od používateľa přasličák » 12 Sep 2021, 17:35
Podnož MM106 je pro intenzivní ovocnaření již dost bujná. Tam by asi musela být opravdu drátěnka tak vysoká, jak uvažujete. Já mám zkušenosti s drátěnkou jen pro jadroviny. Jabloně na podnožích M9, J-OH-A, méně vzrůstné odrůdy jako Idared, Pinova a pod. na J-TE-H a M26. Hrušně na kdouloni. Výšku drátěnky mám 2 až 2,2 metry. Sloupky mám dřevěné. Nejlepší jsou z akátu. U nás akát zase není tak běžný, takže v rámci samovýroby jsem se domluvil s revírníkem Lesů ČR a provedl prořezávku v mladší dubině. Kůly jsem měl v ceně palivového dřeva. Odkornil jsem je a spodních 70 cm jsem opálil. / Největší problém s hnilobou je na rozrhraní půdy a vzduchu /. 60 cm jsem měl zapuštěných v zemi.Kůly dvacet let vydržely. U krajních kůlu jsem instaloval do protitahu šikmou vzpěru. Drát jsem volil napínací s plastovým potahem. / Nerezaví a nepoškozuje dřevo stromů. Vedl jsem 3 až 4 dráty, spodní 60 cm od země. Opěrné kůly jsem volil 7 m od sebe. Díry jsem vrtal ručním zemním vrtákem. / Pozemek nebyl kamenitý, jednalo se o náplavovou nivní půdu./ Dnes je v půjčovnách k dispozicí motorový zemní vrták /. Na zahradě u domu jsem drátěnku udělal z lešenářských trubek, zakoupených v kovošrotu. U krajních sloupků byly přivařeny vnitřní vzpěry. Krajní sloupky se vzpěrou jsem zabetonoval. Rovněž ostatní sloupky. Trubky jsem opatřil nátěrem. Rozměry jsem dělal stejné, jako v sadě. V obou případech jsem dráty šponoval pomocí speciálních napínacích kleští. / Zapůjčil jsem si je od kolegy ovocnáře. Pouze jsem koupil typizované napínací spony. Na trubkách jsem měl po stranách navařeny matky k uchycení drátů. U dřevěných sloupků jsem použil skobičky ve tvaru U. Použití sloupků z předpjatého betónu vřele doporučuji. Je to už profesionální provedení. Nezapomeňmte na vzpěry nebo kotvy u krajních sloupků. A pozor. Musíte koupit robusnější verzi. Ty na vinohrad asi nebudou vyhovovat. Na trhu je k dispozici i drátěnka z kovových profilů. Přeze všechny soudobé vymoženosti jsem pořád názoru, že dřevo je dřevo. I z estetického hlediska. Pokud uvažujete s protikroupovou ochranou, to bych si asi nechal udělat odbornou firmou. Konstrukce je značně vysoká, velmi zatěžovaná a dost nákladná.
Velmi se mi rovněž osvědčilo použití bambusových tyčí ke každému stromku. Bambus jsem nezapouštěl do země. Upevnil jsem jej na dráty drátěnky drátkem. Bambus hodně zjednodušil tvarování a vedení středové osy stromku, zejména v prvních létech výsadby. Důležitý je spon výsadby ovocných stromů. Čím bujnější podnož a odrůda, tím větší spon. S příliš velkým zahušťováním v řádku, případně s dvouřádky bych já v naší oblasti moc neexperimentoval. Přece jen nemáme tolik slunce. Já mám spon 120 až 150 cm u jabloní, 2 metry u hrušní v řádku. Meziřadí mám 3 metry, používám malou mechanizaci. Pro klasický traktor doporučuji uličku 4 metry. Ale vy stromy již máte vysazeny, takže to nebudete řešit.
Podnož MM106 je pro intenzivní ovocnaření již dost bujná. Tam by asi musela být opravdu drátěnka tak vysoká, jak uvažujete. Já mám zkušenosti s drátěnkou jen pro jadroviny. Jabloně na podnožích M9, J-OH-A, méně vzrůstné odrůdy jako Idared, Pinova a pod. na J-TE-H a M26. Hrušně na kdouloni. Výšku drátěnky mám 2 až 2,2 metry. Sloupky mám dřevěné. Nejlepší jsou z akátu. U nás akát zase není tak běžný, takže v rámci samovýroby jsem se domluvil s revírníkem Lesů ČR a provedl prořezávku v mladší dubině. Kůly jsem měl v ceně palivového dřeva. Odkornil jsem je a spodních 70 cm jsem opálil. / Největší problém s hnilobou je na rozrhraní půdy a vzduchu /. 60 cm jsem měl zapuštěných v zemi.Kůly dvacet let vydržely. U krajních kůlu jsem instaloval do protitahu šikmou vzpěru. Drát jsem volil napínací s plastovým potahem. / Nerezaví a nepoškozuje dřevo stromů. Vedl jsem 3 až 4 dráty, spodní 60 cm od země. Opěrné kůly jsem volil 7 m od sebe. Díry jsem vrtal ručním zemním vrtákem. / Pozemek nebyl kamenitý, jednalo se o náplavovou nivní půdu./ Dnes je v půjčovnách k dispozicí motorový zemní vrták /. Na zahradě u domu jsem drátěnku udělal z lešenářských trubek, zakoupených v kovošrotu. U krajních sloupků byly přivařeny vnitřní vzpěry. Krajní sloupky se vzpěrou jsem zabetonoval. Rovněž ostatní sloupky. Trubky jsem opatřil nátěrem. Rozměry jsem dělal stejné, jako v sadě. V obou případech jsem dráty šponoval pomocí speciálních napínacích kleští. / Zapůjčil jsem si je od kolegy ovocnáře. Pouze jsem koupil typizované napínací spony. Na trubkách jsem měl po stranách navařeny matky k uchycení drátů. U dřevěných sloupků jsem použil skobičky ve tvaru U. Použití sloupků z předpjatého betónu vřele doporučuji. Je to už profesionální provedení. Nezapomeňmte na vzpěry nebo kotvy u krajních sloupků. A pozor. Musíte koupit robusnější verzi. Ty na vinohrad asi nebudou vyhovovat. Na trhu je k dispozici i drátěnka z kovových profilů. Přeze všechny soudobé vymoženosti jsem pořád názoru, že dřevo je dřevo. I z estetického hlediska. Pokud uvažujete s protikroupovou ochranou, to bych si asi nechal udělat odbornou firmou. Konstrukce je značně vysoká, velmi zatěžovaná a dost nákladná.
Velmi se mi rovněž osvědčilo použití bambusových tyčí ke každému stromku. Bambus jsem nezapouštěl do země. Upevnil jsem jej na dráty drátěnky drátkem. Bambus hodně zjednodušil tvarování a vedení středové osy stromku, zejména v prvních létech výsadby. Důležitý je spon výsadby ovocných stromů. Čím bujnější podnož a odrůda, tím větší spon. S příliš velkým zahušťováním v řádku, případně s dvouřádky bych já v naší oblasti moc neexperimentoval. Přece jen nemáme tolik slunce. Já mám spon 120 až 150 cm u jabloní, 2 metry u hrušní v řádku. Meziřadí mám 3 metry, používám malou mechanizaci. Pro klasický traktor doporučuji uličku 4 metry. Ale vy stromy již máte vysazeny, takže to nebudete řešit.