od používateľa vysloužil » 21 Okt 2021, 10:14
Ivan Hlavatý napísal: ↑21 Okt 2021, 08:55
vysloužil napísal: ↑21 Okt 2021, 07:24
Osobně s textem publikace nesouhlasím. Taky mi přijde úsměvné posuzovat úroveň terénu v centimetrech.
Často se dělá chyba, že stromek se zasadí do kypré půdy a časem - až půda slehne - se dostane ještě níž.
Podľa mňa je pri orechu úplne jedno, či je 'zrast' pár centimetrov nad alebo pod úrovňou pôdy. Ten vysoký dôraz na správne zasadenie stromku (teda s miestom naštepenia 10-20cm nad úrovňou terénu) je dôležitý hlavne pri výsadbe jadrovín na slabšie rastúcich podpníkoch (napr.M9 pri jabloniach, dula pri hruškách). Tam príliš hlboké zasadenie môže spôsobiť problémy so zakorenením, a v prípade ak je 'zrast' hlbšie pod úrovňou pôdy, tak neskôr aj tzv. spravokorenenie stromu. Tým sa vlastne zneguje efekt slaborastúceho podpníka, ktorým je - okrem slabšieho rastu a udržania stromku v tvare zákrpku či štíhleho vretena - aj skorší nástup do rodivosti, väčšie a krajšie vyfarbené plody. IH
Samozřejmě záleží na tom, jaký smysl má použití podnože jako takové. U prakticky všech jabloní, ale i mnohých hrušní, slivoní i peckovin slouží podnože nejen k efektivnějšímu množení sadby, ale i k omezení růstu a zvýšení plodnosti odrůdy. Tam, kde tato funkce není (např. u třešní na ptáčnici či hrušní na semenáči) nemá zpravokořenění velký vliv a taky k němu obvykle ani nedojde. Každopádně sázet strom do jiné hloubky než je pro něj přirozené, je biologický nesmysl. Sázet stromek do větší hloubky než rostl (zejména v těžších půdách) je nejlepší cesta ke kořenové asfyxii.
Jiná věc je u keřů nebo rajčat, kde podsazení má svůj smysl (víc kořenů, eliminace kmínku, aj.)
[quote="Ivan Hlavatý" post_id=17749 time=1634799310 user_id=67]
[quote=vysloužil post_id=17747 time=1634793866 user_id=53]
Osobně s textem publikace nesouhlasím. Taky mi přijde úsměvné posuzovat úroveň terénu v centimetrech.
Často se dělá chyba, že stromek se zasadí do kypré půdy a časem - až půda slehne - se dostane ještě níž.
[/quote]
Podľa mňa je pri orechu úplne jedno, či je 'zrast' pár centimetrov nad alebo pod úrovňou pôdy. Ten vysoký dôraz na správne zasadenie stromku (teda s miestom naštepenia 10-20cm nad úrovňou terénu) je dôležitý hlavne pri výsadbe jadrovín na slabšie rastúcich podpníkoch (napr.M9 pri jabloniach, dula pri hruškách). Tam príliš hlboké zasadenie môže spôsobiť problémy so zakorenením, a v prípade ak je 'zrast' hlbšie pod úrovňou pôdy, tak neskôr aj tzv. spravokorenenie stromu. Tým sa vlastne zneguje efekt slaborastúceho podpníka, ktorým je - okrem slabšieho rastu a udržania stromku v tvare zákrpku či štíhleho vretena - aj skorší nástup do rodivosti, väčšie a krajšie vyfarbené plody. IH
[/quote]
Samozřejmě záleží na tom, jaký smysl má použití podnože jako takové. U prakticky všech jabloní, ale i mnohých hrušní, slivoní i peckovin slouží podnože nejen k efektivnějšímu množení sadby, ale i k omezení růstu a zvýšení plodnosti odrůdy. Tam, kde tato funkce není (např. u třešní na ptáčnici či hrušní na semenáči) nemá zpravokořenění velký vliv a taky k němu obvykle ani nedojde. Každopádně sázet strom do jiné hloubky než je pro něj přirozené, je biologický nesmysl. Sázet stromek do větší hloubky než rostl (zejména v těžších půdách) je nejlepší cesta ke kořenové asfyxii.
Jiná věc je u keřů nebo rajčat, kde podsazení má svůj smysl (víc kořenů, eliminace kmínku, aj.)
