Zdravím na Mýtinku.
Ibišky jdou vcelku snadno množit jak řízky dělanými v červenci, tak i zimními. Dávali jsme do pařeniště řízky z řezu dělaného v březnu (z jednoletých výhonů) a dařilo se. Na 30-80 %. V létě jsme dávali gelový stimulátor na polodřevité, bylinné řízky, v zimě pudr na řízky dřevité. To jsou zkušenosti z Tábora. Z letního řízkování se rostliny uklízely, chránily v zimě před mrazem.
Dříve, když u nás byly ještě zimy, se i semenáče doporučovaly vysazovat ven až třetí rok. Mladší vymrzaly. Slušná cesta je i roubování v zimě. To co chci naroubovat naroubuji na semenáč, u kterého nemám jistotu, jaký za pár let bude. Protože kozí nožku neumím a do rozštěpu mi to přijde dost drsné, používám kopulaci, nebo anglickou kopulaci. Stejně jako u jabloní. A to určitě umíš.
Taky se dost často koukám do Bartelse, když nevím co a jak.

Dostala jsem řízky tří barev, paní tvrdila, že to jde krásně v pařeništi, že jich udala moc. Asi ten bílý s očkem je nejvytrvalejší, protože mou péči přežil.

Děkuji za vyčerpávající odpověď,
potvrdil jste mi, že na zahradu pro 2 - 3 keře asi nemám šanci. Buď budu pátrat po semenáčích, nebo někde odkopnu. Průmyslově je naštěstí vyrábět nehodlám.
Děkuji
Z.

bartles - rozmnožování drevin, odkaz na pdf najdete ve fóru .

cit.
Hibiscus, ibišek, Malvaceae
Výsev: Je nutný při pěstování podnoží pro štěpování. Vysévá se na
jaře do pařeniště pod sklo. Klíčení trvá 5 týdnů.
Dřevité řízky: V Boskoopu neměli dobré zkušenosti s letními řízky,
jejichž růst má daleko do dokonalosti a přezimování činí potíže. Do-
poručuje se proto množení dřevitými řízky v únoru-březnu ve sklení-
ku nebo v dubnu v pařeništi. Až do té doby se uchovávají v únoru na-
řezané dřevité řízky v chladírně. Dřevité řízky se poraní a ošetří sti-
mulátorem růstu. Píchají se pod sklo (nikoliv pod fólii) tak, aby se
brzy vyrašené listy nedotýkaly skla. Jinak jsou mladé listy záhy napa-
dány plísní. Po vytvoření kořenů se začíná brzy větrat, až se řízkovan-
ci otuží a pak se nahrnkují nebo nasázejí do pařeniště. Ve skleníku se
dosahuje velmi značné procento zakořenění. V pařeništích závisí
úspěch značně na průběhu počasí. U některých kultivarů se nemůže
očekávat v 1. roce žádný velký růst, avšak toto zpoždění oproti štěpo-
vání se v dalších letech dohoní.
Kořenové řízky: Tímto způsobem se dají velmi dobře množit pra-
vokořenné kultivary H. syriacus.
Štěpování: Často se provádí zimní roubování v ruce v únoru až
březnu kopulací nebo na kozí nožku anebo do rozštěpu (u slabých
podnoží) na lleté až 21eté v létě podříznuté semenáče H. syriacus.
Roubovanci se založí do písku íkořeny ve vlhké, nepropustné půdě
snadno hnijí) a později se vysaaí do studeného pařeniště. Někdy se
roubovanci také hrnkují a pak zůstanou nejprve stát ve skleníku. Po-
užívají se 1 leté nebo 21eté rouby, které se často berou z 1 letých rou-
bovanců, přezimovaných ve skleníku.

Stejný ibišek, jako je v založení tématu mám již 15 let u mne. Dostal jsem jej jako semenáč od známé.
Partnerka se ovšem zhlédla v barvě modrofialové a fialové. Syn zakoupil dům, kde jsou čistě bílý, fialový i modrofialový. Bohužel pod nimi jsem žádné semenáče nenašel. Místní zahradník mi tvrdí, že řízkování je zpravidla neúspěšné. Možná zkusím hřížení, ale bydlí cca 200 km ode mne.
Rád bych se zeptal, zda někdo znáte způsob řízkování s alespoň 10ti % úspěšností.
Dále jsem od zahradníka dostal 6 semenáčů, o kterých tvrdí, že podle odstínu listů se dá poznat alespoň odstín budoucích květů (tmavé - tmavší, světlé - světlé). Je na tom něco pravdy?

Květy jsou krásné. Mně se líbí i modré. Ale z ibišku se dá dělat i skoro zelený živý plot.

Tuším na zámku v Buchlovicích jsem viděl před mnoha lety pěknou sbírku ibišků. Teď jsem mrknul na net a je tam výstava fuchsií. Taky to může být paráda.

Pokojový mám jeden, oranžový plnokvětý. Ale doma na kytky moc čas nemám, tak je trochu chudák. Přesto kvete, i když ne bohatě (asi tak činí z pudu sebezáchovy). Ten syrský mám také jen tenhle, víc se mi jich na zahrádku nevejde - na nejvíc se mi na něm líbilo, že není ani jednoduchý ani úplně plnokvětý.

Lído, ten je krásný. Kdysi jsem se ve svých začátcích vyřádil v roubování pokojových stromkových - různé barvy plnokvětých v koruně. Teď mám jeden venku a letos kvete sporadicky.

Také mám červenobílý, ale ten napůl plnokvětý (Lady Stanley)...