[quote=Vlasatej post_id=5547 time=1597595957 user_id=93]
já mám od jara ten domo. Na zavařování super, ale zkoušel sem v něm dělat sirup z višní a problém. ohřál sem šťávu na 65 C a jak sem pomalu přidával cukr který se rozpouštěl tak se hrnec začal vypínat tepelnou pojistkou. Přitom v hrnci nebyl žádný nerozpuštěný cukr ani kusy čehokoli. V návodu uvádějí zahušťování šťáv a marmelád, což si neumím představit. Nezkoušel jste něco podobného v tom Vašem?
[/quote]

Také jsem si ho pořídil, ale jen na zavařování. Při študování parametrů a recenzí jsem našel, že hrnec má čidlo teploty vystrčené dovnitř nádoby a při hustějších tekutinách se okamžitě ohřeje a pojistka vypne. Tedy není vhodný na hustější tekutiny. Na ty hustější doporučují typ s čidlem pod dnem a větší teplotní nepřesností. Celá odpověď zde:

"Proteče skrze kohoutek bez větších problému tekutina tužší než li voda, čaj a víno... (z důvodu zavařování domácích šťáv.)?

Děkuji Peterek
Admin (PS) Administrátor 04. 03. 2019 | 08:57

Dobrý den,

na dně zůstane tak 1-2 cm vody. Kohout je odnímatelný a proteče jím i o něco hustější konzistence, ale primárně je kohout určený samozřejmě a vodu, čaj a víno apod. Pro vaření hustějších tekutiny lze doporučit spíše model DOMO DO323W, který má čidlo teploty schované pod rovným dnem (přesnost je nižší cca +- 5 st. C oproti +- 1 st. C u modelu na který se ptáte). Schované čidlo umožní vařit i hustější konzistence bez vypínání ohřevu, kdežto čidlo umístěné uvnitř hrnce vypne dříve (ale je o dost přesnější)."
[url]https://www.domo-elektro.cz/p/domo-do42326pc-elektricky-zavarovaci-hrnec-nerez-s-lcd[/url]

Parní odšťavnění jde i bez cukru, myslím, že cukr zvyšuje výtěžnost, snad i barvu. Jestli i čirost, to neumím posoudit, ale řekl bych, že i šťáva bez cukru je čirá. Ale neoslazená se pít nedala, byla moc kyselá (rybíz, višně, maliny,...) Pravda, nikdy jsme párou neodšťavňovali jablka, hrušky, hrozny.

Výhoda toho kohoutu, Brutaru a stáčení horkého moštu spočívá ve velké úspoře času a manipulací. 70l jablečného nebo hruškového moštu se "zavařilo najednou". A pohodlně přes trychtýř plnilo do láhví. Z nich se pak mošt lépe a pohodlněji rozléval nebo pil a láhve se v pivních přepravkách daly stohovat, lépe se přenášely apod.
*
Ale šťávy z drobného ovoce jsme zavařovali klasicky. Nabírat naběračkou, žufánkem, do Omnia a podobných sklenic a zavařit. V lepším případě přes kohoutek z nějaké nádoby. Parní hrnce byly pomalé a šťáv z ovoce se zas nikdy nedělalo takové množství jako moštu. A navíc se dělaly každý rok a mošty jen co pár let když byly vhodné podmínky.
(Teploty kolem 0°C, nadúroda a chuť se v takové psírně s tím venku nebo ve stodole patlat. Kvůli sedimentaci kalů se mošty min. týden v demižonech ve venkovním prostředí čistily).
*
Petky jsem nikdy nezkoušel. Takové sfinstfo k nám tehdy nesmělo. Dnes už bohužel ano, ale i tak bych je na takové účely nepoužil. Nemám je rád.
*
P.S. Ještě edit, ale nevím jestli to není OT.
Jestli ten cukr tam měl ma čirost výsledné šťávy nějaký vliv.
Osobně si myslím, že ano.
Jenže my jsme s ním nešetřili, dávali ho kolem 1kg na náplň a bez něj jsme to nikdy nezkoušeli...

