od používateľa Wimpi » 21 Apr 2020, 00:24
No, ono s tím slzením, roněním mízy, či pláčem je to u révy tak, že termín řezu nemá na intenzitu výtoku mízy z řezných ran zásadní vliv. Čili z uvedeného hlediska je v podstatě jedno, jestli révu ostríháme v březnu, v únoru, v lednu, prosinci, či už koncem listopadu, réva bude slzet tak, jako tak. Ověřil jsem si to. Osmotický tlak je u révy na začátku rašení tak silný, že mízu protlači i (polo)zaschlými konci zastřižených výhonů. Napomáhá tomu i vnitrní struktura dřeva révy, která je velmi transponibilní. Zastavit výtok mízy se nám nepodaří dokonce ani když réví silně zaškrtíme drátem, či strunou! Takže, když se v zimě pustíme do révy s nůžkami, holt se s výtokem mízy musíme smířit. Často se píše, že toto jarní slzení révu vysiluje. S tím souhlasím, asi je logické, že ji to neposiluje, že. Na druhou stranu neznám případ, že by jarní slzení révu natolik vysílilo, že by následkem tohoto zásahu keř vegetačně strádal, či dokonce uhynul. Příčinou úhynu révových keřů bývají zcela jiné důvody. (A napřiklad veškeré zelené práce, které se ve vinicích standardně provádejí v průběhu celé následné vegetační sezony, jako např. osečkování, vylamování zálistků, odlisťování v hóně hroznů a redukce násady hroznů, také keře révy oslabují, a to pravděpodobně mnkhem více, protože je jimi keřům odebírána zelená hmota, kterou si předtím keř pracně vytvořil. Takže tohoto "oslabování" slzením bych se tolik nebál. Réva je v tomto velmi plastická rostlina a nechá si toho líbit opravdu strašně moc.) Jinak na intenzitu slzení z řezných ran má výrazný vliv teplota. Pokud z jara panují vyrovnané příznivé teploty, réva slzí velmi intenzivně a vytrvale. Naopak, když se silněji ochladí, tok mízy se samovolně zastaví. Asi nejhorši podmínky pro révu nastávají, když se rychle střídají vysoké denní teploty s nočními mrazy. Tento jev je tylický pro letošní jaro. Chudák réva neví, co si má počít, jestli má rašit a nebo hybernovat....a proto letos slzí málo. Je z toho úplně zblblá. A tak místo ní, pláču já.
No, ono s tím slzením, roněním mízy, či pláčem je to u révy tak, že termín řezu nemá na intenzitu výtoku mízy z řezných ran zásadní vliv. Čili z uvedeného hlediska je v podstatě jedno, jestli révu ostríháme v březnu, v únoru, v lednu, prosinci, či už koncem listopadu, réva bude slzet tak, jako tak. Ověřil jsem si to. Osmotický tlak je u révy na začátku rašení tak silný, že mízu protlači i (polo)zaschlými konci zastřižených výhonů. Napomáhá tomu i vnitrní struktura dřeva révy, která je velmi transponibilní. Zastavit výtok mízy se nám nepodaří dokonce ani když réví silně zaškrtíme drátem, či strunou! Takže, když se v zimě pustíme do révy s nůžkami, holt se s výtokem mízy musíme smířit. Často se píše, že toto jarní slzení révu vysiluje. S tím souhlasím, asi je logické, že ji to neposiluje, že. Na druhou stranu neznám případ, že by jarní slzení révu natolik vysílilo, že by následkem tohoto zásahu keř vegetačně strádal, či dokonce uhynul. Příčinou úhynu révových keřů bývají zcela jiné důvody. (A napřiklad veškeré zelené práce, které se ve vinicích standardně provádejí v průběhu celé následné vegetační sezony, jako např. osečkování, vylamování zálistků, odlisťování v hóně hroznů a redukce násady hroznů, také keře révy oslabují, a to pravděpodobně mnkhem více, protože je jimi keřům odebírána zelená hmota, kterou si předtím keř pracně vytvořil. Takže tohoto "oslabování" slzením bych se tolik nebál. Réva je v tomto velmi plastická rostlina a nechá si toho líbit opravdu strašně moc.) Jinak na intenzitu slzení z řezných ran má výrazný vliv teplota. Pokud z jara panují vyrovnané příznivé teploty, réva slzí velmi intenzivně a vytrvale. Naopak, když se silněji ochladí, tok mízy se samovolně zastaví. Asi nejhorši podmínky pro révu nastávají, když se rychle střídají vysoké denní teploty s nočními mrazy. Tento jev je tylický pro letošní jaro. Chudák réva neví, co si má počít, jestli má rašit a nebo hybernovat....a proto letos slzí málo. Je z toho úplně zblblá. A tak místo ní, pláču já.
