Bezesporu jak síra, tak měď růst lišejníků potlačuje.

[i]Ale zejména ve vlhčích regionech a [u]zejména v nestříhaných, zastíněných korunách[/u] v okolí je lišejník značně rozšířen. [/i]

V tom je asi ten problém. Nedostatečné péče vede k malým přírůstkům, drobnému ovoci, horšímu zdraví stromu - a taky k růstu lišejníků. Ale nelze zaměňovat příčinu a následek.
Stačí podívat se na větvičku zblízka, setřít terč lišejníků a lehce zaříznout do kůry. Žádné změny na rostlinných pletivech tam neuvidíte.
Srovnávací pokud by byl zajímavý. Ovšem pokud bychom na skupině "bez lišejníků" tyto odstranili jinak než kartáčem, tedy chemicky, budeme bojovat proti dalším - opravdovým - chorobám a tudíž pokus nebude objektivní.
Osobně nemám žádné lišejníky na meruňkách a broskvoních, protože je ošetřuju proti monilii resp. kadeřavosti. Pokud bych se stejně pečlivě staral i o jabloně, věřím, že by bylo po lišejnících i tam.

[quote=přasličák post_id=22284 time=1646500067 user_id=163]
Rozhodně nejsem znalý problematiky. Něco jsem o škodlivosti a neškodlivosti lišejníku na ovocných stromech přečetl a názory se různí. Já osobně si dovolím mít spíše oipačný názor a jsem přesvědčen, že lišejníky v nadměrné míře na ovocných stromech, a to mladších, plodných větvích škodí. Já lišejníky v zahradě na stromech nemám. Ale zejména ve vlhších regionech a zejména v nestříhaných, zastíněných korunách v okolí je lišejník značně rozšířen. V minulosti to nebyl až zase tak častý jev. Nedokážu určit, bylo li to neodsířenými elektrárnami, nebo jsem nebyl všímavý. U kamaráda ve východních Čechách, zkušeného ovocnáře, jsem viděl až kalamitní výskyt porostu lišejníků na ovocných dřevinách. Nejvíce na drobném ovoci. Lišejník porost doslova dusil. Přírustky rodivého dřeva byly minimální, celé větve zasychaly. Ovoce bylo drobné, nekvalitní. Kamarád proti tomu bojuje předjarním postřikem Sulkou a měďnatými přípravky. Na druhé straně musím přiznat, že kolega z odborné komise ČZS, profesionální fytopatolog tvrdí, že lišejník nemůže škodit ovocnému stromu. Kde je pravda může věrohodně určit pouze zodpovědné pokusnictví. To by určitě bylo velice zajímavé a přínosné téma nějaké diplomové práce studentů v Lednici či Nitře.
[/quote]

lišejník se mi v poslední době dost rozrostl a už delší dobu jsem přemýšlel, jak problém řešit, zejména na stromcích na M9,které nejsou osluněné celý den a kde byl k vidění zblízka, mi vadil. Zkusil jsem tedy 4% postřik Sulkou a musím konstatovat, že postřik pomohl. Lišejník samozřejmě zůstal, ale jakoby seschl a celkově se stromky zdají na tom být lépe, než před zásahem. Tedy díky za vaší a kamarádovu zkušenost. Walter

Prešiel som si znovu viaceré články venujúce sa tejto problematike. Kontroverzie sú zrejmé, pričom je pozoruhodné, že škodlivý efekt lišajníkov spomínajú hlavne populárne periodiká, ktoré zároveň odporúčajú aj aplikáciu niektorých náterov či postrekov (vápenné mlieko, zelenú skalicu a pod.).
Vedeckejšie zamerané články škodlivosť lišajníkov popierajú, pričom argumentují tým, že lišajníky ako symbionty húb a rias potrebujú k svojmu životu iba svetlo, vlhkosť a povrch na ktorom sa uchytia. Lišajníky vytvárajú iba filamenty, slúžiace na ich uchytenie k povrchu (tým môže byť kôra stromov, ale aj napríklad skala). Nemajú žiadne korienky ani nič podobné, čím by prenikali pod kôru do pletív stromu a čerpali z nich vodu či živiny. Fakt, že sa vyskytujú najmä na starších a chorých stromoch sa vysvetľuje tým, že na nich majú vhodnejšie podmienky (svetelné a vlahové) na existenciu. Sú však iba 'sprievodcami' strádajúcich stromov, nesúvisia etiologicky s príčinami ich strádania. Udáva sa tiež, že mladšie stromy majú hladkú kôru, na ktorej sa lišajníky ťažšie uchytia, kým staré stromy majú často kôru rozbrázdenú a tiež majú narušený efekt 'exfoliácie' povrchových vrstvičiek kôry, ktorý u mladých stromov prispieva k tomu, že lišajníky sa na nich ťažšie zachytia. Osobitnou otázkou sú sekundárne metabolity lišajníkov. Teórie o ich škodlivosti argumentujú tým, že metabolity lišajníkov poškodzujú kôru stromov v mieste ich inzercie, prípadne sú aj cez kôru resorbované do pletív stromu a negatívne ovplyvňujú jeho zdravotný
stav. Faktom ale je, že takmer všetky metabolity lišajníkov (z nich je asi najvýznamnejšia kyselina usnová) majú skôr ochrannú funkciu - udáva sa ich antibiotický efekt na viaceré druhy baktérií, ale aj huby, vírusy a prvoky. Niektoré sa dokonca využívajú v medicíne a kozmetike. Zmienky vo vedeckých článkoch o prípadnej toxicite týchto metabolitov pre strom som nenašiel (aj keď ich biologický význam nie je ešte detailne objasnený a stále sa skúma - napr. slúžia aj ako regulátor súžitia huby a riasy v lišajníku a tiež ako odpudzovač herbivorov). IH


