLENÉ
[flash] zakázaný
[url] sú POVOLENÉ
Smajlíky sú ZAKÁZANÝ

Prehľad témy
   

Ak chcete odovzdať jeden alebo viacero súborov, vyplňte nasledujúce položky.

Zbaliť Prehľad témy: Roubování na podnože

Roubování na podnože

od používateľa Mimmo » 10 Feb 2024, 15:42

Dneska jsem si všiml, že mi vichr roztrhal obal jednoho broskvoňového roubovance (na přerostlé broskvoni v korunce). Roub byl roubovaný 16.10. a vypadá živý. Mám jich ještě pár na slivoňových podnožích. Rouby broskvoní by mi od podzimu asi nepřežily. Na očka bylo v říjnu asi pozdě. Není to obvyklý postup, ale taky to funguje.
Prílohy
Broskvoň roub.jpg

Roubování na podnože

od používateľa vysloužil » 26 Mar 2023, 11:02

přasličák napísal:
26 Mar 2023, 07:47
Dovolil bych si s Milošem vyjímečně nesouhlasit. Školkaři používají různé typy myrobalánu a to jak množené vegetativně / většinou rostou o něco slaběji než semenné /, tak generativní. Třeba dovážené stromky polského původů jsou většinou na semenné podnoži myrobalánu / Alycza /. Míra odnožování je závislá mimo jiného i na genotypu myrobalánu. Velice často se používají pecky nekomformního materiálu, kde bývají značné rozdíly. Vegetativně množené bývají obvykle stejné, cenově jsou drahší. Obvykle jsou z meristému či při zakořeňování řízků se používá technologie nahřívání bází řízku pro snadnější zakořeňování. / Peckoviny až na malé vyjímky zakořeňují obtížněji, než jádroviny či drobné ovoce. / V ČR a SR to na úřední návěsce poznáme u označení podnože. Na konci označení podnože je buď číslo,
/ MY-KL-1 /, pak je to generativní, nebo je na konci písmeno / MY-KL-A/, pak je to vegetativní.
A aby to nebylo tak jednoduché, tak v zahraničí toto neplatí. Třeba Gizela5 je množena meristemově a ta pětka označuje pouze genottyp. Množí se i Gizela 6, která je o krapet silněji rostoucí. Podobně je to i u podnoží Krymsk / Krymsk 1, Krymsk 6, Krymsk 86..., VVA1 a podobně. Jsou rovněž množeny generativně.

Člověk se pořád učí.

Roubování na podnože

od používateľa přasličák » 26 Mar 2023, 07:47

Dovolil bych si s Milošem vyjímečně nesouhlasit. Školkaři používají různé typy myrobalánu a to jak množené vegetativně / většinou rostou o něco slaběji než semenné /, tak generativní. Třeba dovážené stromky polského původů jsou většinou na semenné podnoži myrobalánu / Alycza /. Míra odnožování je závislá mimo jiného i na genotypu myrobalánu. Velice často se používají pecky nekomformního materiálu, kde bývají značné rozdíly. Vegetativně množené bývají obvykle stejné, cenově jsou drahší. Obvykle jsou z meristému či při zakořeňování řízků se používá technologie nahřívání bází řízku pro snadnější zakořeňování. / Peckoviny až na malé vyjímky zakořeňují obtížněji, než jádroviny či drobné ovoce. / V ČR a SR to na úřední návěsce poznáme u označení podnože. Na konci označení podnože je buď číslo,
/ MY-KL-1 /, pak je to generativní, nebo je na konci písmeno / MY-KL-A/, pak je to vegetativní.
A aby to nebylo tak jednoduché, tak v zahraničí toto neplatí. Třeba Gizela5 je množena meristemově a ta pětka označuje pouze genottyp. Množí se i Gizela 6, která je o krapet silněji rostoucí. Podobně je to i u podnoží Krymsk / Krymsk 1, Krymsk 6, Krymsk 86..., VVA1 a podobně. Jsou rovněž množeny generativně.

Roubování na podnože

od používateľa vysloužil » 25 Mar 2023, 08:36

M.H napísal:
20 Mar 2023, 21:54
2 domácí švestky z jednoho zdroje na MY pár metrů od sebe. Jedna na sušším místě podrůstá každý rok vytrhám nebo vyryju z přilehlého záhonu minimálně 20 odkopků + další posekané v trávníku. Druhá švestka vlhčí místo kupovaná o 2 roky později zatím ani jeden odkopek vůbec nepodrůstá - tím vlhkem snad nebude. Tak žeby ve školce, poté co si uvědomili podrůstání, další roky už roubovaly na jinou várku semenáčků? To dává smysl.
Myrobalány se ve školkách množí spíš vegetativně, semenáčky si pěstujeme jen my amatéři. A asi to není nejlepší postup. Podnože jsou sice patrně bezvirozní, ale hrozně podrůstají. Školky si kupují vegetativně množené selektované myrobalány, které tolik neodnožují. V 90. letech jsem koupil v Brně Katinku a Hanitu - čerstvě dovezené z Něměcka. Podrůstání bylo minimální, sotva 1 výmladek za 2 roky. Nebýt jich, nevěřil bych, že byly štěpované na myrobalán. Švestky koupené od Kubáčka odnožují podstatně víc. Nejvíc však ty moje vlastní. Do mojí tuhé půdy jsou ale myroše stále nenahraditelné.

