od používateľa Neregistrovaný » 05 Jan 2023, 21:32
Ivan Hlavatý napísal: ↑05 Dec 2022, 14:40
Neregistrovaný napísal: ↑05 Dec 2022, 11:30
Meruňkový rok 20,21,22? Jak kde. Bydlím na jihu JM a v r. 20,21,22 jsem neměl meruňky prakticky žádné. Asi Vám vykvetly později, takže unikly jarním mrazíkům.
Ja tomu hovorím "marhuľový paradox". U nás - v najteplejšej oblasti Slovenska - boli posledné 2 roky úrody marhúľ poslabšie, zatiaľ čo vo vyšších polohách sa stromy miestami prehýbali pod ťarchou úrody. Ak si odmyslíme totálne nevhodné lokality (s extrémne nekvalitnou pôdou a extrémne nepriaznivým počasím), tak pri marhuliach sa otázka úspechu/neúspechu láme na neskorších jarných mrazoch. Je sakramentský rozdiel, či počas mrazov koncom apríla alebo v máji sú už marhule v plnom kvete alebo majú dokonca malé plôdiky (ako u nás), alebo či na druhej strane sú ešte v štádiu nerozvinutých pukov (ako vo vyšších polohách). Potom nastáva ten 'paradox', že záhradkári v teplých nížinach 'utrú huby', kým vo vyšších polohách sa môžu vytešovať z bohatej úrody marhúľ. IH
A to je právě ten problém, pane Hlavatý. Rozumím tomu, že se mnozí lidé (zejména z nížin na jihu) domnívají, že v nížinách na jihu je vždy tepleji než v podhůří na severu, a proto "počas mrazov koncom apríla alebo v máji sú už marhule v plnom kvete alebo majú dokonca malé plôdiky (ako u nás), alebo či na druhej strane sú ešte v štádiu nerozvinutých pukov (ako vo vyšších polohách)."
Jenže pro Beskydy (jejich severní svahy - tedy zhruba bývalý okres Frýdek-Místek nebo Nový Jičín) to často neplatí. Zatímco v nížinách bývá od ledna do března při inverzích pod mrakem a chladno, na severních svazích Beskyd bývá slunečno a teplo. Tomuto jevu se říká fén a před pár dny jej zažil třeba Javorník ve Slezsku, (což je zase severní strana Jeseníků), kde byla naměřena rekordní lednová teplota České republiky skoro 20 stupňů. To nemá s nadmořskou výškou nic společného, díky tomu, že jsme otevřeni do Polska, inverze se u nás zpravidla neprojeví oblačností ani v údolích.
Ovšem když v tomto počasí vylezu na Lysou horu a vidím krásně obě Fatry i Západné Tatry, současně vidím nízkou oblačnost nad Žilinskou kotlinou (protože je to skutečně kotel, kde se drží studený vzduch).
Pokud taková meteorologická situace trvá dva nebo tři týdny (což se často stává), kvetou meruňky u nás dříve než na jižní Moravě nebo v Podunajské nížině, případně ve stejný čas. Od dubna dále se už inverze nevyskytuje a potom (až na nečetné výjimky) platí, že v Šuranech je tepleji než ve Frýdku-Místku. Jarní mrazy jsou stejně nebezpečné, jenže na severu jsou v dubnu nebo květnu daleko častější a v údolích ještě silnější.
To je hlavní důvod, proč jsem pěstování meruněk v Beskydech vzdal.
[quote="Ivan Hlavatý" post_id=33167 time=1670247649 user_id=67]
[quote=Neregistrovaný post_id=33164 time=1670236248]
Meruňkový rok 20,21,22? Jak kde. Bydlím na jihu JM a v r. 20,21,22 jsem neměl meruňky prakticky žádné. Asi Vám vykvetly později, takže unikly jarním mrazíkům.
[/quote]
Ja tomu hovorím "marhuľový paradox". U nás - v najteplejšej oblasti Slovenska - boli posledné 2 roky úrody marhúľ poslabšie, zatiaľ čo vo vyšších polohách sa stromy miestami prehýbali pod ťarchou úrody. Ak si odmyslíme totálne nevhodné lokality (s extrémne nekvalitnou pôdou a extrémne nepriaznivým počasím), tak pri marhuliach sa otázka úspechu/neúspechu láme na neskorších jarných mrazoch. Je sakramentský rozdiel, či počas mrazov koncom apríla alebo v máji sú už marhule v plnom kvete alebo majú dokonca malé plôdiky (ako u nás), alebo či na druhej strane sú ešte v štádiu nerozvinutých pukov (ako vo vyšších polohách). Potom nastáva ten 'paradox', že záhradkári v teplých nížinach 'utrú huby', kým vo vyšších polohách sa môžu vytešovať z bohatej úrody marhúľ. IH
[/quote]
A to je právě ten problém, pane Hlavatý. Rozumím tomu, že se mnozí lidé (zejména z nížin na jihu) domnívají, že v nížinách na jihu je vždy tepleji než v podhůří na severu, a proto "počas mrazov koncom apríla alebo v máji sú už marhule v plnom kvete alebo majú dokonca malé plôdiky (ako u nás), alebo či na druhej strane sú ešte v štádiu nerozvinutých pukov (ako vo vyšších polohách)."
Jenže pro Beskydy (jejich severní svahy - tedy zhruba bývalý okres Frýdek-Místek nebo Nový Jičín) to často neplatí. Zatímco v nížinách bývá od ledna do března při inverzích pod mrakem a chladno, na severních svazích Beskyd bývá slunečno a teplo. Tomuto jevu se říká fén a před pár dny jej zažil třeba Javorník ve Slezsku, (což je zase severní strana Jeseníků), kde byla naměřena rekordní lednová teplota České republiky skoro 20 stupňů. To nemá s nadmořskou výškou nic společného, díky tomu, že jsme otevřeni do Polska, inverze se u nás zpravidla neprojeví oblačností ani v údolích.
Ovšem když v tomto počasí vylezu na Lysou horu a vidím krásně obě Fatry i Západné Tatry, současně vidím nízkou oblačnost nad Žilinskou kotlinou (protože je to skutečně kotel, kde se drží studený vzduch).
Pokud taková meteorologická situace trvá dva nebo tři týdny (což se často stává), kvetou meruňky u nás dříve než na jižní Moravě nebo v Podunajské nížině, případně ve stejný čas. Od dubna dále se už inverze nevyskytuje a potom (až na nečetné výjimky) platí, že v Šuranech je tepleji než ve Frýdku-Místku. Jarní mrazy jsou stejně nebezpečné, jenže na severu jsou v dubnu nebo květnu daleko častější a v údolích ještě silnější.
To je hlavní důvod, proč jsem pěstování meruněk v Beskydech vzdal.