Hrušiek s červenou dužinou je veľmi veľa. Tieto hrušky sa asi vyskytujú vo všetkých kútoch Slovenska a istotne aj inde. Sú v rôznej kvalite. Na burzách vrúblov som ich videl veľmi veľa, z každého kraja iné. Je obrovská škoda, že k nim nie je žiadny systematický popis.
Ja sám mám doma jednu miestnu „trnavskú“ a tiež „Fándlyho”. Tá miesta je v každom ohľade jedinečný kus, od tvaru listov po tvar plodu a farbu dužiny. Chuťovo pripomína skôr figu alebo mišpulu než hrušku (po zhniličení). Celkovo sa ale nevyrovná kvalitným hruškám zrejúcich v tomto období (druhá polovica augusta). Tá druhá zatiaľ nerodila, tiež to asi nude veľký zázrak.

Krvavky alebo krvavničky sú poväčšine drobnoplodé odrody hrušiek, vyznačujúce sa červenou alebo ružovou dužinou. Svoje lokálne krvavky majú mnohé krajiny, Slovensko nevynímajúc. Väčšinou dozrievajú na prelome augusta a septembra. Využívajú sa aj na priamy konzum, ale viac na pálenie hruškovice, výrobu muštu alebo na sušenie.
V poslednom období sú čoraz častejšie v ponuke predajcov aj u nás. Zakúpiť bolo možné aj variant krvavky z Talianska menom Cocomerina (foto 4-8). IH


[attachment=7]Screenshot_20221128-175055_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=6]Screenshot_20221128-174912_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=5]Screenshot_20221128-174351_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=4]Screenshot_20221128-175802_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=3]Screenshot_20221128-174501_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=2]Screenshot_20221128-174625_Google.jpg[/attachment]
[attachment=0]Screenshot_20221128-175819_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=1]Screenshot_20221128-174543_Google.jpg[/attachment]

Cvikľovky zo Spiša, okolie Spišského podhradia. Kedysi tu bolo v každej dedine pár stromov, teraz už len nostalgia naštepená do pár konárov. Hrušky majú 5,5 až 6 cm a výraznú farbu dužiny. Foto sa trochu leskne, v skutočnosti je ešte tmavšia. Na inom strome som mal plody klasického hruškového tvaru 7 - 8 cm, na foto len "guľovité hrušky".
Zaujímavé že na Spiši bol zaužívaný názov cvikľovky.

U nás jsem s překvapením zjistila, že v sousedním katastru někdo vysázel podle silnice ořechy a u každého je závlahový vak. Naše obec už k tomu taky došla, sice jim musely uschnout vysázené buky, ale četa má náklaďáček a IBC kontejner a starají se.

S pozdní plodností se musí počítat, ale ty stromy nerostou, vypadají jak zasazené předloni. Bez vody to nejde.
Obec loni zasadila stromořadí třešní podél cesty k sadu, jako náhradu za uhynulé staré. Byly krásně vyvázané, dostaly železný koš proti zvěři. Muselo to stát hromadu peněz a času. Přežilo jich jen pár.

[quote=hugovotr post_id=27973 time=1659470213 user_id=127]
Krvavku i Muškatelku šedou jsem zasadil před pár lety do meze. Čekal jsem, že se tyto staré odrůdy na semenáči prosadí i v suché lokalitě. Bohužel obě živoří a plodnosti se nejspíš nedočkám.
[/quote]

S krvavkou to přesně nevím, ale muškatelka je hrušeň, která je schopná 8 let po vysazení nedat ani kvítek a 11. rok zaplodit metrák.

Krvavku i Muškatelku šedou jsem zasadil před pár lety do meze. Čekal jsem, že se tyto staré odrůdy na semenáči prosadí i v suché lokalitě. Bohužel obě živoří a plodnosti se nejspíš nedočkám.

Krvavka patří k oblíbeným drobnoplodým palírenským hruškám. Já ovšem nadšení z krvavky nesdílím. Možná je u nás na ni zima, ale její chuť mi přijde jen průměrně sladká a méně aromatická.
Podstatně líp chutnají a lepší destilát dají drobnoplodé hrušky odrůd Ananaska Coutreyova,Kozačka Štutgartská a vůbec nejlepší je Muškatelka šedá.[attachment=1]IMG_20220801_184839[1].jpg[/attachment][attachment=0]IMG_20220801_184857[1].jpg[/attachment]