[attachment=6]Screenshot_20220306-185354_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=5]Screenshot_20220306-185416_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=4]Screenshot_20220306-185504_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=3]Screenshot_20220306-185547_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=2]Screenshot_20220306-185613_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=1]Screenshot_20220306-190606_Drive.jpg[/attachment]
[attachment=0]Screenshot_20220306-190502_Chrome.jpg[/attachment]

Většina zahrádkářské literatury - ať už tištěné nebo elektronické, prezentuje na svých stránkách reklamu na agrochemikálie. Proto tam mají víc prostoru články o chorobách a boji s nimi.
Ten, kdo se o zahradu stará pravidelným prosvětlovacím řezem a postřiky proti houbovým chorobám , ten má své stromy zdravější a taky bez lišejníků.

Nemám na to jednoznačný názor, vycházím jen z toho, co vidím kolem. Za posledních pár let, se tady spíš než stromy, obalily lišejníky keře. Na mnohých místech opravdu hodně. Ale co tak pozoruju, kolem potoka ne. Jsou to spíš místa, daleko od vody, či na kopečcích. Keře postupně odumírají. Jestli tím, že jsou obalené lišejníkem, nebo je to tak, že z nedostatku vody chřadnou a nastoupí lišejník...nevím. Každopádně je to snad signalizace zdravého prostředí, ale ne zdravého stromu-keře.

[i]Tak jednoznačné to nebude.[/i]

[attachment=1]screen.png[/attachment]
[url]https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/prostredky-a-pripravky/skodi-lisejniky-ovocnym-stromum-pomuze-vyluh-popela/[/url]
[attachment=0]screen2.png[/attachment]
[url]https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/zbavte-stromy-ucinne-mechu-lisejniku/[/url]

Odovzdávam tak ako som sa dočítal:
Pre zaujímavosť som si pozrel viacero (aj) cudzojazyčných prác na tému "Škodia lišajníky stromom na ktorých sa nachádzajú ?".
V podstate všetky práce odpovedajú na túto otázku jednoznačne: NIE.
Lišajníky sú symbiotickými organizmami húb (tzv. mykobiont) a rias, prípadne siníc (tzv. fotobiont). Všetko potrebné pre svoj život čerpajú zo vzduchu, dažďa a slnka. Neprenikajú do kôry stromov ani zo stromov nečerpajú žiadne živiny. Odpoveď na otázku, prečo je výskyt lišajníkov častejší na chorých a starých stromoch je táto: nejde o príčinu, ale následok. Lišajníky potrebujú pre svoj život svetlo, a toho sa im dostáva viac na stromoch, ktoré nie sú zdravé, a tým pádom majú aj menej listovej plochy. Tieto stromy sú ale choré z inej príčiny, nie kvôli lišajníkom (staroba, sucho, málo živín, poranenia, poškodenie koreňov, hubové choroby, škodcovia atď.). Taktiež choré stromy môžu údajne vylučovať cez kôru určitý exsudát, ktorý môže obsahovať živiny a cukry, a poskytovať tak lišajníkom istý druh výživy. Prítomnosť lišajníkov na týchto stromoch je však iba dôsledkom ich podlomeného zdravia, nie jeho príčinou. Podľa týchto informácií sú teda lišajníky iba nevinnými sprievodcami či účastníkmi strádania chorých stromov, využívajúcimi ich 'habitant', pričom ale choroba týchto stromov s lišajníkmi príčinne vôbec nesúvisí. (Text na foto nebudem prekladať doslova, je v podstate obsiahnutý v tom, čo som napísal vyššie). IH


