Companion planting Dobri a zli susedia

Napísať odpoveď


Odpoveď na túto otázku je potrebná pre odlíšenie skutočného používateľa od automatizovaných pokusov registráciu.

BBCode povolený
[img] je POVOLENÉ
[flash] zakázaný
[url] sú POVOLENÉ
Smajlíky sú ZAKÁZANÝ

Prehľad témy
   

Ak chcete odovzdať jeden alebo viacero súborov, vyplňte nasledujúce položky.

Zbaliť Prehľad témy: Companion planting Dobri a zli susedia

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa ariadna30 » 17 Apr 2020, 08:57

V navode na vysadbu jahod od Sempra Turnov sa pise: Nejlepsi je sazet po hnojene predplodine chlevskym hnojem (brambory,zelenina...) Tymto je pre mna otazka ci mozem sadit jahody po zemiakoch vyriesena :)

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa Lysenko » 05 Apr 2020, 10:49

Mám podezření, že klíčový faktor těchto komplexních vztahů je čas. Při jeho dostatku může vzniknout určitě velmi složité společenství. To je ale opak toho, co míváme na záhonech, kde se to každý rok otočí a tak tam snad mívá navrch tok živin z jedné strany a z druhé jakási vratká rovnováha edafonu, která brání převládnout jedné složce a stát se patogenem.
Každopádně jde o zajímavé téma, o kterém by se hodilo vědět víc.

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa Mimmo » 05 Apr 2020, 06:40

Nejsem v tomto příliš znalý, ale funguje tady až přímo mafiánská symbióza. Např. některé houby+bakterie podporují rostliny tím, že jim dodávají na velké vzdálenosti vodu a rozpuštěné minerály a berou si od nich trochu organických látek vytvořených fotosyntézou. Při endo-mykorhize prorůstají houby až do kořenových vlásků a uvnitř buňky si vyměňují roztoky anorganických látek za organické. Velmi podobně to však funguje i při ekto-mykorhize na povrchu kořenů. Houba spolupracující s bakteriemi dokáže nasávat i původně nerozpustné minerály včetně dusíkatých (z hlízek) a transportovat je velmi daleko. Mateřský strom tak může vyživovat i nadějné semenáčky ve svém okolí nebo i ulomený strom stejného druhu. Vlastní kořeny prostě rostlinám nestačí a tak si je doplňují podhoubím různých hub a ta spolupracují s bakteriemi. Mladá čerstvě zasazená rostlina proto musí počkat na podporu hub a bakterií a až pak začne pořádně růst.

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa Lysenko » 03 Apr 2020, 21:55

Rafael napísal:
03 Apr 2020, 18:36
Nevím jestli tady nebo do vlákna "Co jíst v nouzi"?

"Tři sestry“ - kukuřice, fazole a tykve.
Tři sestry doslova vybízejí ke společnému pěstování na jednom poli. Fazole pomocí bakterií žijících na jejich kořenech poutají do půdy vzdušný dusík, čímž „hnojí“ sebe, kukuřici i dýně. Tykve se plazí v nejspodnějším patře, stíní půdu, udržují ji vlhkou a brání v růstu plevelům. Některé zdroje uvádějí, že jistou roli v potlačování plevelů sehrává i alelopatický účinek tykví. Kukuřice vytváří oporu pro pnoucí fazole a svými kořeny vylučuje do půdy cukry, které představují ideální výživu pro dusík fixující bakterie žijící v kořenových hlízkách fazolí....
https://www.potravinovezahrady.cz/polyk ... h-indianu/
P.S. Já to nezkoušel, neviděl nikde. Jen bych rád znal názor na to, přip. zkušenosti.
3 sestry: podle mě je na místě trochu skepse. Na kořenech bobovitých žijí hlízkové bakterie, které vážou vzdušný dusík. Do těch hlízek. Ne volně do půdy. Tam se dostane až při rozkladu těch hlízek. Během růstu fazole podle mě nic a nikoho kromě sebe nehnojí. Stejně tak bych se rád víc dozvěděl o tom, jak kukuřice vypouští kořeny cukr - nejcennější produkt metabolismu. Třeba mi to oboje někdo znalý vysvětlí.

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa Lysenko » 03 Apr 2020, 21:45

Háďátek je mnoho druhů, aksamitníky, tvrdí se, relativně dobře fungují proti kořenovým háďátkům. Háďátko zhoubné patří k listovým háďátkům. Na ně se nezdá, že by tento postup zabíral. To není nic proti aksamitníkům, určitě mají smysl v hygieně půdy, ale na vše nezabírají.
Navíc aksamitníky zabírají jen za té podmínky, že jsou jedinou potravou v záhoně a háďátka se před nimi nemají kam schovat. Jinak vlezou do těch jiných plodin a aksamitníky se minou účinkem.