Roubování na podnože

od používateľa M.H » 24 Mar 2023, 21:58

Mám kupované jabloně na mm106 ze školky roubované v 1m, nějaká boule tam taky je, nic hrozného. K jiným zakrslým podnožím než M9 se nedostanu, totiž pravidelně pod M9 vytrhám odkopky na vyhození, klasické stromky už nechci není místo, podmínka byla aby jabloň byla velikosti angreštu na delším kmínku 1m, jak to poroste jsem zvědavý, vloni už byli jabka. Běžně roubuji ve výšce kolem 30cm.

Roubování na podnože

od používateľa Jitka » 24 Mar 2023, 20:45

M.H napísal:
20 Mar 2023, 21:54
2 domácí švestky z jednoho zdroje na MY pár metrů od sebe. Jedna na sušším místě podrůstá každý rok vytrhám nebo vyryju z přilehlého záhonu minimálně 20 odkopků + další posekané v trávníku. Druhá švestka vlhčí místo kupovaná o 2 roky později zatím ani jeden odkopek vůbec nepodrůstá - tím vlhkem snad nebude. Tak žeby ve školce, poté co si uvědomili podrůstání, další roky už roubovaly na jinou várku semenáčků? To dává smysl.
Pokud to jsou semenáče, jsou prostě různí. Mám dvě současně sázené lepotice a taky každá podrůstá jinak. Jsou 3 m od sebe a mokro mají stejně. U jedné se zřejmě odkopl kořen u kmene a podrůstá u kmene moc celých 15 let. Druhá začala až s odcházením koruny, trochu u kmene a asi 5 prutů vyrazilo různě v malinách velkou rychlostí. Ty nechané na roubování mi utekly do 2 metrů za loňský rok.
O třešních totéž - v rohu zdi nejde vykopat, tak jsem stříhala větve králíkům a povrchové kořeny začaly obrůstat.
Prostě život si hledá cestu.

Roubování na podnože

od používateľa přasličák » 21 Mar 2023, 09:43

Jak by asi vypadal stromek, roubovaný na M9 ve výšce 1 metr ? Výrazná srůstová " koule " v místě roubování v jednom metru by zrovna dekorativní nebyla. A do výšky jednoho metru by byl holý kmen bez obrostu, bez větví.? Takže plodná část by byla odhadem tak půl metru, jestli by to aspoň tak narostlo ? Podle mne ovocnářský nesmysl. Za lepší řešení bych považoval použít ještě slaběji rostoucí podnože, než je M9. Třeba P 22, J-Te-G, M 27 ... A rozhodně roubovat v normální výšce.

Roubování na podnože

od používateľa M.H » 20 Mar 2023, 21:54

2 domácí švestky z jednoho zdroje na MY pár metrů od sebe. Jedna na sušším místě podrůstá každý rok vytrhám nebo vyryju z přilehlého záhonu minimálně 20 odkopků + další posekané v trávníku. Druhá švestka vlhčí místo kupovaná o 2 roky později zatím ani jeden odkopek vůbec nepodrůstá - tím vlhkem snad nebude. Tak žeby ve školce, poté co si uvědomili podrůstání, další roky už roubovaly na jinou várku semenáčků? To dává smysl.

Roubování na podnože

od používateľa M.H » 20 Mar 2023, 21:42

přasličák napísal:
20 Mar 2023, 06:03
Důvodům roubování podnože M9 ve výšce 1 metr nerozumím.
No kdo by chtěl ještě slaběji rostoucí podnož než M9, tak naroubovaná M9 ve výšce 1m. Myslíte že je to blbost? Já nevím, u plotu je trochu místa na malé stromky.

Roubování na podnože

od používateľa vysloužil » 20 Mar 2023, 09:03

S jabloňovými podnožemi zkušenosti nemám, se zakrslými už vůbec, pěstuju většinu na semenáčích. Ale mohu potvrdit, že u slivoní je podrůdstání myrobalánů tím intenzivnější, čím slaběji roste naštěpovaná odrůda. Bujné odrůdy jako Presenta, Top 2000, Otmar podrůstají minimálně. Roli samozřejmě hraje i samotný myrobalánový klon .

Hore