A na ten nádstavec bych se chtěl zeptat. Funguje stejně jako ty staré Al?
Kdysi jsme v těch hlinikových z NDR vyráběli šťávy, převážně rybízové a opravdu ve velkém. V několika na venkovním sporáku.
Zajímavé bylo, že ten Al nebyl nijak viditelně leptán a porušován kyselinami.
(Na rozdíl od starých mlékarenských konví po dědovi. Ty byly některé až přímo prožrané. Od švestek...).
*
Hlavní důvod k používání těch parních odšťavovačů nebylo to, že bych jinak šťávu nedokázal získat, ale ten, že ji nebylo třeba nijak čistit, čířit. Že už z nich vytékala krásně čirá a nemusela se pracně filtrovat, používat srážecí činidla, čekat na samovolnou sedimentaci apod. Což je v teplém počasí někdy problém.
(Teda pokud se ovoce moc nepodrtilo a jen velmi šetrně do toho cedníku natlačilo).
*
U těch moderních zavařovacích hrnců se mi moc líbí ten spodní vypouštěcí kohout. Pasterizovat nějaký mošt a pak ho horký stáčet přímo do láhví bez nutnosti dalšího zavařování.
(Ale žádný nemáme).
A možná by ten zavařovací hrnec šel použit i na tzv. pomalé vaření?
*
Dělával jsem to tak kdysi, ale v 70l Brutaru a stáčel do pivních láhví. Z klasických zavařovacích sklenic se špatně pilo a blbě se z nich rozlévalo.
Korunkové uzávěry a úzká hrdla byly lepší.
- 3529F737-19C2-43D1-80EF-8C7DBF81F143_z1_20200904175612384.jpg (24.09 KiB) 3388 zobrazení
- E285B0F7-3347-4871-A03B-DB9E5881C518_20200904172549037.jpg (11.31 KiB) 3388 zobrazení
*
Nehledě k tomu, že i pro děti to bylo atraktivnější. Jablečný nebo hruškový mošt jim tak daleko víc chutnal. Valašské dětské ovocné pivo.
A taky ty zděšené reakce kolemjdoucích při nějakých výletech s přáteli a jejich rodinami po okolí taky staly za to:
"Ježišmarijáááá, co to jsou za lidi? Dávat takovým dětem pivo!!!!"
*
Stát se to v dnešní době, tak by byla určitě volána policie nebo rovnou nějaký "Barnevernet".
A na ten nádstavec bych se chtěl zeptat. Funguje stejně jako ty staré Al?
Kdysi jsme v těch hlinikových z NDR vyráběli šťávy, převážně rybízové a opravdu ve velkém. V několika na venkovním sporáku.
Zajímavé bylo, že ten Al nebyl nijak viditelně leptán a porušován kyselinami.
(Na rozdíl od starých mlékarenských konví po dědovi. Ty byly některé až přímo prožrané. Od švestek...).
*
Hlavní důvod k používání těch parních odšťavovačů nebylo to, že bych jinak šťávu nedokázal získat, ale ten, že ji nebylo třeba nijak čistit, čířit. Že už z nich vytékala krásně čirá a nemusela se pracně filtrovat, používat srážecí činidla, čekat na samovolnou sedimentaci apod. Což je v teplém počasí někdy problém.
(Teda pokud se ovoce moc nepodrtilo a jen velmi šetrně do toho cedníku natlačilo).
*
U těch moderních zavařovacích hrnců se mi moc líbí ten spodní vypouštěcí kohout. Pasterizovat nějaký mošt a pak ho horký stáčet přímo do láhví bez nutnosti dalšího zavařování.
(Ale žádný nemáme).
A možná by ten zavařovací hrnec šel použit i na tzv. pomalé vaření?
*
Dělával jsem to tak kdysi, ale v 70l Brutaru a stáčel do pivních láhví. Z klasických zavařovacích sklenic se špatně pilo a blbě se z nich rozlévalo.
Korunkové uzávěry a úzká hrdla byly lepší.
[attachment=1]3529F737-19C2-43D1-80EF-8C7DBF81F143_z1_20200904175612384.jpg[/attachment]
[attachment=0]E285B0F7-3347-4871-A03B-DB9E5881C518_20200904172549037.jpg[/attachment]
*
Nehledě k tomu, že i pro děti to bylo atraktivnější. Jablečný nebo hruškový mošt jim tak daleko víc chutnal. Valašské dětské ovocné pivo.
A taky ty zděšené reakce kolemjdoucích při nějakých výletech s přáteli a jejich rodinami po okolí taky staly za to:
[i]"Ježišmarijáááá, co to jsou za lidi? Dávat takovým dětem pivo!!!!"[/i]
*
Stát se to v dnešní době, tak by byla určitě volána policie nebo rovnou nějaký "Barnevernet".