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa ariadna30 » 03 Apr 2020, 21:30

Rafael: Vsade sa to odporuca,aj logiku to dava,ale u mna to nefungovalo. Kukurica mi ani nevyrastla,ale tak mozno boli zle semena. Fazula vyschla a darilo sa len tekvici,ktora tam vyrastla sama od seba,asi niekto v minulosti ju tam vysial,lebo bola dost rovnomerne rozmiestnena.Tekvica rastla sama od seba,aj bez polievania a bola zdrava a pekna.

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa ariadna30 » 03 Apr 2020, 21:24

Hadatku sa da predchadzat vysadenim aksamietnice. Jeden zdroj uvadza,ze treba sadit uz rok predtym a potom zaorat. Iny zdroj,ze sadit spolu s plodinou. Nemam odskusane,ale s hadatkami som nejaky vyznamny problem nezaznamenala,tak som to zatial neriesila.

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa Lysenko » 03 Apr 2020, 19:46

vysloužil napísal:
03 Apr 2020, 16:23
S tímto přístupem lze sázet cokoliv po čemkoliv.

Myslím, že ne. Není dobré sázet brukve po brukvích, rajčata vedle a po bramborách, měly by se ctít plodiny 1., 2.a 3. trati. Ale u tak polyfágického škůdce, jako je háďátko zhoubné, žádné střídání plodin nevymyslíte. To byste nesměl vůbec střídat vnímavou zeleninu (cibuli, česnek, hrášek, červenou řepu, jahodník, tykev, dýně, rebarboru, brambory, okrasné cibuloviny, aj.) nebo po sklizni nechat každý záhon 5 let ladem. To je těžko reálné.
Poraďte, jak předcházíte háďátku.
Střídání plodin 1. 2. a 3. trati je asi o úroveň níž, než hledání companion planting a návazností co po čem ano a co ne. Jde o podobný rozdíl jako mezi informacemi, že v psané latince píšeme zleva doprava a popisem tahů jednotlivých písmen. Právě proto, že zrovna háďátko zhoubné je těžký soupeř, stojí za to se o to pokoušet. Pořád vynecháváte to Verticillium, to taky stojí za řeč.

Pokud už chcete odpověď co dělám přímo já, chcete obnovit diskuse, které jsme už s různým úspěchem vedli. Kromě střídání na všechny způsoby se snažím užívat dusíkaté vápno jakožto bezreziduový prostředek, který problém neřeší, ale pomáhá. Taky používám různé mikrobiální přípravky v dobré víře, že to přispěje k rovnováze edafonu. Nové rostliny často pěstuju v karanténě, než je vypustím do zahrady. Pokud se chcete pustit i do těch dalších vod, tak brambory pěstuju ze semen a tím omezuji možnost zanesení sadbou (všeho možného). Sadbu andských brambor bych stejně těžko sháněl.
Česnek se zatím teprve pokouším přimět k tvorbě semen, ale toto je taky cesta, jak zabránit roznášení chorob. Nemám zájem vést diskuse, které nikam nevedly, zeptal jste se, odpovídám.

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa Rafael » 03 Apr 2020, 18:36

Nevím jestli tady nebo do vlákna "Co jíst v nouzi"?

"Tři sestry“ - kukuřice, fazole a tykve.
Tři sestry doslova vybízejí ke společnému pěstování na jednom poli. Fazole pomocí bakterií žijících na jejich kořenech poutají do půdy vzdušný dusík, čímž „hnojí“ sebe, kukuřici i dýně. Tykve se plazí v nejspodnějším patře, stíní půdu, udržují ji vlhkou a brání v růstu plevelům. Některé zdroje uvádějí, že jistou roli v potlačování plevelů sehrává i alelopatický účinek tykví. Kukuřice vytváří oporu pro pnoucí fazole a svými kořeny vylučuje do půdy cukry, které představují ideální výživu pro dusík fixující bakterie žijící v kořenových hlízkách fazolí....
https://www.potravinovezahrady.cz/polyk ... h-indianu/
P.S. Já to nezkoušel, neviděl nikde. Jen bych rád znal názor na to, přip. zkušenosti.

Companion planting Dobri a zli susedia

od používateľa vysloužil » 03 Apr 2020, 16:23

S tímto přístupem lze sázet cokoliv po čemkoliv.

Myslím, že ne. Není dobré sázet brukve po brukvích, rajčata vedle a po bramborách, měly by se ctít plodiny 1., 2.a 3. trati. Ale u tak polyfágického škůdce, jako je háďátko zhoubné, žádné střídání plodin nevymyslíte. To byste nesměl vůbec střídat vnímavou zeleninu (cibuli, česnek, hrášek, červenou řepu, jahodník, tykev, dýně, rebarboru, brambory, okrasné cibuloviny, aj.) nebo po sklizni nechat každý záhon 5 let ladem. To je těžko reálné.
Poraďte, jak předcházíte háďátku.

Hore