[attachment=1]Screenshot_20220305-185203_Chrome.jpg[/attachment]
[attachment=0]Screenshot_20220305-185153_Chrome.jpg[/attachment]

Rozhodně nejsem znalý problematiky. Něco jsem o škodlivosti a neškodlivosti lišejníku na ovocných stromech přečetl a názory se různí. Já osobně si dovolím mít spíše oipačný názor a jsem přesvědčen, že lišejníky v nadměrné míře na ovocných stromech, a to mladších, plodných větvích škodí. Já lišejníky v zahradě na stromech nemám. Ale zejména ve vlhších regionech a zejména v nestříhaných, zastíněných korunách v okolí je lišejník značně rozšířen. V minulosti to nebyl až zase tak častý jev. Nedokážu určit, bylo li to neodsířenými elektrárnami, nebo jsem nebyl všímavý. U kamaráda ve východních Čechách, zkušeného ovocnáře, jsem viděl až kalamitní výskyt porostu lišejníků na ovocných dřevinách. Nejvíce na drobném ovoci. Lišejník porost doslova dusil. Přírustky rodivého dřeva byly minimální, celé větve zasychaly. Ovoce bylo drobné, nekvalitní. Kamarád proti tomu bojuje předjarním postřikem Sulkou a měďnatými přípravky. Na druhé straně musím přiznat, že kolega z odborné komise ČZS, profesionální fytopatolog tvrdí, že lišejník nemůže škodit ovocnému stromu. Kde je pravda může věrohodně určit pouze zodpovědné pokusnictví. To by určitě bylo velice zajímavé a přínosné téma nějaké diplomové práce studentů v Lednici či Nitře.

[quote=vysloužil post_id=22104 time=1645864692 user_id=53]
[quote=larix post_id=22096 time=1645829779 user_id=183]
Aj mne :-)
Nijako s nimi nebojujem.
[/quote]

Já s lišejníky taky nijak nebojuji, stromy jsou jich plné a nijak významně jim to neškodí.
S tím nebojováním to asi není úplně pravda. Vůbec žádný lišejník na sobě nemají broskvoně. Nejspíš kvůli každoročním třem postřikům proti kadeřavosti, jiné vysvětlení nemám. Meruňky po 2 zásazích na moniliový úžeh mají jen pár flíčků.
Soudím tak, že pěstitelé, kteří zasahují preventivně proti houbovým chorobám i na jabloních, hrušních a slivoních, s lišejníky velké problémy mít nebudou.
[/quote]

K téme sa neviem odborne vyjadriť, na to nemám túto problematiku dostatočne naštudovanú. Sú názory, že lišajníky prerastajú pod kôru a tým škodia (o čom dosť pochybujem). Tiež sú názory, že miesta porastené lišajníkmi môžu byť rezervoárom sekundárnej infekcie - hubovej či bakteriálnej, prípadne úkrytom pre škodce (o čom tiež dosť pochybujem). Napokon sú aj názory, že lišajníky produkujú určité látky, ktoré môžu negatívne pôsobiť lokálne na kôru v mieste ich inzercie, prípadne po ich resorbcii aj systémovo (toto neviem posúdiť, ale tiež o tom pochybujem).
Takže len pár poznámok: lišajníky vo svojom okolí pozorujem najmä na starších, neudržiavaných stromoch. Či je to prejavom nejakej ich "nižšej imuno-odolnosti", alebo len lepších podmienok pre lišajníky vďaka zahustenej a tým vlhkejšej korune, to neviem. Možno je to len ich vekom.
Myslím, že dr.Vysloužil "udrel klinec po hlavičke" ohľadom tých postrekov. V mojej záhrade lišajníky nemám vôbec. V 'adoptívnej' záhrade tiež lišajníky na stromoch nie sú - jednak je to ešte prevažne mladá výsadba, jednak stromy istú dávku fungicídov dostávajú (aj keď veľmi 'striedmu' a prevažne 'ekologickú', teda meď a síru). Avšak na tiež mladých ovocninách v tejto záhrade, ktoré vôbec nie sú postrekované (rakytníky, mišpuľa, driene...) lišajníky sú. Takže fungicídy zrejme rast lišajníkov potláčajú.
Ešte poznámka k ochrane resp. prevencii - udáva sa, že vhodné je lišajníky mechanicky zoškrabovať a následne kmeň a konáre natrieť vápenným mliekom (event. aj s prímesou Kuprikolu či Championu). Osobne by som asi za účinnejší považoval náter alebo postrek zelenou skalicou (síran železnatý). Ale pravdepodobne sa nič nestane, ak lišajníky necháte tak ako sú... IH