Princip toho nástavce je přesně stejný, jako ty hliníkové z NDR, ostatně ten zavařovák je taky německý. Akorát materiály se změnily, hrnec je z nerezu a ty nástavce z odolného plastu.
Odšťavňování je snadné, já měl jen problém, že nebylo možno přesně stanovit nakolik je výsledná šťáva naředěná vodou ze zkondenzované páry. Ani měření zbylé vody v hrnci není přesné, protože vždycky něco páry unikne pod poklicí. Taky je problém, že složení šťávy se liší podle délky odšťavnění. Nejdřív teče víc sladká, na konci kyselá. A to i v případě, když se ovoce nesladí.
Plnění lahví horkým moštem je možné, ale výhodu v tom nevidím. Studený snadněji nalévá, do hrnce se vejde 12 litrovek. Po 15 min na 80 stupních odkryji poklici, lahve uzavřu, a v rukavicích vytahám z hrnce. Do vody opatrně vložím další lahve. Cyklus je díky teplé vodě poměrně rychlý. Nalévání teplého moštu může mít smysl jen při plnění PETek, ale já používám jen sklo.

A na ten nádstavec bych se chtěl zeptat. Funguje stejně jako ty staré Al?

Kdysi jsme v těch hlinikových z NDR vyráběli šťávy, převážně rybízové a opravdu ve velkém. V několika na venkovním sporáku.
Zajímavé bylo, že ten Al nebyl nijak viditelně leptán a porušován kyselinami.
(Na rozdíl od starých mlékarenských konví po dědovi. Ty byly některé až přímo prožrané. Od švestek...).
*
Hlavní důvod k používání těch parních odšťavovačů nebylo to, že bych jinak šťávu nedokázal získat, ale ten, že ji nebylo třeba nijak čistit, čířit. Že už z nich vytékala krásně čirá a nemusela se pracně filtrovat, používat srážecí činidla, čekat na samovolnou sedimentaci apod. Což je v teplém počasí někdy problém.
(Teda pokud se ovoce moc nepodrtilo a jen velmi šetrně do toho cedníku natlačilo).
*
U těch moderních zavařovacích hrnců se mi moc líbí ten spodní vypouštěcí kohout. Pasterizovat nějaký mošt a pak ho horký stáčet přímo do láhví bez nutnosti dalšího zavařování.
(Ale žádný nemáme).
A možná by ten zavařovací hrnec šel použit i na tzv. pomalé vaření?
*
Dělával jsem to tak kdysi, ale v 70l Brutaru a stáčel do pivních láhví. Z klasických zavařovacích sklenic se špatně pilo a blbě se z nich rozlévalo.
Korunkové uzávěry a úzká hrdla byly lepší.

[attachment=1]3529F737-19C2-43D1-80EF-8C7DBF81F143_z1_20200904175612384.jpg[/attachment]

[attachment=0]E285B0F7-3347-4871-A03B-DB9E5881C518_20200904172549037.jpg[/attachment]
*
Nehledě k tomu, že i pro děti to bylo atraktivnější. Jablečný nebo hruškový mošt jim tak daleko víc chutnal. Valašské dětské ovocné pivo.
A taky ty zděšené reakce kolemjdoucích při nějakých výletech s přáteli a jejich rodinami po okolí taky staly za to:
[i]"Ježišmarijáááá, co to jsou za lidi? Dávat takovým dětem pivo!!!!"[/i]
*
Stát se to v dnešní době, tak by byla určitě volána policie nebo rovnou nějaký "Barnevernet".

Šťávu vyrábím v tom hrnci jen pomocí odšťavňovacího parního nástavce.

já mám od jara ten domo. Na zavařování super, ale zkoušel sem v něm dělat sirup z višní a problém. ohřál sem šťávu na 65 C a jak sem pomalu přidával cukr který se rozpouštěl tak se hrnec začal vypínat tepelnou pojistkou. Přitom v hrnci nebyl žádný nerozpuštěný cukr ani kusy čehokoli. V návodu uvádějí zahušťování šťáv a marmelád, což si neumím představit. Nezkoušel jste něco podobného v tom Vašem?

Mám řadu let nerezový Bielmeier. Vypadá úplně stejně, jen není digitální. Je to perfektní věc. Nastavím čas a teplotu, o víc se nestarám. Už se nemůže stát, že zapomenu hrnec na sporáku, jdu dělat něco jiného a po 2 hodinách si na něj vzpomenu - všechno rozvařené na kaši.
Výborná je i doplňková parní odšťavňovací sada - na principu hliníkových hrnců z NDR.

Máte někdo zavařovací hrnec Domo DO42325PC ? A zkušenosti s ním?