[quote=Mari post_id=29642 time=1662575827 user_id=154]
[quote=vysloužil post_id=19382 time=1639936624 user_id=53]
[quote=Marian1 post_id=19381 time=1639934649 user_id=215]
Má niekto skúsenosti aj so švédskou odrodou Carola .
[/quote]

Ještě mi neplodila.
[/quote]

Pán Vysloužil už vám zarodila Carola?
[/quote]

První plod spadl nezralý

[quote=vysloužil post_id=19382 time=1639936624 user_id=53]
[quote=Marian1 post_id=19381 time=1639934649 user_id=215]
Má niekto skúsenosti aj so švédskou odrodou Carola .
[/quote]

Ještě mi neplodila.
[/quote]

Pán Vysloužil už vám zarodila Carola?

Kdy začne Milada plodit na semenáči nevím. Záleží, na kterém. Třeba v Polsku používají Kavkazský semenáč. Ten roste o něco slaběji než hrušňové semenné podnože, používané v ČR. Nejdříve jsem viděl plodnost v 5. roce po výsadbě, na druhou stranu klidně až v 8. roce. Na semenáčí vždy bývá nástup plodnosti pozdější, než u vegetativně mhožených, jsou to však dlouhověké stromy.

[quote=přasličák post_id=11405 time=1615741625 user_id=163]
Miladu mám rovněž na kdouloni . Plody jsou velmi velké a plodnost je vysoká. Plody jsou pěkné, ale jak už to u letních hrušek bývá, je potřeba včas sklidit a konzumovat nebo zpracovat. Velice rychle přezrává. Na povrchu to není moc vidět, ale uvnitř hniličí. Pak se hodí jen do sudu. Podobně je na tom i podzimní odrůda Manon.
[/quote]

Pán Prasličák, kedy by mohla vstúpiť Milada do plodnosti na hruškovom semenáči.

Mám doma dve Isoldy ...a dve červené wiliamsky ..červená wiliamska ma ale podľa mňa o dosť lepšiu chuť ..aj keď som nemal čas okostovat isoldu vo väčšom množstve ale mám pocit že aj začína od stredu skoro hniličkovieť..prestepili by ste isoldu červenou wiliamsovou ,alebo nie.?.. aký máte názor v porovnaní s isoldou ..ďakujem

Je zvláštní, že se v praxi nevyužívají semenáče slabě rostoucích hrušní - Williamsovy, Kariny, Konference aj. Jistě jednalo by se o křížence s opylující odrůdou a tedy nejistých vlastností. Přesto si myslím, že by užití našly. V minulosti, kdy nebyly stromky moc k dostání, jsem krom semenáčků plané hrušně použil i volně rostoucí "pláňky", což byly často semenáčky z odhozených ohryzků. Neměly trny jako plané hrušně, odrůdy na nich plodily stejně.

[quote=vysloužil post_id=21323 time=1644172041 user_id=53]
[quote=Mari post_id=21320 time=1644171071 user_id=154]
Rozhoduje aj výška vrúbľovania ušľachtilej odrody na podpník ak áno ako
[/quote]

Obecně platí, že čím výš naštěpujete bujnější odrůdu na slaběrostoucí podnož, tím větší je tlumivý účinek na růst a tedy teoreticky dřívější plodnost.
U hrušek štěpovaných na semennou podnož jsou rozdíly ve vzrůstnosti malé a když, tak v neprospěch odrůdy, takže ovlivnění plodnosti výškou naštěpování bude malé nebo žádné.
[/quote]

Existuje aj postup, pri ktorom sa bujný rast a neskorší nástup do rodivosti ovplyvnia tak, že na semenáčový podpník (plánku) sa naštepí kmeňotvorná odroda so slabším rastom (napríklad Konferencia) a na ňu sa potom naštepí vo výške korunky definitívna ušľachtilá odroda. Nazýva sa to medzištepenie, používa sa najmä ak samotná ušľachtilá odroda (naštepená v korunke) má sama o sebe bujnejší rast (napr. Clappova).
Ešte dodám, že v poslednej dobe sa okrem podpníkov z plánky (Pyrus pyraster) môžeme stretnúť aj s generatívnymi podpníkmi Kavkazská (Pyrus caucasica) a Kirchensaller (semenáč z nemeckej odrody Kirchensaller Mostbirne). Z ušľachtilých odrôd vyhovujú pre vznik generatívnych semenáčových podpníkov jadierka odrody Hardyho. IH

[quote=Mari post_id=21320 time=1644171071 user_id=154]
Rozhoduje aj výška vrúbľovania ušľachtilej odrody na podpník ak áno ako
[/quote]

Obecně platí, že čím výš naštěpujete bujnější odrůdu na slaběrostoucí podnož, tím větší je tlumivý účinek na růst a tedy teoreticky dřívější plodnost.
U hrušek štěpovaných na semennou podnož jsou rozdíly ve vzrůstnosti (podnož x odrůda) malé a když, tak v neprospěch odrůdy, takže ovlivnění plodnosti výškou naštěpování bude malé nebo žádné.

Rozhoduje aj výška vrúbľovania ušľachtilej odrody na podpník ak áno ako

[quote=Mari post_id=21309 time=1644167470 user_id=154]
Mám otázku , zakúpená hruška v záhradníctve na podpníku semenáč je - ozaj podpník vypestovaný z jadierka alebo vegetatívne z odrezkov. Pýtam sa preto lebo pri generatívnom podpníku sa uvádza začiatok rodivosti až okolo 10 a viac rokov. A kúpený výpestok na podpníku semenáč začína rodiť o niečo skôr.
[/quote]

Mám pocit, že nemáte celkom jasno v pojmoch. Hruškový semenáč je jedným z generatívnych podpníkov (teda dopestovaných z jadierok). Teda semenáčový a generatívny podpník znamenajú to isté. Generatívne podpníky pre hrušky sa dopestovávajú zo semien, väčšinou hrušky planej (Pyrus pyraster). Ten neskorší termín rodivosti sa týka najmä stromov-semenáčov (teda ak celý strom vyrastie zo semienka, čiže nie je naštepovaný). V prípade, ak je kultúrna odroda naštepená na semenáčový=generatívny podpník, nástup do rodivosti je výrazne ovplyvnený danou odrodou. Ako už uviedol dr.Vysloužil - kratšie to trvá napríklad pri Williamsovej alebo Konferencii (môžu mať prvé plody už v 2.-3.roku), dlhšie trebárs pri Boscovej či Clappovej (prvé plody väčšinou až v 5.-6.roku). Rozbeh do plnej rodivosti potom trvá niekoľko rokov.
Dôležité je zdôrazniť, že v prvých 4-5 rokoch je prioritou výchovný rez a vytvarovanie pevnej, symetrickej a vzdušnej koruny. Obzvlášť ak ide o hrušku naštepenú na plánke=semenáči.Rodivosť je až druhoradá, tá príde, ale mala by prísť na "architektonicky" pripravený strom. Nemá zmysel, aby sa mladý stromček v štádiu zakoreňovania a rastu zbytočne vyčerpával nadmernou násadou, prípadne aby mu táto polámala ešte slabé kostrové konáre. Správne a trpezlivé vybudovanie kompaktnej koruny sa v ďalších rokoch mnohonásobne vráti vo forme bohatých úrod. Ovocinárčenie je do značnej miery aj o trpezlivosti. IH